© Ed Giles/Getty Images

Egypt: „Desetiletí hanby" od beztrestného zabití stovek lidí při masakru v Rábaa

  Článek

  Egypt publikován 17.8.2023

Již deset let uplynulo od masakru v Rábaa. Masové zabití více než 900 lidí však nebylo dosud nijak potrestáno. Místo toho došlo k útokům na pokojný disent, narušení záruk spravedlivého procesu v systému trestního soudnictví a páchání nevýslovné krutosti ve věznicích.

Amnesty v podrobné analýze popisuje deset pochybení v oblasti lidských práv, která se v Egyptě vyskytují od masakru 14. srpna 2013. Vojenské a bezpečnostní síly tehdy na káhirských náměstích Rábaa al-Adawiya a al-Nahda násilně rozehnaly protesty příznivců Muslimského bratrstva a svrženého prezidenta Mohameda Mursího. Ani po deseti letech nebyl za toto krveprolití pohnán k odpovědnosti jediný úředník, což poukazuje na zásadní nedostatky ve vymáhání spravedlnosti. Rodiny obětí mučení, násilných zmizení, mimosoudních poprav a dalších nezákonných usmrcení nebyly nijak odškodněny.

„Posledních deset let lze označit jedině jako „desetiletí hanby". Masakr v Rábaa byl zlomovým bodem, po kterém egyptské úřady rozjely politiku nulové tolerance vůči disentu. Od té doby byl při pouličních protestech zabit nespočet kritiků státu, mnoho dalších bylo také nespravedlivě zatčeno nebo donuceno k odchodu do exilu," uvedl Philip Luther, ředitel Amnesty International pro výzkum a advokacii na Blízkém východě a v severní Africe. 

Absence důrazné a koordinované reakce mezinárodního společenství na masakr v Rábaa umožnil egyptským vojenským a bezpečnostním silám, aby jim masové vraždy nadále procházely. Neexistuje žádná naděje, že se Egypt dostane z probíhající lidskoprávní krize, pokud se egyptské úřady nebudou zodpovídat ze svých činů. 

Dodržování lidských práv se v Egyptě od masakru v Rábaa drasticky zhoršuje, a to v 10 zásadních bodech. 

1. Potlačení pouličních protestů 

Od roku 2013 se egyptské vládě podařilo vymýtit pouliční protesty přijetím drakonických zákonů, které fakticky kriminalizují právo na svobodu pokojného shromažďování. Také se uchýlila k nezákonnému používání síly a hromadnému zatýkání. 

2. Svévolné zadržování 

Egyptské orgány zatkly během masakru v Rábaa i po něm desítky tisíc osob. Ačkoli se zpočátku zaměřovaly na skutečné nebo podezřelé příznivce Muslimského bratrstva, jejich represe se brzy rozšířily na všechny pokojné kritiky státu. 

Navzdory nedávným reformám v podobě Národní strategie pro lidská práva ze září 2021 a zahájení dlouho očekávaného Národního dialogu v květnu 2023, přestávají represe v Egyptě jen pozvolna. Zatýkaní kritiků státu však nadále pokračuje. Přestože od obnovení činnosti prezidentského výboru pro udělování milostí v roce 2022 byly propuštěny stovky disidentů, členové a příznivci Muslimského bratrstva byli z oficiálního udělování milostí vyloučeni a tisíce lidí zůstávají za mřížemi neprávem. 

3. Nespravedlivé soudní procesy 

Egyptské úřady přijaly a používají drakonické protiteroristické právní předpisy a další represivní techniky, aby udržely tisíce kritiků vlády v dlouhodobé vyšetřovací vazbě bez obvinění nebo soudu, někdy dokonce po dobu přesahující maximální limit podle egyptského práva. Ten činí dva roky. 

Výjimečné nebo vojenské soudy či zvláštní obvody trestních soudů pro terorismus odsoudily stovky lidí k trestu smrti nebo dlouhým trestům odnětí svobody v hrubě nespravedlivých hromadných procesech poznamenaných mučením. 

4. Trest smrti 

V posledních deseti letech tamní úřady zintenzivnily používání trestu smrti k potlačení disentu, přičemž vynesly tisíce rozsudků smrti a popravily více než 400 osob. Jen v září 2018 vynesl káhirský trestní soud v hrubě nespravedlivém hromadném procesu 75 rozsudků smrti, 47 doživotních trestů a vysoké tresty odnětí svobody v rozmezí od pěti do patnácti let nad 612 osobami. 

