Státy na celém světě nedokáží zabránit zabíjení a mizení obránců lidských práv

  Článek

Vychází nový výzkum v rámci kampaně BRAVE.


Nová zpráva organizace Smrtelné, ale  vyhnutelné útoky: zabíjení a vynucená zmizení těch, kteří brání lidská práva, upozorňuje na rostoucí rizika, kterým čelí obránci lidských práv - lidé ze všech oblastí života, kteří pracují na podpoře a obraně lidských práv. 

Zpráva obsahuje svědectví přátel, příbuzných a kolegů obránců lidských práv, včetně ochranářů životního prostředí, aktivistů LGBTIQ a aktivistů za práva žen, novinářů a právníků, kteří byli zabiti nebo zmizeli. Mnozí popsali, jak orgány opakovaně ignorovaly prosby obětí o ochranu, a jak se útočníci vyhnuli spravedlnosti a podpořili tak smrtonosný koloběh beztrestnosti.

„Hovořili jsme s rodinami zabitých a násilně zmizelých obránců lidských práv po celém světě a vždy jsme slyšeli to samé: tito lidé věděli, že jejich životy jso ohroženy," uvedl Guadalupe Marengová, vedoucí globálního programu obránců lidských práv Amnesty International.

„Jejich úmrtí nebo zmizení předcházela řada dřívějších útoků, před kterými úřady zavíraly oči nebo je dokonce povzbudily. Kdyby státy braly vážně své závazky v oblasti lidských práv a usilovně se zabývaly zprávami o hrozbách a jiných týráních, tyto životy mohly být zachráněny.“

Nová zpráva Amnesty International shrnuje příběhy z celého světa, které ilustrují nárůst útoků na obránce lidských práv, kterým mohlo být zabráněno a upozorňuje na beztrestnost:

  • Berta Cáceresová, honduraská aktivistka v oblasti životního prostředí a domorodého obyvatelstva, která byla po letech vyhrožování a útoků zastřelena v roce 2016.
  • Xulhaz Mannan, aktivista LGBTIQ, který byl spolu s kolegou v roce 2016 smrtelně zraněn v Bangladéši. O osmnáct měsíců později se teprve má konat soud.
  • Pierre Claver Mbonimpaze, zakladatel organizace pro lidská práva v Burundi, který byl v roce 2015 střelen do obličeje a krku. O 18 měsíců později, když se zotavoval v zahraničí, byl zabit  jeho syn a zeť.
  • „Douma 4“, čtyři syrští aktivisté, kteří byli v prosinci 2013 uneseni ze svých kanceláří ozbrojenými muži a od té doby je nikdo neviděl.

Tempo útoků se zvyšuje

Když Valné shromáždění OSN v roce 1998 přijalo Deklaraci o obráncích lidských práv (HRDs), mezinárodní společenství se zavázalo chránit je a uznávat jejich zásadní práci. Zpráva Amnesty International však ukazuje, že prosazování lidských práv je i nadále vysoce nebezpečnou prací, kdy tisíce obránců lidských práv byly zabity nebo násilně zmizely zásahem státních i nestátních činitelů během dvou desetiletí.

Podle nevládní organizace Front Line Defenders bylo v roce 2016 zabito nejméně 281 HRDs na celém světě a toto číslo se od roku 2015 téměř zdvojnásobilo. Pravdivá čísla budou pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnoho obránců, kteří byli zabiti nebo násilně zmizeli, možná nebyli jako takoví identifikováni.

Zpráva Amnesty International odhalila, že motivy těchto útoků jsou rozmanité a mnohovrstevné. Někteří lidé jsou napadáni z důvodu jejich zaměstnání (například novináři, právníci, odboráři), za to, že se postavili proti mocným aktérům porušujícím lidská práva, nebo protože sdílejí informace nebo zvyšují povědomí.

Jiní jsou vystaveni zvýšenému riziku útoku kvůli tomu, co dělají a kdo jsou. Čelí diskriminaci a násilí. Tito lidé zahrnují ty, kteří brání práva žen, sexuální pracovníci, lesby, gayové, bisexuální, transgender a intersexuální lidé, domorodé národy a jiné menšinové skupiny. Jiní jsou napadáni v kontextu specifických situacích, například během konfliktů nebo tam, kde jsou komunity ohrožované organizovaným zločinem.

„Přestože motivy těchto útoků se mohou lišit, to, co je za všemi z nich, je touha umlčet každého, kdo se vysloví proti nespravedlnosti nebo odmítne mocenské  zájmy. Toto umlčení má domino efekt v širší komunitě, vytváří koloběh strachu a podkopává práva všech," řekla Marengová.

Beztrestnost zvyšuje riziko

Pokud hrozby a útoky nejsou řádně vyšetřeny a potrestány, výsledné klima beztrestnosti narušuje právní stát a vysílá zprávu, že HRDs mohou být  napadáni  bez následků.

Berta Zúnigová, dcera honduraské aktivistky Berty Cáceresové, řekla:

„Před smrtí matky byla jasná aliance obchodních zájmů, soukromých bezpečnostních agentů, státních úředníků a organizovaného zločinu. Vzhledem k tomu, že tyto strany byly spolupachatelé smrti mé matky, důkladné vyšetřování se ukazuje být stále obtížnějším. Moje matka Berta si zaslouží spravedlnost a je naléhavé, abychom osvětlili spiknutí, které proběhlo. Je to zásadní, abychom zabránili dalším zabitím."

Doporučení

Amnesty International naléhá na všechny státy, aby vymáhaly uznání a ochranu obránců lidských práv. Úřady musí veřejně podporovat jejich práci a uznávat jejich přínos k prosazování lidských práv. Musí přijmout všechna nezbytná opatření, aby zabránily dalším útokům na ně, a postavit před soud osoby odpovědné za útoky.

Rozhodující je, aby vlády zaslaly jasné veřejné sdělení, že toto porušování lidských práv nebude tolerováno.

„Brutální útoky zdokumentované v této zprávě jsou logickým koncovým bodem znepokojivého trendu, kde místo toho, aby se zastávali obránců lidských práv, mnozí světoví lídři je vystavují zvýšenému riziku prostřednictvím pomlouvačných kampaní, zneužití systému trestního soudnictví nebo je falešně prezentují  jako odpůrce národních zájmů a ukazují tak, že pohrdají lidskými právi všech," řekla Guadalupe Marengová.

„Státy musí veřejně uznat klíčovou úlohu, kterou zastávají zastánci lidských práv. Dlužíme to všem, kteří odvážně obhajovali naše lidská práva za cenu svých životů,“ uzavřela Marengová.

Výzkumná zpráva vychází v rámci globální kampaně Amnesty BRAVE [Odvážní]

 

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2715 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...