Chorvatsko pokulhává ve vyšetřování válečných zločinů, zvládá jich jen 18 ročně

Chorvatsko dosud neposkytlo zadostiučinění mnoha obětem války z let 1991-1995. Nedošlo k prošetření válečných zločinů a stíhání jejich pachatelů se nestalo prioritou. Celou situaci navíc komplikují zdržení, výhružky svědkům i obavy nad nedostatečnými standardy v Chorvatsku. S takovými informacemi dnes přišla mezinárodní organizace Amnesty International ve zprávě nazvané „Za zdí mlčenlivosti: vyšetřování válečných zločinů v Chorvatsku“.

The village of Sibenik
Zpráva AI dokumentuje nedostatečné a pomalé vyšetřování zločinů. Podle vládních statistik je v Chorvatsku každoročně uzavřeno v průměru 18 případů válečných zločinů. Dalších téměř 700 případů čeká na stíhání. Většina pachatelů tak dosud nebyla postavena před spravedlnost.

„Chorvatské úřady mají podporu mezinárodního společenství. I přes časté závazky chorvatských představitelů ukončit beztrestnost za válečné zločiny je nicméně pokrok v justici nedostatečný, přichází pomalu a navíc je selektivní,“ uvedla Nicola Duckworth, ředitelka Amnesty International pro Evropu a Střední Asii. „Problémy ve vyšetřování mohou být do velké míry způsobeny nedostatkem politické vůle napravit škody způsobené válkou,“ dodala Duckworth.

V chorvatském právu navíc nejsou oproti mezinárodnímu právu vymezeny jako zločiny například válečné zločiny sexuálního násilí či zločiny proti lidskosti. To umožňuje mnoha pachatelům beztrestnost.

Oběti v těchto procesech navíc často čelí zastrašování a výhružkám. Regionální soudy jim nejsou schopny poskytnout ochranu. Vyšetřování válečných zločinů se navíc nepřiměřeně často soustředí na chorvatské Srby, kteří byli v období let 2005-2005 obviněni v téměř 76 procentech všech případů. Dosud naopak nebyla vyšetřována obvinění proti některým vysokým armádním a politickým představitelům, ačkoli existuje množství informací naznačujících jejich provinění. Mezi tyto představitele patří například Vladimir Šeks, místopředseda chorvatského parlamentu, který je podezřelý z účasti na zločinech spáchaných v roce 1991 v Osijeku.

Amnesty International vyzvala chorvatské úřady, aby přijaly zákony, které budou definovat válečné zločiny. Dále je třeba vypracovat státní strategii prošetřování válečných zločinů. Výsledkem musí být spravedlivé stíhání všech osob podezřelých ze spáchání zločinů, a to včetně vysokých státních představitelů. Podle AI musí chorvatské úřady vyšetřovat pachatele válečných zločinů bez ohledu na jejich etnický původ nebo sociální postavení.

Podobné příběhy

16.3.2019

Rusko: domácí vězení Anastasie se prodlužuje, pronásledování opozičních aktivistů se rozšiřuje

"Trestní řízení proti Anastasii je chybné, ruské úřady vytvářejí nenávistný precedens" - tvrdí Marie Struthers, ředitelka kanceláře Amnesty International pro východní Evropu a centrální Asii.


1.3.2019

Vitalina Kovalová organizuje setkání LGBT v rodném Užhorodě na západě Ukrajiny

Mladá aktivistka bojující za práva diskriminované skupiny LGBTI organizuje meeting na Mezinárodní den žen - v předchozích letech už čelila násilným útokům.


15.2.2019

Dobrá zpráva: Případ polských žen se bude znovu vyšetřovat

Varšavský soud nařídil, aby bylo obnoveno vyšetřování se 14 polskými ženami.


2.3.2018

Honduras: Neschopnost najít vrahy Berty Cáceresové ohrožuje další aktivisty

2. března 2016 Bertu zastřelili. Ani po dvou letech Honduras nemá pachatele.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...