Zákon ve službách perzekuce

Úřady mnoha zemí na celém světě stále častěji zneužívají trestní, občanské i správní právní předpisy za účelem perzekuce obhájců lidských práv a pokoušejí se tak postavit jejich aktivity mimo rámec zákona a odradit je od pokračování v takových aktivitách.

Obhájci lidských práv  jsou často vystaveni trestnímu stíhání a nepodloženým žalobám. Jsou svévolně zadržováni a jejich právo na spravedlivý proces i jiná základní práva jsou pravidelně porušována či dokonce zcela potlačena, což představuje hrubý zásah do jejich aktivit v oblasti obrany a prosazování lidských práv. Důsledkem takového trestního řízení může být stigmatizace kriminalizující, bez ohledu na to, zda dotyčná osoba byla či nebyla odsouzena. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že takové „právní intervence“ obhájce lidských práv vyčerpávají a ubírají jim energii.

V únoru 2016 byli izraelskými vojáky zadrženi palestinský právník Farid al-Atraš a mladý aktivista Issa Amro poté, co se zúčastnili pokojného protestu na připomenutí 22 let od uzavření části Starého města v Hebronu na západním břehu izraelskými úřady a uvalení diskriminačních opatření omezujících pohyb Palestinců. Oba byli sice brzy propuštěni, ale následně obviněni z účasti na nezákonném protestu a napadení vojáků. V současnosti jsou obžalováni, čeká je vojenský soud a v případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody. Videozáznam pořízený na tomto shromáždění dokládá, že těsně před svým zadržením stál Farid al-Atraš zcela pokojně před izraelskými vojáky a držel transparent.

V březnu 2014 byla na Srí Lance zatčena Balendran Jeyakumariová, tamilská matka, která vedla veřejnou kampaň za spravedlnost pro svého pohřešovaného syna poté, co uviděla jeho fotografii, díky níž zjistila, že je držen v tzv. “rehabilitačním” zařízení. Bez jakéhokoli obvinění byla vzata do vazby, kde strávila téměř rok, než byla v březnu 2015 podmínečně propuštěna. Trestní řízení však ukončeno nebylo a žena byla paradoxně obviněna z trestného činu skrývání osoby na útěku. V září 2015 byla znovu zatčena a po týdenním věznění bez jakéhokoli opodstatnění obviněna z účasti na krádeži detektorů min. Od té doby je Balendran Jeyakumariová vystavena neustálému policejnímu vyšetřování.

Mnozí obhájci lidských práv jsou obviňováni na základě rozvláčně a nejasně specifikovaných právních předpisů: jedná se zejména o zákony týkající se boje s terorismem, obchodu s drogami, ochrany státní bezpečnosti  a/nebo zákony směřující proti extrémismu. V průběhu trestního řízení dochází k zablokování bankovních účtů a zabavování technologických prostředků. V některých případech byly dostatečným důvodem k vyšetřování nebo zahájení trestního stíhání pouhá účast v sociálním hnutí nebo členství v lidskoprávní organizaci. V posledních létech dochází v řadě zemí k intenzivním úpravám právních předpisů ve smyslu restrikcí a kriminalizace aktivit obhájců lidských práv s cílem umlčet je. Problém však spočívá v tom, že takové novely právních předpisů nejsou v souladu s mezinárodně respektovanou legislativou a standardy v oblasti lidských práv. Typické obvinění obhájce lidských práv vycházející z takových zákonů zahrnuje organizování (samozřejmě pokojných) protestních demonstrací a následné podněcování k násilí v jejich rámci.

Ve Svazijsku se k potlačování kritiků režimu a vzrůstajícímu neklidu v oblasti lidských práv využívá zákon z roku 1938 o pobuřování a podvratné činnosti a zákon z roku 2008 o boji s terorismem. V září 2016 Nejvyšší soud sice prohlásil tyto zákony za odporující ústavě, vláda se však proti tomuto usnesení odvolala.

V srpnu 2016 byl v Bangladéši zatčen dvaadvacetiletý student Dilip Roy poté, co na Facebooku kritizoval ministerského předsedu a jeho vládnoucí stranu za podporu výstavby nové uhelné elektrárny v blízkosti Sundarbans, největšího mangrovníkového pralesa na světě. Dilip Roy byl zatčen na základě zákona o informačních a komunikačních technologiích, drakonického zákona použitého od roku 2013 proti stovkám vládních kritiků, obhájcům lidských práv a náboženským menšinám. Po třech měsících byl propuštěn na kauci, formálně obžalován však nikdy nebyl. Je stále trestně stíhán a v případě odsouzení mu hrozí až 14 let trestu odnětí svobody.

V Malajsii používají úřady proti obhájcům lidských práv a vládním kritikům širokou škálu represívních zákonů. V listopadu 2016 byla na základě zákona o přečinech proti bezpečnosti (zvláštní opatření) bez zatykače 11 dnů držena na samotce obhájkyně lidských práv Maria Chin Abdullahová za organizování pokojné demonstrace na podporu volební reformy a korektních vládních praktik, které se zúčastnily tisíce lidí. Za organizování podobných demonstrací byli během několika uplynulých let Maria Chin Abdullahová a další aktivisté v oblasti lidských práv opakovaně vyšetřováni a obviňováni na základě zákona o pokojném shromažďování a dalších zákonů.

