© AFP via Getty Images

Popravy v Íránu a Saúdské Arábii jsou na vzestupu. Amnesty vydává report o trestu smrti v roce 2021

  Článek

V Íránu se loni konalo nejvíce poprav od roku 2017. Podle stanného práva bylo zase v Myanmaru k trestu smrti prokazatelně odsouzeno 90 lidí. Množství zaznamenaných rozsudků smrti totiž minulý rok začalo růst zároveň s uvolňujícími se opatřeními proti šíření koronaviru. Po celém světě však až na výjimky klesl počet poprav na druhé nejnižší číslo v záznamech Amnesty od roku 2010.

Za loňský rok zaznamenala organizace Amnesty znepokojivý nárůst poprav a rozsudků smrti. Někteří z nejaktivnějších popravčích na světě se totiž začali vracet k běžnému "provozu". Soudy se totiž postupně zbavují pout, kterými je před dvěma roky svázala omezení související s pandemií koronaviru. Loni tak bylo v 18 zemích světa provedeno nejméně 579 poprav. Oproti předchozímu roku se tedy jedná o nárůst 20 procent.

Největší podíl poprav připadá na Írán, který popravil nejméně 314 lidí (oproti přinejmenším 246 popravám v roce 2020), což je nejvyšší počet od roku 2017. Částečným důvodem byl výrazný nárůst rozsudků smrti souvisejících se zločiny spojenými s drogami. Jedná se však o zcela zřejmé porušení mezinárodního práva, které zakazuje používání trestu smrti za zločiny, které nezahrnují úmyslné zabití. Saúdská Arábie pak počet poprav více než zdvojnásobila. Tento chmurný trend pokračoval i v roce 2022, kdy stát v březnu za jediný den popravil 81 lidí.

"Státy daly s pohoršujícím nadšením přednost trestu smrti před účinným řešením trestné činnosti."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty 


„V loňském roce Írán a Saúdská Arábie používání trestu smrti opět zvýšily, a to přes jeho prvotní pokles v roce 2020. Státy tak bezostyšně porušily zákazy zavedené mezinárodním lidskoprávním právem. Jejich chuť zaměstnat popravčí nijak nepolevila ani v prvních měsících letošního roku,“ okomentovala situaci generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. Dodala, že s nárůstem souvisí také uvolňování proti pandemických opatření.

Soudci 56 zemí světa tak loni souběžně s uvolňováním omezení proti šíření koronaviru vynesli nejméně 2 052 rozsudků smrti. Oproti roku 2020 se jedná o nárůst téměř 40 procent. K obzvláště strmému navýšení došlo v zemích jako Bangladéš (ze 113 poprav na 181), Indie (ze 77 na 144) a Pákistán (z 49 na 129).

„Zmíněné státy tak daly s pohoršujícím nadšením přednost trestu smrti před účinným řešením trestné činnosti. Projevily tím bezcitné pohrdání právem na život uprostřed naléhavých globálních krizí, které v oblasti lidských práv přetrvávají,“ dodala Callamard. I přes tyto nezdary však představuje celkový počet poprav zaznamenaný v roce 2021 druhé nejnižší číslo, které Amnesty nahlásila od roku 2010. Do statistiky však organizace nezapočítala rok 2020, který se z ní kvůli začátku pandemie vymykal.

Na popravu posílal Írán lidi za pašování drog

Stejně jako v předchozích letech ovšem záznamy o světových počtech rozsudků smrti nezahrnují tisíce lidí, které byly odsouzeny k smrti v Číně, Severní Koreji nebo Vietnamu. Přesné sledování poprav v těchto třech zemích znemožnily tamní státní praktiky utajování a omezený přístup k informacím. Případné zaznamenané počty je tak třeba považovat za minimální čísla. „Čína, Severní Korea a Vietnam pokračovaly v zahalování trestu smrti mnoha vrstvami utajení. Jako vždy je proto to málo, co vidíme, důvodem k velkému znepokojení,“ poznamenala generální tajemnice Amnesty.

V Íránu je pak trest smrti nadále platný za držení určitých druhů a množství drog. Počet poprav za trestné činy související s drogami tak loni vzrostl více než pětinásobně, tedy z 23 poprav v roce 2020 na 132 v tom loňském. Počet popravených žen se rovněž zvýšil z devíti na 14. Íránské úřady pokračovaly také ve svém naprosto nepřípustném útoku na práva dětí, když popravily tři osoby, které trestný čin spáchaly ve věku mladším 18 let. Takový postup je však v rozporu s mezinárodním právem.

Kromě nárůstu počtu poprav v Saúdské Arábii (z 27 na 65) byl významný skok oproti roku 2020 zaznamenán také v Somálsku (z asi 11 na 21), Jižním Súdánu (ze dvou na asi 9) a Jemenu (z 5 na 14). Popravy provedly také státy jako Bělorusko (nejméně jednu), Japonsko (tři) a Spojené arabské emiráty (nejméně jednu), přičemž v roce 2020 tak neučinily. Významný nárůst rozsudků smrti ve srovnání s rokem 2020 byl zaznamenán v Demokratické republice Kongo (z 20 na 81), Egyptě (z 264 na 356), Iráku (z 27 na 91), Myanmaru (z jedné na 81), Vietnamu (z 54 na 119) a Jemenu (z 269 na 298).

