© Flickr / Prachatai

Otázky a odpovědi k situaci na polsko-běloruské hranici

  Zprávy

Migrace   Polsko publikován 18.11.2021

Amnesty odpovídá na nejčastější otázky k situaci na polsko-běloruské hranici a vyzývá všechny zúčastněné, aby do oblasti umožnili plný přístup nezávislým pozorovatelům, novinářům, zástupcům občanské společnosti a humanitárním organizacím.

Co se na polsko-běloruské hranici děje?


Významný počet uprchlíků a migrantů se nyní nachází na hranici Běloruska a Polska. Jedná se zejména o Iráčany, Afghánce a Syřany, jsou mezi nimi i ženy, děti a celé rodiny. Hovoří se také o menším počtu lidí na hranicích s Litvou a Lotyšskem. Podle zpráv, které máme k dispozici usnadňuje Bělorusko tranzit migrantů a uprchlíků do EU, především k polským hranicím. Při příjezdu zatlačují polští pohraničníci násilně lidi zpět do Běloruska. A běloruští pohraničníci naopak prý následně zatlačují lidi, kteří se pokoušejí opustit pohraniční oblast a vrátit se zpět do Běloruska. Tato situace nechala mnoho lidí "zaseknutých" v příšerných podmínkách již po týdny v lese mezi oběma zeměmi. Jelikož je zima a těmto lidem není poskytováno přístřeší, lékařská péče ani potraviny, je situace závažná a na obou stranách hranice již došlo k úmrtím. Rychle klesající teploty vyvolávají obavy, že se počet úmrtí může ještě zvýšit.


Získat přesné informace o tom, co se v současnosti na hranicích děje, je velmi obtížné. Polsko, Lotyšsko a Litva vyhlásili stavy nouze a neumožňují nevládním organizacím a novinářům přístup do pohraničních oblastí.


Co by v této situaci mělo dělat Polsko? 

Polsko musí okamžitě přestat násilně tlačit lidi zpět do Běloruska. Podle mezinárodního práva jsou hromadné násilné návraty nezákonné. Dle mezinárodního práva, kterým je Polsko vázáno, je povinno přijmout případné žádosti o mezinárodní ochranu a ty individuálně posoudit a rozhodnout, zda mají žadatelé na ochranu v Polsku nárok či ne. Všichni však, pokud o to vyjádří zájem, mají právo o azyl požádat a projít následným azylovým řízením.


Všechny země EU jsou vázány Úmluvou o právním postavení uprchlíků (Ženevskou konvencí), na základě které mají příchozí právo o azyl požádat. Ženevská úmluva je závazná i pro Bělorusko, které k ní rovněž v minulosti přistoupilo.


Podporuje Amnesty výzvu Evropské komise, aby Polsko umožnilo Frontexu vstoupit do pohraniční oblasti?


Amnesty International požaduje, aby pozorovatelé agentury Frontex dostali oprávnění sledovat situaci na hranici Polska a Běloruskem. Nejedná se však o finální řešení situace a nutně to nezabrání současným násilným zatlačováním zpět na běloruskou stranu. Agentura Frontex je již aktivní v Lotyšsku i Litvě a nezdá se, že by to bránilo nuceným nezákonným vytlačováním za hranice těchto zemí. V Litvě výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri sám přiznal, že Frontex podal četné zprávy o závažných incidentech poté, co byl svědkem porušování lidských práv.


Amnesty také vyzývá všechny zúčastněné státy, aby umožnily plný přístup do oblasti vnějším nezávislým pozorovatelům, včetně novinářů, zástupců občanské společnosti a humanitárním organizacím.


Co by mělo dělat Bělorusko?


Amnesty International si je vědoma role Běloruska při usnadňování příchodu migrantů a žadatelů o azyl na hranici země s EU. Zdá se, že instrumentalizace migrantů je reakcí na sankce EU proti represivnímu běloruskému režimu. Politický kontext však neospravedlňuje odklon od závazků v oblasti lidských práv a přijetí zcela nepřiměřených mimořádných opatření ze strany zemí EU sousedících s Běloruskem.


Běloruská vláda zasahovala proti médiím a nevládním organizacím ve své zemi, což vedlo k tomu, že neexistuje nezávislý dohled nad jejími činy a nezávislé informace jsou umlčovány. Ještě problematičtější je dohled v pohraniční oblasti. Civilistům je odepřen přístup do uzavřené zóny bezprostředně sousedící s hranicí s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Amnesty International je tím, co se v této oblasti děje mimo dohled novinářů a nezávislých pozorovatelů značně znepokojena. To je dále umocněno tím, že Bělorusko rovněž není smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech. Nezávislým pozorovatelům, včetně médií a odborníků na lidská práva, musí být okamžitě umožněn přístup k lidem, kteří uvízli na hranicích.


Bělorusko zjevně usnadňuje tranzit lidí, kteří unikají před porušováním lidských práv, do oblasti, kde jsou jejich práva znovu porušována na hranici EU. Jako smluvní strana Úmluvy o právním postavení uprchlíků má však Bělorusko povinnost dodržovat právo na azyl. Každý, kdo se nachází na běloruském území a rozhodne se požádat tam o mezinárodní ochranu, by měl dostat možnost podat oficiální žádost o azyl a projít spravedlivým azylovým řízením. 


Co by měla dělat Evropská komise? 

Evropská komise se musí zasadit o to, aby bylo respektováno právo na azyl, nedocházelo k nelegálním hromadným zatlačováním a aby byli do těchto oblastí vpuštěni nezávislí pozorovatelé. Evropská komise by navíc měla podpořit řadu solidárních opatření, včetně relokací těch nejzranitelnějších do dalších zemí EU.