Vývoz zbraní z Česka je pořád problematický

Zvyšuje se podíl exportu vojenského materiálu do zemí, kde hrozí jeho zneužití proti lidským právům.

V rámci ratifikace Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, dále jen ATT), která proběhla na půdě Organizace spojených národů, podpořila Česká republika, tak jako i další evropské země princip, podle něhož by státy měly být zavázány k odmítnutí, pozastavení nebo odejmutí licence na mezinárodní transfer výrobků obranného průmyslu v případech, ve kterých lze na základě dostupných informací identifikovat závažné riziko, že by tento materiál přispěl k vážnému porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva. Amnesty International tento princip nazývá „golden rule“, tedy „zlatým pravidlem“ a považuje jej za klíč k zodpovědnému obchodu s vojenským materiálem.

Z dostupných informací vyplývá, že oproti minulému roku došlo ke zdvojnásobení hodnoty využitých licencí, zatímco způsob jejich přidělování a kontrolní mechanismy zůstaly neměnné. Téměř 40 % vojenského materiálu bylo přitom vyvezeno do zemí, jako je Saúdská Arábie, Egypt, Irák, Jemen, Turkmenistán či Bahrajn, tedy do zemí, ve kterých přetrvává represivní režim nebo jsou zde zásadně porušována lidská práva. V širším rozměru tak Česká republika bohužel následuje celosvětový trend v obchodu s vojenským materiálem, který je možné vymezit skrze prohlubování militarizace v dlouhodobě nestabilních regionech.

Přehled českého zahraničního obchodu s vojenským materiálem za rok 2017

Obdobně jako v předcházejícím roce se lze na základě dostupných informací domnívat, že dosavadní jednání České republiky v oblasti obchodu s vojenským materiálem se v praxi odklání od deklarovaných principů zahraniční politiky.

Podle údajů výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu vyvezla Česká republika v roce 2017 vojenský materiál do 37 zemí, které jsou z pohledu dodržování lidských práv dlouhodobě problematické, a kde podle výzkumů Amnesty International dochází k jejich vážnému porušování. V řadě případů se jedná o státy s represivními režimy, ve kterých neexistují demokratická kontrola ozbrojených složek, nezávislé soudnictví a vládní elity zodpovědné vůči občanům. Alarmující je především skutečnost, že právě do takovýchto rizikových zemí směřovalo v roce 2017 41,46 % vojenského materiálu vyvezeného z České republiky, což při celkovém objemu uskutečněného vývozu vojenského materiálu (21,098 mld. Kč nebo 801,3 mil. EUR) představuje částku zhruba 8,74 mld. Kč (332 mil. eur). To je za poslední 4 roky, oproti roku 2013 (3,66 mld. Kč), nárůst objemu exportu vojenského materiálu do rizikových zemí o téměř 138,8 %. Z hlediska nárůstu exportu vojenského materiálu z České republiky, bez ohledu na to, zda se jedná o rizikovou zemi či nikoliv, došlo k navýšení o 5 222 mil. Kč (198,3 mil. €). I přesto, že export vojenského materiálu tvoří poměrně zanedbatelnou část z celkového objemu zahraničního obchodu České republiky, jeho kontinuální navyšování od roku 2011 svědčí o tom, že se jedná o výnosné odvětví se strmým růstem, jehož potenciál nebyl zcela vyčerpán.

Počet zemí, kam vyvážíme

Počet rizikových zemí s nízkou kvalitou demokracie (dle tzv. Freedom House), do kterých v roce 2017 směřoval český vojenský materiál, se zvýšil o 2 (oproti statistikám Amnesty International z roku 2014).

Průměrný FH index těchto zemí se oproti roku 2014 nepatrně zlepšil z hodnoty 5.3 na 5.6. Bohužel mezi nimi stále najdeme výrazně represivní autoritářské režimy, jako je Saúdská Arábie, Turkmenistán, Ázerbájdžán nebo Čína. Z hlediska nejvíce exportovaných skupin vojenského materiálu do těchto zemí se jednalo o „letadla”, pozemní vozidla, zbraně s hladkým vývrtem a ráží do 20 mm, popř. lehké palné zbraně a střelivo.

Z pohledu hodnoty exportovaných skupin vojenského materiálu byly nejdražšími položkami „letadla“ (74,74 mil. EUR), následované pozemními vozidly (74 mil. EUR) a zbraněmi s hladkým vývrtem a ráží do 20 mm, popř. lehkými palnými zbraněmi (23,81 mil. EUR). Součástí SVM (seznamu vojenského materiálu) však mohou být i služby poskytované v souvislosti s vojenským materiálem, které jsou realizovány buď jako jeho přímá součást, anebo zcela samostatně v rámci jedné z kategorií vojenského materiálu. 

Geografické vymezení

Z hlediska celkového geografického vymezení jsou největšími importéry českého vojenského materiálu členské státy Evropské unie (169 232 tis. EUR) a země Blízkého východu (122 586 tis. EUR).

Zamítnuty byly žádosti o rozšíření exportu zbraní do zemí, jako je Bělorusko (12x), Zimbabwe (3x), Súdán (2x), Jižní Súdán (2x), Eritrea (3x), Írán (2x), Sýrie (4x), Palestina (2x), Eritrea (3x) a Západní Sahara (1x).

Na druhou stranu na tomto seznamu chybí země jako Irák (32 735 tis. EUR), Saúdská Arábie (28 327), Egypt (13 637), Spojené arabské emiráty (21 923), Afghánistán (20 535), Bahrajn (285), Etiopie (4 082), Vietnam (14 962), Uzbekistán (5 186), Čína (3 921) Uganda (2 883), Rusko (1 843), Jordánsko (1 733), nebo Libye (299), kam byl dodán vojenský materiál za téměř 4 491 293 mil. Kč (166 186 tis. EUR). Tyto země jsou přitom dlouhodobě kritizovány za porušování lidských práv a některé z nich trpí i vysokou mírou nestability, decentralizace a nedemokratickým zřízením s represivními tendencemi vůči svému obyvatelstvu.

