© Karolína Žánová
Za 579 popravených. Amnesty happeningem připomněla oběti i ty, kteří ještě mohou zvítězit
Článek
Trest smrti Svoboda slova a vězni svědomí publikován 26.5.2022
U příležitosti vydání nového reportu o trestu smrti a zahájení navazující osvětové kampaně uspořádala česká pobočka Amnesty happening na Václavském náměstí v Praze.
Podle oficiálních čísel bylo loni v 18 zemích světa provedeno nejméně 579 poprav. Oproti předchozímu roku se tedy jedná o nárůst o 20 procent. Největším světovým katem byla loni opět Čína, která popravila tisíce lidí. Jeden z největších podílů trestů smrti připadá také na Írán, který popravil nejméně 314 lidí (oproti 246 v roce 2020), což je nejvyšší počet od roku 2017. Částečným důvodem byl výrazný nárůst rozsudků smrti souvisejících s drogovými zločiny. Podobná praxe je však zřejmým porušením mezinárodního práva, které zakazuje používání trestu smrti za zločiny netýkající se úmyslného zabití. Saúdská Arábie počet rozsudků smrti více než zdvojnásobila, a v březnu letošního roku za jeden den popravila 81 lidí.
Na vydání nového reportu o trestu smrti naváže česká Amnesty osvětovou kampaní Jiní ještě mohou zvítězit, kterou připomene současné politické vězně a nespravedlivě pronásledované, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a hrozí jim poprava. „I Češi a Češky si z období před rokem 1989 pamatují, že jsme podobné situace zažívali, protože zde vládl totalitní režim, který pronásledoval, věznil a popravoval politické vězně. Proto jsme se rozhodli naší kampaní symbolicky připomenout osud doktorky Milady Horákové, která byla po vykonstruovaném procesu zavražděna. Chceme tím upozornit na to, že podobné příběhy, jako byl ten její, se dějí i v 21. století. Ale že na rozdíl od tehdejší doby máme nyní více možností, jak politickým vězňům pomoci,“ vysvětluje Erik Bartoš z české Amnesty.
Osvětová kampaň připomene například ujgurského profesora a bývalého rektora Sin-ťiangské univerzity Tašpolata Téjipa, který byl zadržen čínskou policií během cesty na konferenci do Německa a v tajném a nespravedlivém procesu obviněn ze „separatismu“. Dalším z případů je íránský spisovatel a básník Arzhang Davoodi, který byl odsouzen k trestu smrti za nenásilný aktivismus a svou spisovatelskou činnost. Je držený na samotce bez styku s právníkem a rodinou.
© Karolína Žánová
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2733 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International