Spravedlnost pro oběti mučení po běloruských povolebních protestech v nedohlednu

  Článek

Nová zpráva hnutí Amnesty odhaluje, jak běloruské úřady využívaly soudní systém coby zbraň k potrestání obětí mučení spíše než těch, kdo mučení prováděli.

Rozsáhlý a brutální zásah proti disentu následoval po povolebních protestech. Amnesty dokládá snahu domoci se spravedlnosti v Bělorusku jako „beznadějnou“ a vyzývá mezinárodní společenství, aby podniklo aktivní kroky za účelem zajištění spravedlnosti pro oběti a dohnání pachatelů k odpovědnosti. 

Ačkoli běloruské úřady přiznaly, že od začátků protestů v srpnu 2020 obdržely více než 900 stížností na týrání ze strany policie, proti členům bezpečnostních sborů nebylo zahájeno jediné vyšetřování. Oproti tomu byly zahájeny stovky vyšetřování proti pokojným protestujícím, z nichž se mnoho stalo obětí mučení a špatného zacházení. 

„Od začátku povolebních protestů v Bělorusku nashromáždily skupiny bojující za lidská práva důkazy o mučení stovek pokojných protestujících a zdokumentovaly smrt minimálně čtyř z nich. Opakovaně voláme po účinném vyšetření těchto záležitostí a dohnání těch, kdo jsou za ně zodpovědní, k odpovědnosti, avšak naděje na cokoli z toho je v systému, který nejen, že chrání policisty pomocí anonymity, ale který také podporuje zastrašování a další násilí vůči obětem a svědkům, je mizivá.“ 

Marie Struthersová, ředitelka Amnesty pro Východní Evropu a Střední Asii

 

„Naprosté selhání justičního systému v Bělorusku, který není s to dohnat pachatele k odpovědnosti, je nyní třeba řešit na mezinárodní úrovni. Vlády, mezinárodní a regionální organizace by měly využít veškerou svou sílu k tomu, aby donutily běloruskou vládu ukončit tento útok na lidská práva. Dále vyzýváme mezinárodní společenství, aby využilo všechny dostupné páky k tomu, aby zajistilo v Bělorusku spravedlnost,“ uvedla Marie Struthersová, ředitelka Amnesty pro Východní Evropu a Střední Asii. 

 

Svévolné zadržování a mučení pokojných protestujících 

Ve své nové zprávě nazvané Bělorusko: „Nejste lidské bytosti“ předkládá Amnesty drastické zprávy o tom, jak byli pokojní protestující zatýkáni a  následně vystaveni mučení, vysvlékáni donaha, drženi ve stresujících pozicích a jak jim po celé dny bylo odepřeno jídlo, pitná voda či zdravotní péče. V průběhu protestů a ihned po nich využily běloruské donucovací složky mnoho detenčních center k svévolnému zadržování pokojných protestujících po celé zemi, včetně nechvalně proslulého zařízení „Akrestsina“ v Minsku. 

V noci z 13. na 14. srpna 2020 nahráli příbuzní osob zadržovaných v zařízení Akrestsina zvuky neustálého bití, které byly jasně slyšet i na ulici, a také mnoho hlasů volajících v agonii po ukončení bití, z nichž některé prosily o slitování. Tsimur (jméno bylo změněno), 25letý doktor z Minsku, byl 10. srpna 2020 svévolně zatčen a odeslán do detenčního zařízení Akrestsina. Pro Amnesty řekl: „Ti, kdo křičeli a prosili (policisty), aby je nebili – ti byli zbiti ještě brutálněji.“

Mikalai (nejedná se o jeho skutečné jméno), který strávil pět dní v policejní vazbě ve městě Orsha, popsal, jak byl s dalšími zadrženými nucen projít „uličkou“ asi 50 policistů, kteří je bili obušky. Byl opakovaně udeřen do hlavy a jeho nohy z úderů, které obdržel, celé zmodraly. Přesný počet svévolně zadržených protestujících, kteří prošli zařízením Akrestsina a dalšími detenčními zařízením po celém Bělorusku, zůstává neznámý. Avšak již počátkem prosince 2020 toto číslo podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva překročilo hranici 27 000 osob. Svévolné zatýkání od té doby nadále pokračuje.

 

Beztrestnost, další represe a zastrašování 

Ačkoli běloruské úřady připustily, že obdržely více než 900 stížností na týrání členy policejních sborů v průběhu demonstrací, vyšetřování nebylo zahájeno ani v jediném případě. Stěžovatelé nejenže čelí závažným represím, musejí se také vyrovnat s byrokratickými překážkami, zdržovací taktikou a jasnými obstrukcemi ze strany systému, který byl navržen, aby je odradil a zastrašil a aby jejich stížnosti i předložené důkazy zneplatnil a zanedbal jejich řešení. Jedna z osob, které prošly zařízením Akrestsina, vypověděla, že poté, co se jí podařilo nechat svou stížnost zaregistrovat a nechat si svá zranění vyšetřit forenzním znalcem v oblasti medicíny, dověděla se od vyšetřovatele, že formální vyšetřování nezahájí, dokud nedostane „pokyn shora“. 

Místo, aby zajistil stíhání těch, kdo jsou podezříváni z porušování lidských práv, prohlásil běloruský Nejvyšší státní zástupce 28. října 2020, že bylo zahájeno vyšetřování 657 případů proti protestujícím, přičemž více než 200 lidí již bylo obviněno z masových nepokojů a násilí proti policistům. Organizace zabývající se občanskou společností zdokumentovaly mnoho případů vyšetřování, které byly proti pokojným protestujícím zahájeny na základě politicky motivovaných a smyšlených obvinění.

 

Volání po mezinárodní spravedlnosti 

Bělorusko je mezinárodním právem vázáno respektovat lidská práva všech osob nacházejících se na jeho území a zároveň zajistit naprostý zákaz mučení a vyšetřit a potrestat všechny, kdo jsou za případné mučení zodpovědní. „Bezprecedentní rozsah pokračujícího porušování lidských práv a naprostá beztrestnost pachatelů tohoto porušování vyžadují zřízení či zavedení mezinárodních mechanismů vyšetřování a stíhání,“ řekla Marie Struthers z Amnesty a dodala, že mezinárodní společenství nemůže nečině přihlížet.