Egypt: Mučení, bití, elektrické šoky a obcházení příkazů k propuštění

Egyptské úřady opětovně zadržují již nespravedlivě zadržené a nedodržují soudní příkazy k jejich propuštění. Amnesty upozorňuje, že současná situace je alarmujícím signálem toho, jak se rozpadá soudní systém země.

Hnutí Amnesty zdokumentovalo případy pěti osob, u kterých Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost obcházelo soudní příkazy jejich k propuštění po svévolném zadržení. Cílem bylo udržet tyto osoby za mřížemi co nejdéle - za pomoci vykonstruovaných obvinění.

„Praxe opětovného uvěznění osob na základě očividně smyšlených obvinění jen dokládá úpadek egyptského soudního systému,“ uvedla Nejia Bounaim, ředitelka kampaní Amnesty v Severní Africe.

„V rámci tohoto postupu byly zatčeny osoby na základě falešných obvinění. Zadržení se v Egyptě dostávají do pasti tzv. otáčivých dveří svévolného zadržování, kdy je jejich věznění neustále úmyslně prodlužováno.“

S cílem zdokumentovat zmíněných pět případů vedla Amnesty rozhovory s některými právníky, rodinnými příslušníky zadržených a zkoumala mediální prohlášení či videozáznamy.

Ve všech případech byly osoby zpočátku podrobeny vynucenému zmizení nebo zadrženy bez možnosti kontaktu s rodinou. Následně Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost nařídilo jejich držení do doby, než budou jejich případy vyšetřeny. Nejčastější obvinění bylo z „členství v teroristické organizaci“ a další nepodložená a vykonstruovaná nařčení. Jejich zadržení bylo pak opakovaně obnovováno - v některých případech na měsíce nebo dokonce roky - než soudce nakonec nařídil jejich podmíněné propuštění. Přesto, že bylo soudem nařízeno propuštění těchto osob, Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost je obvinilo z nových nebo podobných trestných činů, aby došlo k prodloužení jejich zadržení. Během vyšetřovací vazby byli všichni vyslýcháni pouze během prvního týdne jejich zadržení.

„Neustálé prodlužování svévolného věznění těchto osob je kruté nejen pro samotné oběti, ale i pro jejich rodiny, které čekají na své blízké měsíce i roky,“ řekla Najia Bounaim.

Tyto případy připomínají události, které se děly za vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka. Policie tehdy taktéž ignorovala soudní rozhodnutí nařizující propouštění vězňů. Zákon o výjimečném stavu umožnil policii opakovaně zadržet osoby na dobu neurčitou bez obvinění či soudního procesu. Článek, který to umožňoval byl v červnu 2013 zrušen Nejvyšším ústavním soudem. Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost dnes v podstatě replikuje model tohoto zadržování. Zadržuje osoby často bez soudního řízení nebo formálního obvinění na základě netransparentního vyšetřování, do kterého nemají šanci zasahovat jak právníci, tak ani obžalovaní. Po počátečním výslechu v prvním týdnu jsou vězni během dlouhého předběžného zadržení vyslýcháni už jen výjimečně nebo vůbec. To už samo o sobě činí z pouhého předběžného zadržení trest.

„Egyptské úřady oživují taktiku represí Mubarakovy éry, včetně praktik prodlužování vazby, aby umlčely pokojné obránce lidských práv, novináře a trestaly lidi za jejich politickou příslušnost,“ řekla Najia Bounaim.

V jednom z posledních dokumentovaných případů nařídilo Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost 4. července 2019 opětovné zadržení Oly al-Qaradawi, dcery klerika Youssefa al-Qardawiho den poté co, byl vydán soudní příkaz k jejímu propuštění. K zadržení došlo opět na základě nepodložených obvinění z „členství v teroristické organizaci“ a „financování teroristické organizace prostřednictvím jejích vazeb v místě zadržení,“ a to navzdory skutečnosti, že byla po celou dobu držena v samovazbě. Ola je vězněna už od 30. června 2017 společně se svým manželem Hossamem Khalafem na základě vykonstruovaných obvinění týkajících se taktéž údajné finanční podpory teroristických organizací. Od té doby bylo její zadržení několikrát prodlouženo. Podmínky, ve kterých na vězeňské samotce přečkávala byly srovnatelné s mučením. Amnesty se domnívá, že zadržení Oly je vykonstruované a že je zapříčiněno existencí vazeb jejího otce na Muslimské bratrstvo. Poté, co se minulý týden vrátila Ola al-Qardawi do samovazby zahájila hladovku na protest proti způsobu, jakým s ní ve věznici zacházejí.

