Dne 29. září šířil mluvčí arménského ministerstva obrany na Facebooku video, které mělo ukazovat civilní autobus ve městě Vardenis v Arménii, zasažený střelbou ázerbájdžánského bezpilotního letounu (UAV) 5 a v důsledku toho zabití jednoho civilisty. Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu oznámilo, že několik civilistů bylo zraněno a zabito. Civilní infrastruktura byla podle něj poškozena v důsledku intenzivního ostřelování arménskými silami v několika vesnicích podél fronty, včetně ostřelování ázerbájdžánského města Terter jižně od Náhorního Karabachu. To mělo mít za následek zničení několika civilních domů a ostřelování oblasti Dashkesan v Ázerbájdžánu dne 29. září. Po třech dnech násilných a ozbrojených akcí bylo údajně zabito deset civilistů a 30 zraněno. Amnesty International dosud nemohla nezávisle ověřit zprávy o civilních obětích nebo zjistit okolnosti, za kterých k nim došlo. Ázerbájdžánská vláda rovněž údajně omezila přístup k internetu v celé zemi. Podle ázerbájdžánského ministerstva komunikací omezení slouží účelu prevence provokací. Ázerbájdžánští aktivisté v oblasti lidských práv Amnesty uvedli, že úřady zablokovaly většinu sociálních médií a v současné době je k dispozici pouze omezený přístup VPN. Ázerbájdžánské bezpečnostní služby také zatkly a vyslýchaly aktivistu a bývalého politického vězně Gijase Ibrahimova v jeho bytě poté, co na Facebooku zveřejnil příspěvky kritizující boje. Poté, co byl vyslechnut v budově Státní bezpečnostní služby, ho téhož dne byl bez jakýchkoli obvinění propustili. Amnesty International vyzývá všechny strany konfliktu, aby plně dodržovaly mezinárodní humanitární právo, zejména zákaz přímých útoků na civilisty a civilní objekty. Vojenské síly také musí přijmout veškerá proveditelná opatření, aby chránily civilisty a civilní objekty. To znamená, že v blízkosti civilistů nesmí používat výbušné zbraně s rozlehlým dopadem.

Zprávy o porušování mezinárodního humanitárního práva musí být důkladně vyšetřeny a pachatelé musí nést odpovědnost. Arménie a Ázerbájdžán jsou rovněž nadále vázány svými závazky vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv a nesmí konflikt využívat jako záminku pro svévolné omezování práv. Zprávy o tom, že úřady v Ázerbájdžánu omezily přístup k internetu v celé zemi - jsou hluboce znepokojivé. Pokud se tak stalo, jedná se o nepřiměřené opatření, které porušuje právo na svobodu projevu. Zneklidňující je také svévolné zadržení Gijase Ibrahimova jako odplatu za jeho poklidné protiválečné názory. Amnesty rovněž naléhá na mezinárodní společenství, aby situaci monitorovalo a vyvinulo veškeré úsilí k zajištění toho, aby obě strany konfliktu dodržovaly mezinárodní humanitární právo a dávaly ochraně civilního obyvatelstva absolutní prioritu.

Kontext

Ázerbájdžán a Arménie zůstávají ve sporu o oblast Náhorního Karabachu (většinově osídlenou arménským obyvatelstvem), která vyhlásila jednostrannou nezávislost na Ázerbájdžánu v roce 1991 a zůstává mezinárodně neuznána dodnes. Konflikt v této oblasti začal v roce 1988 a trval až do 90. let, kdy po něm zůstaly desítky tisíc mrtvých a stovky tisíc vysídlených, převážně etnických, Ázerbájdžánců. Místní orgány v Náhorním Karabachu, podporované Arménií, si udržely kontrolu nad územím oblasti Náhorního Karabachu a sedmi okolních ázerbájdžánských oblastí od doby, kdy v roce 1994 vstoupilo v platnost křehké příměří. V Náhorním Karabachu a podél hranic s Arménií a Ázerbájdžánem došlo k četným případům nepřátelských akcí a potyček už v minulosti. Například v dubnu 2016 boje v oblasti Náhorního Karabachu, které trvaly čtyři dny, vedly ke stovkám obětí na straně civilistů i vojenských sil. Poslední eskalace násilí na hranicích s Arménií a Ázerbájdžánem vedla 14. července 2020 k minimálně 16 úmrtím.