Český rozpor v obchodu se zbraněmi: závazky versus zájmy

Významná část světového obchodu s vojenským materiálem zahrnuje transfery, jejichž charakter narušuje bezpečnostní prostředí v lokálním, regionálním, ale i globálním měřítku, a vytváří tak podmínky pro eskalaci násilí, vznik konfliktů s jejich vyšší a nepředvídatelnou intenzitou. Tento vojenský materiál je v případě zneužití reálným nástrojem porušování lidských práv, jejichž obnova se tak stává v dlouhodobém horizontu komplikovanou.

Česká republika na mezinárodní úrovni podporuje globální regulaci obchodu s konvenčními zbraněmi, a to jak prostřednictvím svých zástupců na půdě OSN, tak v rámci Evropské unie nebo multilaterálních smluv a ujednání. V roce 2013 také Vláda ČR schválila Strategii vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kde vymezila exportní priority a základní dimenze podpory českého exportu. Exporty vojenského materiálu do sousedních států EU (např. na Ukrajinu) by částečně korespondovaly s Bezpečnostní strategií České republiky, která nevylučuje přímé ohrožení nebo destabilizaci území našich spojenců, a tudíž i ohrožení naší země. Tento přístup však neospravedlňuje žádný z výše uvedených exportů do silně destabilizovaných oblastí či do rukou autoritativních představitelů států. 

Lidskoprávní bariéry obchodu?

Prostředníkem mezi zahraničněpolitickými koncepcemi a závazky ČR a systémem kontroly obchodu s vojenským materiálem je Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen Ministerstvo), které by mělo korigovat koherenci vnitrostátních politik s mezinárodními závazky. Jeho pozice je v tomto systému vymezená zákonem č. 38/1994 Sb., jenž kromě jiného v licenčním řízení stanovuje kompetence jednotlivých státních institucí. Ministerstvo vydává v případě zahraničního obchodu závazné stanovisko týkající se možnosti vývozu vojenského materiálu do cílové země, ve kterém přihlíží k zájmům České republiky na mezinárodní úrovni. Rozhodnutí týkající se exportu vojenského materiálu tak tvoří integrální součást zahraniční politiky, která je vymezená cíli a prioritami na stanovené období, a je možné jej těmito prioritami zastřešit.

Amnesty International si je vědoma, že ne všechen vojenský materiál je přímo prostředkem porušování lidských práv. Nicméně v zemích bez jasné či slabé bezpečnostní garance toho, že nedojde k jeho zneužití, se však značně zvyšuje riziko posílení monopolu na násilí těch, kteří lidská práva pošlapávají. V tomto případě navíc koncepce zahraniční politiky ČR přímo zmiňuje zajištění funkčních a transparentních režimů kontroly zbrojení, které jsou chápány jako integrální součást zajišťování bezpečnosti ČR.

ČR v roce 2017 vyvezla zbraně a vojenský materiál do 37 zemí i přesto, že se často jedná o represivní režimy, které hrubě porušují základní práva svých občanů. Tyto státy zpravidla nedisponují demokratickou kontrolou ozbrojených složek, nezávislým soudnictvím a policií či zodpovědnými elitami, a jejich charakter je z podstaty vládnutí autoritářský. To vše jsou významné faktory, které zvyšují možnost zneužití zbraní a vojenského materiálu proti opozičním subjektům v zemi či reformním snahám jakékoliv složky společnosti.

Jako technický ukazatel (indikátor) pro zařazení země do seznamu „kritických“, a tedy „problematických“ zemí, je použit Freedom House Index (dále jen FH index). Jedná se například o Irák, Saúdskou Arábii, SAE, Keňu, Afghánistán, Pákistán a další (úplný seznam naleznete v dokumentu MEMORANDUM).

Návrhy na zlepšení

  • důkladné hodnocení a řádné zohlednění lidskoprávních rizik vývozu zbraní
  • transparentnost jako podmínka efektivní kontroly – podrobnější zprávy o vývozu vojenského materiálu
  • efektivní kontrola a dohled nad transfery
Amnesty International se v tomto kontextu domnívá, že principy a zásady, ke kterým se Česká republika hlásí ve svých národních strategiích, jakož i na půdě mezinárodních organizací, by měly být mnohem více podepřeny praxí a zobrazeny v zásadách transparentního a zodpovědného vývozu vojenského materiálu, který je coby součást české proexportní politiky mnohdy výrazně upřednostňován na úkor lidskoprávních hledisek. V zájmu zachování dobrého jména České republiky doma i v zahraničí je přijetí reformních kroků v tomto směru nezbytné.

Podobné příběhy

13.9.2017

iDnes: Největší německá zbrojovka chce regulovat vývoz


21.11.2017

Aktuálně. cz: V Česku pořád vznikají segregované školy


26.9.2017

České zbraně v Ázerbájdžánu – opravdu funkční kontrola?

Podle sdělení HN došlo k tomu, že se v Ázerbajdžánu přes zbrojní embargo objevily mimo jiné české zbraně Dana – M1.


16.10.2017

Benzín do ohně či ztráta paměti?

Podpalovat les a zároveň vyznamenávat hasiče za jeho hašení, to nejde. Jak si ale tedy vysvětlit slova prezidenta Zemana, který razantně kritizuje Saúdskou Arábii a obviňuje ji z podpory radikálního islamismu a na druhé straně plně podporuje vývoz zbraní z České republiky do této země - a odmítá i jakoukoliv kontrolu?


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...