© Mohammad Rakibul Hasan

Uběhlo pět let od masakru Rohingů v Myanmaru. Pro některé hrůza neskončila

  Článek

Migrace   Myanmar publikován 1.9.2022

Dne 25. srpna 2017 myanmarská armáda brutálně zaútočila na Rohingy v severní části Rakhinského státu. Vypálené vesnice, vraždy, mučení a znásilňování – to všechno donutilo přes milion muslimských Rohingů uprchnout do sousedního Bangladéše, kde žijí v otřesných podmínkách.

Toto smutné výročí je zároveň připomínkou toho, že za brutální útok proti Rohingům dosud nebyl stíhán jediný vysoký představitel myanmarské armády, uvedla Ming Yu Hah, zástupkyně regionálního ředitele pro kampaně Amnesty.

 

O pět let později Rohingové v Rakhinském státě stále nemají svobodu pohybu a další základní práva, jako je přístup k odpovídajícím potravinám, zdravotní péči a vzdělání, což jsou problémy umocněné rostoucí nejistotou způsobenou vojenským převratem v Myanmaru v roce 2021. Na druhé straně hranice, v Bangladéši, žijí Rohingové v přeplněných uprchlických táborech, kde mají jen velmi omezený přístup k lékařské péči, čisté vodě, ale i k práci nebo ke vzdělání. V táborech navíc narůstá násilí.

V uprchlických táborech čelíme obrovskému strádání, řekl Amnesty International v červnu San thai Shin, rohingský uprchlík v bangladéšském táboře Cox‘s Bazar. Nevíme, jak a kdy se budeme moci vrátit do svých domovů. Nejsme v bezpečí ani v uprchlických táborech, ani doma v Myanmaru.

V červenci 2022 Mezinárodní soudní dvůr zamítl námitky Myanmaru a rozhodl, že má pravomoc pokračovat v řízení zahájeném vládou Gambie proti vládě Myanmaru z roku 2019 na základě Úmluvy o genocidě.

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je zásadním krokem v pokračujícím úsilí pohnat myanmarskou vládu k odpovědnosti, uvedla Ming Yu Hah z Amnesty. 

Mezinárodní trestní soud rovněž vyšetřuje zločiny spáchané v letech 2016 a 2017 na rohingském obyvatelstvu. Ačkoliv Myanmar statut Mezinárodního trestního soudu neratifikoval, soud zkoumá údajné zločiny spáchané částečně na území Bangladéše nebo jiných států. Amnesty vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby celou situaci v Myanmaru předala hlavnímu prokurátorovi Mezinárodního trestního soudu, aby mohlo být provedeno vyšetřování všech zločinů spáchaných v Myanmaru.

Vyšetřování dalších zločinů v Myanmaru probíhá také v Argentině na základě právního konceptu tzv. univerzální jurisdikce, která umožňuje vnitrostátním orgánům vyšetřovat závažné trestné činy, přestože nebyly spáchány na území dané země. Na základě této zásady tak může Argentina stíhat zločiny podle mezinárodního práva spáchané kdekoli na světě.

 

Případ, který podala Barmská rohingská organizace ve Spojeném království (BROUK), by mohl pohnat k odpovědnosti vysoké vojenské představitele za údajnou odpovědnost za zločiny proti Rohingům. 

Ostatní státy by měly rovněž přijmout opatření k vyšetřování a stíhání zločinů před svými vnitrostátními soudy.  

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) musí také hrát důraznější, rozhodnější a vůdčí roli při obraně rohingského lidu a prosazování odpovědnosti v Myanmaru, uvedla Ming Yu Hah z Amnesty. 

Znovu vyzýváme úřady, aby respektovaly a zajistily účast Rohingů na rozhodnutích, která se jich týkají, a chránily tak jejich lidská práva. 


Více než 740 000 rohingských žen, mužů a dětí uprchlo z Rakhinského státu do sousedního Bangladéše, když v srpnu 2017 zahájily myanmarské bezpečnostní síly rozsáhlý a systematický útok na rohingské vesnice, včetně mimosoudního zabíjení, ničení majetku a sexuálního napadání. Masakr přišel v důsledku série útoků na policejní stanice, které armáda označila za agresi povstalců.

S ohledem na předchozí desetiletí násilí vůči Rohingům žije nyní v Bangladéši odhadem přes milion rohingských uprchlíků, zatímco jejich domovy v Rakhinském státě byly vypáleny nebo zcela zničeny.


Vyšetřovací mise OSN pro Myanmar již dříve vyzvala k vyšetřování a stíhání vrchního generála Min Aunga Hlainga a dalších vysokých vojenských představitelů za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Min Aung Hlaing převzal po únorovém převratu v roce 2021 funkci předsedy Rady státní správy.

Ve své nejnovější zprávě Amnesty zdokumentovala, že od násilného převratu myanmarskou armádou dochází k represím a svévolnému zadržování osob, které uplatňují své právo na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování, a také k násilným zmizením, mučení a jinému nelidskému zacházení ve vazbě. 

Myanmarská armáda rovněž páchá válečné zločiny pokládáním zakázaných min ve vesnicích v Kayah (Karenský stát) a v jejich okolí a používá letecké údery a ostřelování jako formu kolektivního trestu proti civilistům.

Od převzetí moci vojenskou juntou bylo údajně zabito více než 2 000 lidí a myanmarská vojenská vláda po hrubě nespravedlivých procesech odsoudila čtyři lidi k trestu smrti.

Jednalo se o první rozsudky trestu smrti a vykonané popravy za několik desítek let.




 

 

Aktuální petice

  Myanmar

Myanmarem zmítá vojenský převrat. Vyzvěte naše politiky k podpoře civilních obyvatel

Začátkem února proběhl v Myanmaru vojenský převrat. Myanmarská armáda zadržela několik politiků včetně premiérky Su Ťij a na rok v zemi vyhlásila výjimečný stav. Přes 800 lidí – včetně dětí – bylo zabito příslušníky myanmarských bezpečnostních sil. Tisíce lidí skončily ve vězení.

 

Aktuální počet podpisů: 1791 Náš cíl: 5000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...