© AUNG HTET/AFP/Getty Images

1 300 mrtvých, 10 000 zatčených a roky vězení pro Su Ťij. Porušování lidských práv v Myanmaru nebere konce

  Článek

Státní poradkyně Aun Schan Su Ťij, která fakticky stát Myanmar (Barmu) vedla, byla v důsledku vojenského převratu spolu s dalšími zvolenými funkcionáři, aktivisty a členy svazové volební komise 1. února 2021 zatčena. Nyní byla odsouzena k odnětí svobody na 4 roky. Vůdce vojenské junty jí následně trest snížil na 2 roky.

Rozsudky z 6. prosince byly vyneseny za podněcování proti armádě a za údajné porušení opatření proti šíření COVIDu-19 podle zákona o zvládání přírodních katastrof. Aun Schan Su Ťij čelí celkem 11 trestním řízením, přičemž ji obvinili mimo jiné na základě zákona o telekomunikacích a zákona o vývozu a dovozu (v souvislosti s vysílačkou, která údajně měla být v jejím domě nalezena). Byla rovněž obviněna z porušení protikorupčního zákona a zákona o úředním tajemství. Žádné z jejích slyšení nebylo přístupné veřejnosti.


„Tvrdý trest, který byl Aun Schan Su Ťij udělen na základě falešných obvinění, je nejnovější ukázkou odhodlání armády zbavit se veškeré opozice a sebrat barmské společnosti jeho svobodu. Vykonstruovaný proces uzavřený zkorumpovaným rozhodnutím soudu je součástí devastujícího vzorce téměř náhodně rozdávaných trestů, který od únorového vojenského převratu poslal na smrt už víc než 1 300 lidí a díky kterému ve vězení skončily tisíce lidí. V současné chvíli je v Myanmaru mnoho zadržených, kteří – aniž by byli pro svoje činnosti známí tolik jako Aun Schan Su Ťij – čelí kvůli nenásilnému uplatňování svých základních lidských práv hrozbám v podobě let strávených za mřížemi,“ říká zástupkyně regionálního ředitele kampaní Amnesty Ming Yu Hah.

„Nesmí se na ně zapomenout. Nesmíme je takovému osudu ponechat na pospas.“

Ming Yu Hah, zástupkyně regionálního ředitele pro pořádání kampaní Amnesty International


Sdružení národů jihovýchodní Asie mělo 24. dubna pohotovostní summit v Maynmaru na Jakartě. Sdružení došlo k pětibodovému konsenzu, kterému byl přítomen i myanmarský vrchní velitel a generál Min Aung Hlaing, který byl z pozdějších schůzí vyloučen.

Konsenzus zahrnoval požadavek okamžitého ukončení násilí v Myanmaru, konstruktivní dialog mezi všemi stranami, zvolení speciálního vyslance za Sdružení národů jihovýchodní Asie pro započetí dialogu, předpoklad humanitární pomoci s tím, že vyslanec měl Myanmar navštívit. Je to už víc než sedm měsíců od summitu a je zřejmé, že tento přístup nepřinesl očekávané výsledky. Vyslanci nebylo umožněno navštívit Su Ťij. Ta zůstává držena na blíže neurčeném místě někde v hlavním městě Neipyijto. 

„Desítky tisíc lidí jsou vysídlovány uprostřed humanitární krize zapříčiněné pokračující pandemií v době, kdy v zemi eskaluje násilí. Situace v Myanmaru je extrémně špatná. Pokud rychle nedojde k rázné a jednotné reakci mezinárodního společenství, bude ještě hůř.“

Ming Yu Hah, zástupkyně regionálního ředitele pro pořádání kampaní Amnesty International

 

„Mezinárodní komunita se musí ozvat v zájmu ochrany civilního obyvatelstva a donutit pachatele k odpovědnosti. Měla by urgentně poskytnout humanitární a zdravotní pomoc. Zdravotní systém země je v troskách, ekonomika se hroutí a obyvatelstvo sužuje nedostatek potravin. Svět si nesmí dovolit nečinně přihlížet a čekat na reakci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Je nutné jednat okamžitě, aby se předešlo dalšímu zabíjení, náhodným zadržením, mučení a ostatním odporným činům. Desítky let přetrvávající model beztrestnosti musí být ukončen. Je to ostudné, že Sdružení národů jihovýchodní Asie po více než šesti měsících pořád ještě neimplementovalo opatření vzešlá z urgentní dohody v jejich plném rozsahu. Až na zákaz účasti barmského vojenského velitele Min Aung Hlainga na řadě schůzí, zůstává Sdružení národů překvapivě slabé," pokračuje Ming Yu Hah.

„Myanmarská armáda tak pokračuje v nepřiměřeném potírání pokojného nesouhlasu, šíří destrukci a umlčuje svobodu projevu.“

Ming Yu Hah, zástupkyně regionálního ředitele pro pořádání kampaní Amnesty International

 

Vojáci i nadále zabíjejí protestující, stejně jako i ty, co se jen ocitnou ve špatný čas na špatném místě. Pronásledují i ostatní civilisty, zatýkají, zadržují, perzekvují a vězní aktivisty, obránce lidských práv, zaměstnance médií, lékaře, umělce, politické oponenty a kritiky armády snažící se uplatňovat své právo na svobodu projevu, na sdružování a pokojné shromažďování. Podle Asociace pro pomoc politickým vězňům v Barmě (AAPPB) armáda k 3. prosinci zabila více než 1 300 lidí a více než 10 000 jich zatkla.


Aktuální petice

  Myanmar

Zatýkání, mučení a věznění protestujících, nálety na civilisty nebo obnovené popravy. Situace v Myanmaru se nezlepšila. Pomůžete?

Myanmarská armáda je u moci od vojenského převratu v únoru 2021. V zemi bylo obnoveno provádění poprav a nejméně 16 000 lidí bylo zatčeno. Letecké nálety proti skupinám obyvatelstva způsobily smrt více než 2 300 civilistů a donutily statisíce lidí k opuštění svých domovů. Zahraniční společnosti nadále dováží do země letecké palivo, které armáda zneužívá pro letecké údery. Přidejte se k petici a požadujte zesílení tlaku mezinárodního společenství na Myanmar.

 

Aktuální počet podpisů: 1769 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...