5. Útoky na svobodu projevu 

Egyptské orgány potlačily jakékoli nezávislé zpravodajství, upevnily svou kontrolu nad sdělovacími prostředky a prostřednictvím různých represivních praktik zasáhly proti novinářům, kteří se odvážili odchýlit od oficiálního státního narativu. Opakovaně došlo k jejich zatýkání či stíhání, a to pouze za to, že dělali svou práci. V zemi také pokračuje cenzura internetu. 

6. Zmenšující se občanský prostor 

Nezávislá občanská společnost byla potlačena přijetím represivního zákona č. 149/2019, který dává egyptským úřadům široké pravomoci v oblasti registrace, činnosti, financování a rozpouštění nevládních organizací. Obránci lidských práv jsou rovněž vystaveni neutuchajícím útokům, včetně nespravedlivých trestních stíhání, svévolných zadržování, zákazů cestování, zmrazování majetku a dalších forem obtěžování. 

7. Mučení a špatné zacházení 

Osoby zatčené při zásahu v Rábaa i tisíce dalších osob živoří v krutých a nelidských podmínkách egyptských věznic. Od roku 2013 zemřely v tamních vazebních celách desítky lidí. Pozdější zprávy ukázaly, že jim byla odepřena zdravotní péče nebo se staly obětí mučení. Mezi zesnulé patří i svržený prezident Mohamed Mursí a vysoký představitel Muslimského bratrstva Essam El-Erian, kteří zemřeli ve vězení v letech 2019 a 2020. Mučení nebo jiné špatné zacházení je v egyptských věznicích rozšířené a systematické. Přeživší a svědci popsali používání elektrických šoků, zavěšování za končetiny, časově neomezenou samovazbu, bití a záměrné odpírání zdravotní péče. 

8. Násilná zmizení 

Bezpečnostní složky běžně zadržují osoby obviněné z účasti na terorismu nebo protestech v izolaci a jejich příbuzným a právníkům odpírají jakékoli informace o jejich osudu a místě pobytu. Během této doby jsou zadržené osoby podrobovány mučení a jinému špatnému zacházení a jsou nuceny k přiznání nebo k usvědčování jiných osob. 

9. Diskriminace 

Úřady tvrdí, že respektují a chrání práva žen a menšin. Muže, ženy i děti nicméně vystavují diskriminaci na základě jejich pohlaví, genderové identity, sexuální orientace a náboženského přesvědčení. 

10. Beztrestnost 

Hromadné stíhání členů a příznivců Muslimského bratrstva ostře kontrastuje s tím, že nebyl vyšetřen a pohnán k odpovědnosti nikdo, kdo nařídil, naplánoval nebo se dopustil protiprávního jednání při masakru 14. srpna 2013. 

V prosinci 2013 zřídil tehdejší prozatímní prezident Adly Mansour tzv. Výbor pro zjišťování faktů. Ten uvedl, že vinu za zabíjení v Rábaa nesou vůdci protestů a bezpečnostní síly z odpovědnosti do značné míry zprostil. Jejich beztrestnost se dále upevnila poté, co egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí v roce 2018 ratifikoval zákon, který přiznal imunitu před trestním stíháním nejvyšším vojenským představitelům. 

„Chmurné desetileté výročí by mělo mezinárodnímu společenství připomenout zoufalou potřebu vydat se smysluplnou cestou ke spravedlnosti, jako je například zřízení mechanismu monitorování a podávání zpráv o situaci v oblasti lidských práv v Egyptě v Radě OSN pro lidská práva," uvedl Luther.


Aktuální petice

  Egypt

Vězněnou právničku nesmí navštívit rodina ani právník. Pomůžete?

Vedení ženské věznice al-Qanater nepovolilo 61leté Hodě Abdelmoniemové, právničce v oblasti lidských práv vězněné pouze kvůli své práci a dalším lidskoprávním aktivitám, žádnou návštěvu nebo jinou formu kontaktu s rodinou a právníky od jejího zadržení v listopadu 2018.

 

Aktuální počet podpisů: 3321 Náš cíl: 3500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...