Kazachstánský trestní zákoník z roku 2016 obsahuje velmi mlhavé definice přečinů podněcování sociálních a dalších “nepokojů”.

V Číně byla od roku 2015 schválena řada zákonů zaměřených na národní bezpečnost, které závažným způsobem ohrožují a omezují práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, tedy práva, která byla značně omezena již podle dřívějších právních předpisů.

Podobná situace je v Jižní Koreji, která v roce 2015 rozšířila působnost zákona o národní bezpečnosti a ten nyní obsahuje dodatečná ustanovení vztahující se na skupiny, jako jsou politici, což následně restriktivním způsobem omezuje právo na svobodu vyjadřování.

V Etiopii mají “zahraniční” organizace zakázáno (kromě jiných aktivit) angažovat se v oblasti lidských práv. Obhájci lidských práv jsou zadržováni a obviňováni z terorismu.

V roce 2015 schválila Kambodža zákon „o sdružování a nevládních organizacích“, který zásadně omezuje právo na svobodné sdružování.

V Alžírsku a Maroku používají úřady rozvláčně definované znění právních ustanovení, což jim umožňuje kriminalizovat projevy vládních kritiků a posílat je za „urážky“ do vězení.

V roce 2016 byli v Jordánsku desítky novinářů a aktivistů vystaveni trestnímu stíhání na základě ustanovení trestního zákoníku, která zakazují kritizovat krále a vládní instituce, a dále na základě protiteroristického zákona z roku 2014, který kriminalizuje kritiku zahraničních vůdců nebo jiných států.

V Saudské Arábii byl roce 2014 odsouzen právník a obhájce lidských práv Waleed Abu al-Khair k 15 rokům trestu odnětí svobody a následnému zákazu vycestování po dobu dalších 15 let. Na základě protiteroristického zákona z roku 2014 byl obžalován z celé řady trestných činů zahrnujících “neuposlechnutí vládce” a “založení nepovolené organizace“ (Monitor lidských práv v Saudské Arábii). Obhajoval řadu pokojných aktivistů, včetně vězněného bloggera Raifa Badáwiho, a byl hlasitým kritikem oblasti dodržování lidských práv v Saudské Arábii.

V Mauretánii je řadu let pronásledován bojovník proti otrokářství. Biram Dah Abeid, Vůdce protiotrokářského hnutí byl v lëtech 2010 až 2016 třikrát falešně obviněn a uvězněn. Řada dalších osob angažujících se v oblasti boje proti otrokářství byla zatčena a odsouzena za povstalectví, užívání násilí, napadení policistů a příslušnost k neznámé organizaci angažující se v roce 2016 v protestech proti vyklizení slumu Bouamatou v hlavním městě Nouakchott. Přitom žádný z nich se protestů nezúčastnil ani nebyl členem zmíněné organizace. Dva z nich, Abdallahi Maatalla Seck a Moussa Ould Bilal Biram, byli svévolně vězněni ještě v březnu 2017.

V Nigérii státní a federální úřady v celé zemi používají zákony k potlačování práv na svobodu projevu a sdružování. Například v Lagosu je trestně stíhán obhájce lidských práv Raymond Gold za to, že požádal ropnou společnost Integrated Oil and Gas Ltd. o provedení vyhodnocení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment - EIA) v oblasti, kterou vybagrovala v rámci přípravných prací na výstavbu ropné rafinérie. Prostřednictvím vládních úřadů v Lagosu mu byla rovněž doručena výstraha bezpečnostního ředitele společnosti.

Podobné příběhy

17.11.2017

Počet uprchlíků roste, koncem loňského roku jich na světě bylo 66 milionů

Přes deset milionů lidí bylo v minulém roce nuceno opustit své domovy. Vyplývá to z výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Bezmála třetina z nich odešla hledat azyl do zahraničí, ostatní zůstali vysídleni ve své domovině. Podle zprávy se tak momentálně z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv po světě pohybuje 65,6 milionů vysídlených lidí.


5.12.2016

Malajsie: Zatčení známého karikaturisty Zunara je ohavnost

„Zatčení Zunara je nehoráznost. Jeho obvinění z pobuřování musí být okamžitě staženo a Zunar musí být bezpodmínečně propuštěn z vazby.


3.10.2016

Nebezpečný krok zpět pro ženy a dívky v Polsku

V Polsku se projednává nová legislativa, která má již tak přísné zákony ohledně potratů ještě více radikalizovat. Ženám a dívkám hrozí téměř naprostá ztráta možnosti potrat podstoupit. Značná trestní odpovědnost hrozí i lékařům a dalším zdravotníkům.


1.2.2017

Spojené státy americké: Boj proti uprchlíkům

Generální tajemník Amnesty ke krokům Donalda Trumpa.