Afghánistán hlásí rekordně vysoký počet civilních obětí - nucené návraty jsou neospravedlnitelné!

Amnesty apeluje na vlády, aby zastavily nucené návraty lidí do Afghánistánu.

Mezinárodní komunita nesmí zanevřít na Afghánce, kteří unikli konfliktu a násilí v době, kdy je počet civilních obětí stále rekordně vysoký.

Podle nedávno publikované zprávy OSN bylo během prvního pololetí roku 2018 zabito 1692 lidí, což je více, než za jiné srovnatelně dlouhé období od doby, kdy se tato čísla před desetiletím začala zaznamenávat. Během té samé doby bylo také 3430 lidí zraněno. 

„Vzhledem k počtu lidí, kteří v Afghánistánu stále umírají a jsou zranění, je nesvědomité prohlásit tuto zemi za dostatečně bezpečnou k návratu lidí, kteří před násilím a nebezpečím uprchli. Státy, které kdysi slíbily podporu afghánskému lidu, dnes bezcitně odvracejí zrak od krveprolití a ohrožují lidské životy v rozporu s mezinárodním právem. Mezinárodní komunita v této době nesmí zanevřít na Afghánce prchající před konfliktem a násilím,“ prohlásil Omar Waraich, zástupce ředitele Amnesty International pro jižní Asii.

Více než deset tisíc lidí bylo v Afghánistánu zabito nebo zraněno každý rok od roku 2014. Existují obavy, že letošní rok bude podobný.

V průběhu posledních dvou let se zvýšil počet nucených návratů - desítky tisíc lidí byly donuceny opustit EU, Turecko a jiné země a vrátit se do nebezpečného Afghánistánu.

Případ Taibeh Abbasiové

Navzdory děsivé situaci v Afghánistánu se zdá, že jsou norské úřady odhodlány vyhostit Taibeh Abbasiovou a její rodinu.

Taibeh je devatenáctiletá žena afghánské národnosti, která právě dokončila studium na norské střední škole. Krátce poté, co úspěšně odmaturovala, zamítly úřady její žádost zůstat v Norsku. Taibeh v Afghánistánu nikdy nebyla a strachuje se o své bezpečí i bezpečí rodiny. Sní o pokračování ve studiu, aby se mohla stát lékařkou.

Rodina Taibeh unikla z válkou zbídačeného Afghánistánu a nalezla útočiště v Íránu. Tam je ale diskriminovali a tak nakonec Abbasiovi našli domov v Norsku.

„Norská vláda nemůže předstírat, že je Afghánistán bezpečný. Důrazně doporučuje svým obyvatelům, aby necestovali do žádné části této země, v okolí norské ambasády v Kábulu dokonce útočily ozbrojené skupiny. Je snad norské odhodlání pohlížet na migraci nesmlouvavě takové, že neváhá zničit sny jednoho teenagera a ohrozit ji i s rodinou?“ ptá se Waraich.

Spolu s Taibeh a její rodinou je mnoho dalších lidí Norsku v ohrožení vyhoštění do Afghánistánu.

Sebevražda 23letého navrátilce

Dalším smutným příběhem je sebevražda 23letého Afghánce, který si sáhl na život poté, kdy ho tento měsíc německé úřady donutily vrátit se domů.

Muž, který nebyl identifikován, byl jedním z šedesáti devíti Afghánců, kteří se 4. července na příkaz německé vlády vrátili do Afghánistánu. O šest dní později bylo mužovo tělo nalezeno v hotelu zarezervovaném Mezinárodní organizací pro migraci.

Zpráva o vyhoštění 69 lidí byla oznámena německým ministrem vnitra, Horstem Seehoferem, který necitelně poznamenal, že tato příležitost připadla na den jeho 69. narozenin.

„Poznámky německého ministra vnitra jsou bohužel typické pro bezohledný přístup, který charakterizuje lhostejnost Evropy vůči afghánskému utrpení. Německo celá léta mluvilo o své angažovanosti v otázce lidských práv Afghánců. Dnes ministři neváhají získávat laciné politické body tím, že si pohrávají s lidskými životy,“ říká Waraich.

Tisíce návratů z Turecka

V minulých měsících turecké úřady nesmlouvavě vyhostily tisíce Afghánců, kteří riskovali dlouhou a nebezpečnou cestu, aby v Turecku našli útočiště. Mnoho lidí hledajících azyl po cestě zažilo bití, zneužívání a vykořisťování.

Od ledna Turecko nuceně navrátilo tisíce Afghánců. Turecko, které je domovem největší světové populaci uprchlíků, začalo na hranici s Íránem stavět zeď, která by zabránila dalším příchodům.

V březnu 2016 podepsala turecká vláda dohodu s Evropskou unií, v rámci níž má zabraňovat migrantům a uprchlíkům, aby se dostali do Evropy.

„Turecko bylo uprchlíkům prchajícím před konfliktem štědrým hostitelem. Je smutné pozorovat, jak se ponížilo k vykonávání špinavé práce pro Evropskou unii tím, že hraje roli nájemného strážce hranic, nemilosrdně odmítajícího lidi, kteří absolvovali ty nejzoufalejší cesty. Tyto návraty pouze pošpiní jeho reputaci, za kterou stojí tolik tvrdé práce,“ uzavírá Omar Waraich.

 

 

Podobné příběhy

15.10.2018

Velká zrada Evropy


1.6.2018

AFHGÁNŠTÍ UPRCHLÍCI V PÁKISTÁNU A ÍRÁNU


7.4.2018

9 důvodů, proč by mělo Norsko přestat nutit mladistvé k návratu do Afghánistánu

Mnoho vlád v Evropě nutí tisíce lidí (včetně mladistvých) po odmítnutí jejich žádosti o azyl k návratu zpět do nebezpečného Afghánistánu. Norsko patří k zemím, které tam vrací nejvíce lidí, a to i přesto, že norská ministryně spravedlnosti, národní bezpečnosti, imigrace a integrace řekla, že by osobně nenavštívila hlavní město Afghánistánu – Kábul. Zde jsou důvody, proč tvrdíme, že by zpět do této země neměl být nikdo posílán.


5.10.2017

Evropské vlády vrací téměř 10 000 Afghánců do ohrožení života

Počet nucených návratů z Evropy vzrostl paradoxně poté, kdy se Afghánistán stal více nebezpečným. Navracení hrozí i Afgháncům z České republiky.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...