Globální editování Wikipedie se zaměřilo na neznámé ženy, které hájí lidská práva po celém světě
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Moje tělo moje práva publikován 18.5.2018
Nadšenci Wikipedie z celého světa spojili 19. a 20. května síly, aby se zúčastnili celosvětového ,,Wikipedia edit-a-thon“ a podpořili tak mimořádné, i když neznámé ženy - obránkyně lidských práv, které zasvětily své životy boji proti nespravedlnosti.
Ženské obránkyně lidských práv jsou ženy, které pracují na jakékoli problematice lidských práv, třeba týkající se pohlaví a sexuality. Cílem těchto akcí je zviditelnit příběh úžasné práce těchto žen, které jsou na stránkách Wikipedie nedostatečně zastoupeny.
"Na Wikipedii samotné existuje více než pět a půl milionu záznamů v anglické jazykové verzi na nejrůznější témata. Nicméně jen asi 20 procent biografií je věnováno ženám. Jen zřídka se také věnují významné práci obránců lidských práv a ještě méně pak ženám, které brání lidská práva," uvedla Guadalupe Marengová, vedoucí programu Globálních obhájců lidských práv Amnesty International.
"Doufáme, že se nám podaří tuhle mezeru vyplnit - jedná se o příběhy některých skutečně inspirativních žen, které překonaly obrovské překážky a bojovaly proti zakotvené diskriminaci v obraně lidských práv. Aktivisté z celého světa je pomohou přivést na celosvětové výsluní, přesně tam, kam patří. "
Práce obhájkyň lidských práv je často průkopnická, protože útočí na mocné nebo na škodlivé sociální normy. Ty samé normy však způsobují, že ženy často čelí daleko větší diskriminaci, než jejich mužské protějšky. Jako jednotlivci jsou považovány za méně hodné čehokoliv, protože jsou ženami, osobami LGBTI nebo proto, že pracují na otázkách týkajících se pohlaví a sexuality. Jsou také vystaveny riziku násilí, sexuálních útoků a obtěžování.
Práce obhájkyň lidských práv je i nadále nedostatečně zastoupena a nedostatečně uznávána společností hlavního proudu – lídry, politiky, médii. K dispozici je velmi málo veřejných informací o jejich neuvěřitelné práci, kterou dělají. A to, co je k dispozici, je obvykle omezeno na specializované platformy.
Podle Johna Lubbocka, komunikačního koordinátora z Wikimedia Velká Británie, je spolupráce s AMnesty skvělá::
"Spolupráce s globální komunitou Amnesty International je příležitostí pro Wikimedia oslovit nové publikum, aby se také zapojilo do vytváření znalostí o své identitě a historii, a aby se zajistilo, že obhájkyním lidských práv se dostane i online důležitosti a významnosti, kterou si zaslouží."
Wikipedii měsíčně navštíví až 1,4 miliardy uživatelů, ale jen zlomek edituje obsah. V celosvětovém měřítku má přístup k internetu pouze asi 50 procent lidí a ti, kteří nejčastěji editují Wikipedii, jsou obvykle běloši, Evropané nebo Severoameričané, a to především muži. Obsah má tendenci odrážet jejich zájmy, tudíž to je příležitost povzbudit více editorů k psaní o různých identitách tak, aby lépe odrážely svět, ve kterém žijeme.
Doufejme, že poté, co,, edit-a-thon“ podpoří osobnosti, jako je Alessandra Ramos Makkedová z Brazílie, Maryam Akbari Monfaredová z Íránu nebo Elena Gorolová z Česka, udělá se na Wikipedii místo pro všechny.
Alessandra je trans-žena a LGBTI aktivistka, která čelila vlně diskriminace. Znovu a znovu byla Alessandra konfrontována se slovy: "My zde nepřijímáme osoby Tvého typu." Dokonce jí byla odepřena zaměstnání, protože uvedla, že je trans. Navzdory překážkám Alessandra nadále bojuje proti diskriminaci a podporuje diskuse o LGBT+ otázkách.
Maryam je politická vězeňkyně. Byla zatčena v roce 2009, nuceně zmizela na pět měsíců a nyní je odsouzena na 15 let do vězení poté, co byla odsouzena za "nepřátelství proti Bohu". Během pobytu ve vězení pokračovala v kampani zveřejňováním otevřených dopisů o vězeňských podmínkách pro ženy. Maryam také podala formální stížnost požadující pravdu a spravedlnost pro několik tisíc politických vězňů, kteří byli v roce 1988 oběťmi mimosoudních poprav, včetně jejích sourozenců. V důsledku toho jí hrozilo prodloužení trestu odnětí svobody a odmítnutí lékařské péče.
Elena je další statečná žena, která si zaslouží místo na Wikipedii - byla nedobrovolně sterilizována v nemocnici hned po porodu svého druhého syna - neposkytla totiž svůj souhlas k tomuto postupu. Její zkušenost ji podnítila k tomu, aby se připojila k jiným ženám a snažila se ukončit tuto hroznou praxi a diskriminaci romských žen.
Bridget Tolleyová, kanadská aktivistka bojující za nezvěstné a zavražděné domorodé ženy, uvedla:
"Jako pátá nejnavštěvovanější webová stránka na světě nabízí Wikipedia fantastickou příležitost překlenout propast a zajistit ženám, jako jsem já, získat viditelnost, kterou si zasloužíme. Jako algonkinská žena, babička a prababička jsem čelila dopadům kolonialismu, rasismu, ekonomickému vykořisťování, systémovému zneužívání a nenávisti vůči ženám po celý svůj život. Ale abych svou práci zvýraznila pozitivně, znamená, že naše boje a naše odolnost domorodých žen již nelze ignorovat. Nebudeme mlčet."
Amnesty International po celém světě inspiruje editory pro nahrání biografií s cílem přidat jména nebo vylepšit profily stovek žen - obránkyň lidských práv. Od Spojeného království až po Filipíny, Nigérii, Indii a Brazílii se ,,edit - a – thony“ budou konat ve všech regionech světa.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2732 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International