Amnesty International žádá o celosvětové propuštění vězňů svědomí

Apelujeme na okamžité a bezpodmínečné propuštění vězňů svědomí na celém světě. Momentálně jsou vystaveni zvýšenému riziku kvůli pandemii COVID-19.

„Zatímco se tento ničivý virus šíří po světě, hrozí, že se vězení stanou nebezpečnými ohnisky šíření nemoci COVID-19. Proto je teď víc než kdykoli důležité, aby státy přijaly urgentní opatření na ochranu lidí za mřížemi, včetně propuštění všech, kteří jsou vězněni pouze pro pokojné uplatňování svých práv,“ řekl Sauro Scarpelli, zástupce ředitele kampaní v Amnesty International.

Vězni svědomí nespáchali žádný zločin, nicméně zůstávají svévolně zadržováni v podmínkách, které se teď stávají čím dál tím nebezpečnějšími. Mnoho věznic je přeplněných a jsou v nich špatné hygienické podmínky, kvůli čemuž je pro vězně nemožné dodržovat preventivní opatření proti nemocem, jakými jsou dodržování odstupu a pravidelné mytí rukou. V důsledku neoprávněného věznění jsou tak vystavěni vyššímu riziku onemocnění.

Amnesty International aktivně bojuje za propuštění asi 150 osob klasifikovaných jako vězni svědomí – lidi zadržené v různých částech světa jen v důsledku pokojného užívání lidských práv. Zatímco se Amnesty v tomto ohledu aktivně podílí asi na 150 případech, je pravděpodobné, že jsou jich na světě další tisíce.

K symbolickým případům, za které Amnesty bojuje, patří například Rubén González, venezuelský odborář, který byl zadržen 29. listopadu 2018 po nenásilném protestu za práva pro horníky ve státem vlastněné těžební společnosti. Byl obviněn z napadnutí vojenského důstojníka a odsouzen na pět let a devět měsíců vězení.

Rubénovi chtěli po odsouzení vojenským soudem zamítnout právo na spravedlivé soudní řízení. Neexistoval proti němu žádný spolehlivý důkaz a jeho zadržení a soudní řízení byly jasně politicky motivované. Momentálně je ve špatném zdravotním stavu v důsledku vysokého tlaku a selhání ledvin, kvůli čemuž je také více ohrožen nemocí COVID-19.

Další vězenkyní svědomí je Iránská právnička Nasrín Soutudíová, věnující se lidským právům. Po jejím zadržení dne 13. června 2018 byla odsouzena k 38 letem a 6 měsícům vězení a 148 ranám bičem po dvou zcela nespravedlivých soudních procesech. Obvinění se týkala jejích protestů proti zákonem nařízenému zakrývání obličeje, včetně „nabádání ke korupci a prostituci“ a „vědomého páchání hříšného aktu tím, že se objevila na veřejnosti bez hidžábu“ a také kvůli aktivismu proti trestu smrti.

Některé z jejích legitimních aktivit, které byly úřady uvedeny jako „důkazy“ proti ní, zahrnují sundání šátku během návštěv ve vězení, poskytování rozhovorů do médií o násilném zadržování a zatýkání žen protestujících proti povinnému nošení hidžábu a členství v skupinách bojujících za lidská práva jako je např. Kampaň za postupné zrušení trestu smrti.

Emir-Usein Kuku je krymský Tatar, který vyšetřoval a odsuzoval porušování lidských práv, jako např. nucená zmizení během přetrvávající okupace ukrajinského Krymu Ruskou federací.

Ve vězení, odloučený od své manželky a dětí, je od únoru 2016. 12. listopadu ho ruský vojenský soud spolu s dalšími pěti obžalovanými (Muslimem Alievem, Vadimem Sirukem, Enverem Bekirovem, Arsenem Dzhepparovem a Refatem Alimovem) obvinil z podněcování teroristických činů. Po zdlouhavém a nespravedlivém procesu jim byly uděleny tresty v rozmezí od sedmi do devatenácti let. Amnesty International považuje všech šest odsouzených za vězně svědomí.

„Neopodstatněné věznění kohokoli během globální pandemie je kruté a zcela nezodpovědné“, řekl Sauro Scarpelli. „Lidská práva pro všechny musí být jádrem řešení pandemie COVID-19 a musí zůstat primárním zájmem našich snah budovat spravedlivou a tolerantní budoucnost, kde můžou všichni svobodně a v míru vyjádřit svůj názor v ´post-COVID-19´ světě,“ dodal.

Pozadí

Amnesty International v současnosti bojuje za práva přibližně 150 vězňů svědomí. Přesná čísla se liší v průběhu času v důsledku propouštění či úmrtí, případně proto, že některé individuální případy reprezentují větší skupinu lidí, jakým je například i případ výše zmíněného Emira-Useina Kuku.

Kromě propouštění vězňů svědomí žádá Amnesty International od vlád podniknutí kroků k zmírnění rozšiřování pandemie např. omezením počtu lidí ve vězení. Příslušné úřady by proto měly posoudit případy zadržených v přípravném řízení, případy dětí a zvážit předčasné, dočasné, nebo podmínečné propuštění těch, kteří jsou pandemii zvlášť ohroženi, jako jsou lidé ve vysokém věku nebo s již existujícími zdravotními problémy.

Organizace nabádá vlády k poskytovaní takových standardů zdravotní péče, aby lidé zůstávající ve věznicích měli zajištěny všechny individuální potřeby a měli zajištěnou maximální možnou ochranu před šířením nemoci COVID-19. Pro více informací navštivte: https://www.amnesty.org/en/get-involved/covid-19/.

Od svého založení v roce 1961 Amnesty International vedla a dále vede kampaň za tisíce vězňů svědomí, tedy za lidi, kteří byli svévolně zatčeni za svědomité bránění svých názorů a víry nebo kvůli své identitě.

Related stories

22.6.2020

Studenti stále ve vězení

Amnesty požaduje propuštění nespravedlivě uvězněných studentů


15.6.2020

Bahrajn kvůli pandemii propustil vězně - ale ne ty politické


20.3.2020

Írán: Omilostnění vězňů jsou vítaná, ale další stovky těch, kteří by měli být svobodni, zůstávají ve vězení

Desetitisíce lidí Írán propustí přeplněných věznic. Kvůli svátkům i koronaviru.


25.2.2020

Myanmarský filmař je na svobodě!

Režisér a dokumentarista Min Tchin Ko Ko Ďi byl 21.2. 2020, dva měsíce před oficiálním vypršením trestu, propuštěn na svobodu. Ještě v listopadu mu přitom hrozily další dva roky vězení.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...