Miliony lidí nemají přístup ke spravedlnosti
Článek
Zastavte mučení Svoboda slova a vězni svědomí publikován 27.5.2010
Výroční zpráva Amnesty International upozorňuje na nepotrestané zločiny a bezpráví roku 2009.
Amnesty International (AI) dnes vydala Výroční zprávu o stavu lidských práv v roce 2009. Navzdory tomu, že před spravedlností konečně stanuli někteří pachatelé válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, miliony lidí po celém světě zůstávají bez možnosti domoci se svých práv. V Evropě došlo k dalšímu nárůstu rasismu a diskriminace, v zemích Blízkého východu se prohloubila bezpečností krize.Video ke shlédnutí zde http://www.youtube.com/watch?v=b73lo8BVJrEZpráva dokumentuje porušování práv ve 159 zemích světa. Amnesty International zaznamenala výskyt mučení a jiného špatného zacházení ve více než 111 zemích, nespravedlivé procesy se konaly v 55 zemích, svoboda projevu byla omezována nejméně v 96 zemích a přinejmenším 48 států zadržovalo vězně svědomí. V mnoha zemích docházelo na útoky na lidsko-právní organizace a obránce lidských práv. Výzkumy Amnesty International poukázaly rovněž na skutečnost, že světové mocnosti blokují mezinárodní úmluvy, kryjí své spojence před vyšetřováním a jednají jen tehdy, pokud je to pro ně výhodné. „Zákony musí platit pro každého,“ upozornil Claudio Cordone, dočasný generální tajemník AI. „Miliony lidí po celém světě nemají možnost dovolat se spravedlnosti, čelí represím, útlaku a chudobě. V přístupu ke spravedlnosti existuje obrovská propast,“ dodal Cordone.
2009: Zlomový rok
Loňský rok byl z hlediska lidských práv v mnohém přelomový. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na úřadujícího súdánského prezidenta Umara Bašíra, který byl obviněn ze zločinů proti lidskosti. Soud tím dal jasně najevo, že i představitelé států musí dodržovat zákon. Amnesty International monitorovala ale i negativní příklady – například když Africká unie odmítla s Mezinárodním trestním soudem spolupracovat a navzdory katastrofální situaci v súdánském Dárfúru se rozhodla upřednostnit politiku před spravedlností.Lidská práva v regionech
Vlády na Blízkém východě a v severní Africe stále více umlčují hlasy svých kritiků, represe zesílily zejména v Íránu. Čínská vláda zostřila útlak disidentů, bída a represe v Severní Koreji a Barmě donutily tisíce lidí k útěku. Pozadu nezůstala ani Evropa a střední Asie, kde narostlo omezování svobody projevu zejména v Rusku, Turecku, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Bělorusku a Uzbekistánu. Severní a Jižní Amerika má na kontě stovky nezákonných zabití ze strany bezpečnostních složek v Brazílii, na Jamajce, v Kolumbii a Mexiku. Spojené státy americké dosud nevyvodily zodpovědnost za porušování mezinárodního práva, k němuž došlo v rámci „války proti teroru“. Některé vlády v Africe – například v Guiney a na Madagaskaru – potlačovaly své odpůrce za použití síly. Tisíce civilistů byly vystaveny eskalaci násilností ze strany Talibanu v Afghánistánu a Pákistánu, nebo důsledkům konfliktů v Iráku a Somálsku. Finanční, potravinová a energetická krize navíc prohloubila chudobu milionů lidí.Trendy roku 2009 zahrnovaly:
- Mezinárodní spravedlnost značně pokročila, když Mezinárodní trestní soud podpořil již 110. stát – ČR, a to jako poslední země EU- Desítky tisíc civilistů byly ohroženy ozbrojenými konflikty například v Afghánistánu, Čadu, Kolumbii, Kongu, Gaze a na jihu Izraele, Iráku, Somálsku, Srí Lance a Súdánu- V Evropě došlo k dalšímu nárůstu rasismu, xenofobie a netolerance (Švýcaři v referendu odmítli stavbu minaretů, v důsledku rasově motivovaných útoků v Rusku zemřelo nejméně 71 lidí)- Na Blízkém východě došlo k zhoršení bezpečností situace v důsledku útoků ozbrojených skupin, některých napojených na Al-Káidu (například v Iráku a Jemenu)- V Latinské Americe byli novináři stále častěji terčem zastrašování vlády (Venezuela, Kuba, Honduras)- V Rusku a postsovětských republikách přetrvávala beztrestnost za zločiny zabíjení, mučení a svévolné věznění (zejména Severní Kavkaz)- Dva stálí členové Rady bezpečnosti, Čína a Rusko, zesílily útlak disidentů- V mnoha částech světa došlo ke zhoršení postavení migrantů (Mexiko, Latinská Amerika, Asie)- Lidé byli masově vystěhováváni ze svých domů, a to zejména v Africe (Angola, Ghana, Keňa, Nigérie). Následkem vystěhování se lidé často propadali do ještě větší chudoby.