Rusko: právo protestovat stále v ohrožení

Právo na shromažďování a protestování je v Rusku ohroženo. Zostření situace souvisí se sílící kritikou vlády v posledních měsících.
Zpráva s názvem Právo, nikoli zločin: porušování práva na svobodu shromažďování v Rusku“ analyzuje legislativní a politické změny zavedené od poslední inaugurace prezidenta Vladimira Putina před dvěma lety. Ruský parlament přijímá právní předpisy, které kriminalizují organizace opakovaně porušující velmi striktní omezení svobody shromažďování.

„Nekompromisní reakce na mnoho demonstrací konaných v Moskvě letos v únoru a březnu ukazují, jak obtížné a nebezpečné je zorganizovat a účastnit se protestů. Právo na svobodu shromažďování je v Rusku dlouhodobě omezováno, teď ale hrozí, že bude zničeno úplně,“ říká Denis Krivosheev, zástupce programového ředitele Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.

Přísné uplatňování legislativních předpisů znamená v praxi:

  • Všechna veřejná shromáždění musí být předem povolena, pokud se nekonají na vzdálenějších, velmi málo navštěvovaných místech. Nedodržení tohoto pravidla vede k vysokým pokutám pro organizátory i účastníky. Navíc hrozí zadržení až na 15 dnů.

  • Shromáždění pořádaná lidmi s kritickými, nesouhlasnými názory nebo příslušníky menšin jsou téměř vždy předem zamítnuta.

  • Stávkové hlídky před úřady a podniky jsou povolovány jen jednotlivcům, a dokonce i tak se na ně úřady v posledních měsících zaměřovaly.

  • Spontánní shromáždění jsou automaticky považována za nezákonná a jsou okamžitě ukončována násilně.

FOTO: Aktivistická akce - propojení Ruska a Nizozemska se vzkazem: "V Rusku můžete svobodně výjádřit svůj názor...jen ve svojí kuchyni."

Účastníci byť i mírových protestů riskují svévolné zatýkání a je vysoká pravděpodobnost, že budou pokutováni nebo nakrátko zadrženi. Zpráva AI zdokumentovala libovolně zakázané protesty, násilná rozehnání demonstrací i svévolné zatýkání účastníků. Zároveň selhávají i soudy, když právo na svobodu shromažďování nehájí.

Po přestávce v protestech, která následovala po rozehnání akcí na Blatném náměstí v květnu 2012, Amnesty International zdokumentovala 10 podobných akcí konaných letos v únoru a březnu v Moskvě. Z nich nejméně 7 bylo násilně rozehnáno policií. Její příslušníci navíc zadrželi přes tisíc pokojně protestujících lidí. Stovky z nich dostaly vysoké pokuty a víc než tucet jich byl odsouzen k několikadennímu pobytu ve vězení, a to po nespravedlivých soudních procesech.

Nové zákony, přijaté v roce 2012, jsou používány také k ukončení spontánních shromáždění a zabránění protivládním protestům v populárních, hodně navštěvovaných oblastech. V několika případech bylo dovoleno skupinám „protidemonstrantů“ zastrašovat, a dokonce i fyzicky napadat protestující občany. Takové praktiky jsou navíc téměř úplně beztrestné, i když je při nich často zneužívána síla.

Během roku 2013 a začátku 2014 byly všechny veřejné plánované akce Amnesty International v populárních částech Moskvy zakázány. Jiné umístění, které jako alternativu státní orgány navrhly, bylo vždy ve velmi odlehlých a opuštěných parcích. Na druhé straně provládní demonstrace jsou na stejných, žádaných místech většinou povolovány, stejně jako i na místech, kde je oficiálně zakázáno jakékoli akce pořádat.

Nezávislá skupina provedla průzkum v různých oblastech. V těch, které žádala pro své akce Amnesty International a další podobné organizace, prošlo mezi 788 a 5374 kolemjdoucími za hodinu. Alternativními místy nabízenými úřady za stejnou dobu neprošlo víc než 34 lidí.

V otázce ochrany svobody shromažďování navíc opakovaně selhávají ruské soudy. Jen velmi zřídka rozhodují tak, že by byl zákaz nějakého protestu nezákonný, a nikdy se nestalo, aby stihly rozhodnout časově tak, aby mohl protest proběhnout. Záruky na spravedlivý proces jsou velmi nízké a většina soudců není ochotna kontrolovat policejní tvrzení, což vede ke stovkám uložených pokut a několika zadržením – a to po nespravedlivých procesech.

„Je stále jasnější, že ruské úřady se snaží získat naprostou kontrolu nad využitím veřejných prostranství a nad názory, které na něm mohou být pronášeny. A ruské soudy nejsou schopny nebo ochotny tomu zabránit,“ upozorňuje Denis Krivosheev a dodává: „Neziskovky kritické k vládě jsou v některých případech nuceny ukončit svou činnost a nezávislá média dostávají od státu náhubek. Jakýkoli nesouhlas nebo odpor je tak zatlačován jen do soukromí lidských domovů. A to je velmi znepokojivé pro budoucnost - zlověstně se tak ozývají ozvěny ruské nepříliš vzdálené minulosti.“

Podobné příběhy

14.6.2017

Saudská Arábie: Trumpova návštěva dává zelenou porušování lidských práv

Podle toho, jak americký prezident Donald Trump vystupuje na své první zahraniční návštěvě na summitu v Rijádu v Saudské Arábii, budou jeho diskuzím s představiteli států Perského zálivu a arabskými státy dominovat boj proti terorismu a bezpečnost.


2.3.2017

OSN: Rusko s Čínou zneužívají právo veta

Rusko a Čína již poněkolikáté zneužily práva veta na setkání Bezpečnostní rady OSN. Tentokrát veto zaznělo dne 28. února 2017 v průběhu hlasování o návrhu rezoluce, jejíž cílem bylo nestranné určení odpovědnosti za používání a výrobu chemických zbraní v Sýrii.


29.6.2016

Kampaň Ne v mém telefonu! První úspěchy - i díky Vám

Získali jsme stovky podpisů, obešli obchody a poslali dopisy firmám. První reakce na sebe nenechaly čekat...


19.9.2016

Výzva vládě ČR: Saúdská Arábie nemůže porušovat mezinárodní právo

V Ženevě se v září 2016 konalo 33. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Amnesty International proto apeluje na vládu České republiky, aby podpořila výzvu k přezkoumání případů porušování lidských práv v Jemenu a zaslala jí níže uvedený dopis.