Trest smrti využívaly stát jako nástroj represe

V několika zemích byl v roce 2021 trest smrti zaveden jako nástroj státní represe proti menšinám a protestujícím. Dotyčné vlády tím projevovaly naprostou lhostejnost k zárukám a omezením trestu smrti stanoveným mezinárodním právem a lidskoprávními standardy. Alarmující nárůst používání trestu smrti podle stanného práva byl například zaznamenán v Myanmaru, kde armáda přenesla pravomoc projednávat civilní případy na vojenské tribunály. Ty následně prováděly zkrácená řízení bez práva na odvolání.

Kvůli postupům považovaným za cílenou kampaň proti protestujícím a novinářům bylo k smrti svévolně odsouzeno téměř 90 lidí, několik z nich v jejich nepřítomnosti. Egyptské úřady se zase nadále uchylovaly k mučení a masovým popravám, často po nespravedlivých procesech před mimořádnými soudy státní bezpečnosti. V Íránu byly například nepřiměřeně používány rozsudky smrti proti příslušníkům etnických menšin. Odsouzení byli za vágní obvinění, jako je například „nepřátelství proti Bohu“. Nejméně 19 procent zaznamenaných poprav (61) postihlo příslušníky etnické menšiny Balúčů, kteří tvoří asi 5 procent íránské populace.

Mezi oběti hluboce chybného saúdskoarabského soudního systému patřil například Mustafa al-Darvíš, saúdskoarabský mladík ze šíitské menšiny, který byl obviněn z účasti na násilných protivládních protestech. Popraven byl dne 15. června po neomluvitelně nespravedlivém procesu založeném na „doznání“ získaném mučením. 

Světový trend pomalu směřuje ke globálnímu zrušení trestu smrti

Navzdory alarmujícímu vývoji v některých zemích však světový trend po celý loňský rok poukazoval na tendenci států trest smrti spíše rušit. Počet zemí provozujících popravy byl již druhý rok po sobě nejnižší od doby, kdy Amnesty začala o rozsudcích smrti vést záznamy. Například v Sieře Leone byl loni v červenci tamním parlamentem jednomyslně přijat zákon, který by v zemi trest smrti kompletně zrušil. Dosud ale nevstoupil v platnost. Kazachstán zase v prosinci přijal právní předpisy ke zrušení trestu smrti za všechny trestné činy, v platnost vstoupily v lednu letošního roku.

Vláda Papuy-Nové Guineje pak zahájila vnitrostátní proces konzultací o trestu smrti, který letos v lednu vyústil v přijetí zákona o jeho zrušení. Prozatím však rovněž nevstoupil v platnost. Na konci roku 2021 zase malajsijská vláda oznámila, že ve třetím čtvrtletí letošního roku předloží legislativní reformy týkající se trestu smrti. Ve Středoafrické republice a Ghaně rovněž zákonodárci zahájili legislativní procesy ke zrušení trestu smrti, které však nadále projednávají.

 "Budeme pokračovat v odhalování svévole, diskriminace a krutosti trestu smrti, dokud všechny státy nevystoupí z jeho stínu."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty 

 

V USA se stát Virginia stal 23. abolicionistickým státem a prvním jižním státem, který trest smrti zrušil. Ohio zase již třetím rokem po sobě posouvá nebo pozastavuje termíny stanovených poprav. Nová americká administrativa také v červenci zavedla dočasné moratorium na federální popravy. Rok 2021 navíc znamenal nejnižší počet poprav v USA od roku 1988. Gambie, Kazachstán, Malajsie, Ruská federace a Tádžikistán nadále dodržovaly oficiální moratoria na popravy.

Menšina zemí stále zachovávajících trest smrti je proto podle generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard ve střehu. Svět bez státem posvěceného zabíjení je totiž nejen představitelný, ale také na dosah. „Budeme za něj i nadále bojovat. Budeme také pokračovat v odhalování svévole, diskriminace a krutosti trestu smrti, dokud všechny státy nevystoupí z jeho stínu. Je totiž nejvyšší čas, aby se nejkrajnější druh krutého, nelidského a pokořujícího trestu stal minulostí,“ popsala tajemnice.

Celý report o trestu smrti v roce 2021 (EN)


Aktuální petice

  Írán

Írán: Dívka hájila práva žen. Soud ji poslal na 24 let do vězení!

Obránkyně ženských práv Saba Kord Afshariová (21 let) byla odsouzena k 24 letům vězení pouze za své nenásilné aktivity, včetně vedení kampaně proti íránskému diskriminačnímu zákonu nařizujícímu nucené zahalování žen.

 

Aktuální počet podpisů: 4064 Náš cíl: 4500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...