Jedním z významných případů je taktéž svévolné zadržení producenta Al Jazeery Mahmúda Husseina. Mahmud je nepřetržitě vězněn od 23. prosince roku 2016 v souvislosti s novinářskou činností. Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost ho obvinilo rovněž z „členství v teroristické organizaci“, „přijímání zahraničních finančních prostředků“ a „zveřejňování nepravdivých informací.“ Během slyšení, které probíhalo mimo jiné bez přítomnosti právníka, bylo rozhodnuto o umístění Mahmuda do vyšetřovací vazby do té doby, než bude ukončeno šetření jeho případu. Zde strávil dva a půl roku a během této doby byl vyslechnut jen jednou. Dne 21. května 2019 soudce konečně nařídil jeho podmíněné propuštění a rozhodnutí bylo potvrzeno o dva dny později. Úřady nařídily jeho přesun na policejní stanici v Abu el-Nomrs, která se nachází v guvernorátu Gízy, jako součást přípravy na jeho propuštění. Namísto propuštění ale Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost 28. května znovu obvinilo Mahmuda tentokrát z „členství v zakázané organizaci“, „přijímání zahraničních prostředků“ a „práce pro mezinárodní organizace,“ opět bez možnosti zásahu jeho advokáta. Mahmudovo zadržení již překonalo dvouletou maximální dobu pro vyšetřovací vazbu stanovenou egyptským právem.

Mezi další oběti podobných procesů patří i Somia Nassef a Marwa Madbouly, které bojují za dodržování lidských práv. Obě byly svévolně zadrženy 31. října roku 2018 během tvrdého zásahu proti lidskoprávním obráncům. Podobně jako ostatní byly i Somia a Marwa podrobeny vynucenému zmizení po dobu tří týdnů. Během té doby byly mučeny, bity a trestány elektrickými šoky.

Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost poté nařídilo jejich zadržení do té doby, než budou jejich případy prošetřeny. Oficiálním důvodem pro zadržení bylo opět podezření z „členství v teroristické organizaci“ a „obdržení finančních prostředků ze zahraničí.“ Somia Nassef a Marwa Madbouly byly následně drženy v izolaci dva měsíce v budově Národní bezpečnostní agentury (NSA) ve městě Abbassia. V lednu 2019 byly převezeny do ženské věznice Qanatar. 25. května 2019 nařídil soudce jejich podmíněné propuštění. Rozhodnutí bylo potvrzeno o tři dny později, avšak Nejvyšší státní zastupitelství pro státní bezpečnost se rozhodlo je opět zadržet na základě identických obvinění.

„Egyptské úřady musí okamžitě a bezpodmínečně propustit Olu al-Qardawi, Mahmúda Husajna, Somii Nassef a Marwu Madbouly a další zadržené, kteří jednají pouze v mezích svých práv na svobodu projevu, sdružování a shromažďování,“ řekla Najia Bounaim.

„Do doby, než budou propuštěny, by měly egyptské úřady zajistit, aby s nimi bylo zacházeno v souladu se zákonem, včetně toho, že budou propuštěni ze samovazby a bude jim poskytnut přístup k rodině, právníkům a veškeré nezbytné zdravotní péči.“

Podobné příběhy

26.4.2018

Turecko a klima strachu: Tvrdé zákroky vlády dusí občanskou společnost

Vytrvalý a eskalující tlak omezil práci obránců lidských práv a zanechal většinu společnosti ve stavu neustálého strachu.


26.4.2018

Represe proti disentu mají nevyhnutelně neblahý dopad na svobodu projevu

Právnička a obhájkyně lidských práv Eren Keskin, který čelí až 140 různým obviněním za své nenásilné aktivity uvedla: „Snažím se, abych i přes všechna obvinění dál vyjadřovala své názory svobodně, ale jsem si také vědoma, že dvakrát přemýšlím, než něco řeknu nebo napíšu."


21.4.2018

Česká sekce Amnesty vydává svou zprávu o činnosti.

U příležitosti Amnesty valné hromady 2018 vychází přehled o kampaních, akcích, advokační práci nebo financích české Amnesty za rok 2017 na jednom místě!


19.4.2018

TEN nebo TAHLE jsou díky Amnesty na svobodě – máme opravdu radost?

Jak se to má s dobrými zprávami v Amnesty.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...