- Narostly případy násilí proti ženám, znásilnění, sexuálního zneužívání a vražd a zmrzačení v důsledku znásilnění. Dělo se tak například v Mexiku, Guatemale, Salvadoru, Hondurasu a na Jamajce.Řešení: Spravedlnost dostupná pro každého
Amnesty International vyzývá vlády, aby za své činy přijímaly odpovědnost a chovaly se transparentně. „Uplynulý rok nás poučil v tom, že přístup ke spravedlnosti musí skutečně získat lidé na celém světě. Dosažitelná spravedlnost pomůže vytvořit stabilní a bezpečný svět,“ uzavřel představení Výroční zprávy Amnesty International 2010 generální tajemník AI Claudio Cordone.ROK 2009 V ČÍSLECH
V roce 2009 Amnesty International zdokumentovala:Špatné zprávy roku:
- v nejméně 48 zemích byli drženi vězni svědomí- v nejméně 55 zemích byly vynášeny nespravedlivé rozsudky- v 61 zemích se pachatelé bezpráví těšili beztrestnosti- v nejméně 96 zemích byla omezena svoboda projevu- nejméně ve 111 zemích byli lidé vystaveni mučení nebo špatnému zacházení- 81 zemí dosud nepodporuje Mezinárodní trestní soud- v průměru každých 90 sekund zemře jedna žena v důsledku komplikací spojených s těhotenstvím a porodem, většinou jsou ohroženy ženy z chudých částí společnostiDobré zprávy roku:
- Mezinárodní trestní soud získal podporu 110 zemí, poslední z nich se stala Česká republika - Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na vůbec první hlavu státu v úřadě, súdánského prezidenta Umara Bašíra- Byl zahájen soudní proces s bývalým lídrem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem - Nizozemský soud umožnil podání civilní žaloby proti činnosti ropného gigantu Shell, který ničí životní prostředí v Nigérii- Na území Evropy nebyl vykonán žádný rozsudek smrti- Vrchní soud v indickém Dillí historickým verdiktem zrušil zákon z koloniální éry, který kriminalizoval homosexualituHLAVNÍ TRENDY V OBLASTI LIDSKÝCH PRÁV ROKU 2009
- Mezinárodní spravedlnost značně pokročila, když Mezinárodní trestní soud podpořil již 110. stát – ČR, a to jako poslední země EU- Desítky tisíc civilistů byly ohroženy ozbrojenými konflikty například v Afghánistánu, Čadu, Kolumbii, Kongu, Gaze a na jihu Izraele, Iráku, Somálsku, Srí Lance a Súdánu- V Evropě došlo k dalšímu nárůstu rasismu, xenofobie a netolerance (Švýcaři v referendu odmítli stavbu minaretů, v důsledku rasově motivovaných útoků v Rusku zemřelo nejméně 71 lidí)- Na Blízkém východě došlo k zhoršení bezpečností situace v důsledku útoků ozbrojených skupin, některých napojených na Al-Káidu (například v Iráku a Jemenu)- V Latinské Americe byli novináři stále častěji terčem zastrašování vlády (Venezuela, Kuba, Honduras)- V Rusku a postsovětských republikách přetrvávala beztrestnost za zločiny zabíjení, mučení a svévolné věznění (zejména Severní Kavkaz)- Dva stálí členové Rady bezpečnosti, Čína a Rusko, zesílily útlak disidentů- V mnoha částech světa došlo ke zhoršení postavení migrantů (Mexiko, Latinská Amerika, Jižní Korea)- Lidé byli masově vystěhováváni ze svých domů, a to zejména v Africe (Angola, Ghana, Keňa, Nigérie). Následkem vystěhování se často propadali do ještě větší chudoby.- Narostly případy násilí proti ženám, znásilnění, sexuálního zneužívání a vražd a zmrzačení v důsledku znásilnění. Dělo se tak například v Mexiku, Guatemale, Salvadoru, Hondurasu a na Jamajce. Video, mapující rok 2009 z hlediska lidských práv, můžete shlédnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=b73lo8BVJrEAktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2734 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International