Skutečný test Evropy v Číně: Lidská práva

Evropa nemůže na nadcházejícím summitu mlčet o špatném zacházení s muslimskými menšinami, říká Katharine Derderianová z Amnesty. Organizace apeluje spolu s dalšími na lídry s jasnými požadavky.

Historie si zřejmě nebude pamatovat detaily jakékoliv pozice, kterou  Evropská unie zaujme k obchodu, bezpečnosti nebo změně klimatu během summitu s Čínou, který se koná 9. dubna.

Hlavní roli bude hrát reakce na ničivé porušování lidských práv, ke kterému  v zemi dochází.

Čína zorganizovala  masovou zadržovací kampaň v čínské severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang, kde drží až 1 milion Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských etnických skupin v internačních táborech a dalších zařízeních.

Peking dal zadržovacím táborům Orwellovský štítek „transformačně-vzdělávací zařízení“ a prohlašuje, že jsou to „internátní školy“ a „střediska odborného vzdělávání“, určená na pomoc muslimským etnickým menšinám  v přechodu na moderní život.

Ve skutečnosti se jedná o místa mučení nebo jiného špatného zacházení. Lidem je odepírán spánek a jídlo a jsou vystaveni  uvěznění v samotkách  a fyzickému týrání, pokud vzdorují nebo nedokáží prokázat dostatečný pokrok směrem k „de-extremizaci.“ Ti, kteří jsou tam zadrženi, mohou být vězněni na dobu neurčitou, bez přezkumu nebo bez konkrétních trestních obvinění proti nim.

Bývalí zadržení a příbuzní těch, kteří byli drženi v táborech, řekli Amnesty, že cestování do zahraničí za prací nebo vzděláním, kontakt s lidmi mimo Čínu, projevy náboženské a kulturní příslušnosti, nebo dokonce používání chatovacích aplikací, mohou být důvodem k podezření a vést k zadržení.

Navzdory rostoucímu počtu důkazů o špatném zacházení v těchto centrech, Čína nadále mlží a odepírá přístup do regionu nezávislým pozorovatelům a novinářům. Zamítla opakované žádosti o informace ze strany Organizace spojených národů, členských států EU, Kongresu Spojených států a naposledy tureckého ministerstva zahraničních věcí a evropského komisaře pro humanitární pomoc a krizové řízení Christose Stylianidese.

Přečtěte si dopis evropským lídrům včetně českého ministra zahraničí od řady organizací.

Vzhledem k tomu, že se Čína na globální scéně stává stále více asertivní, je mnohem důležitější než kdy jindy, aby se Evropa nevyhýbala mluvit přímo. Pokud závazek EU prosazovat a chránit lidská práva znamená cokoli, musí reagovat vysláním jednoznačné a jednotné zprávy, že  odsuzuje brutální pokus Číny zastrašit a kontrolovat její muslimské obyvatelstvo.

Zemím, jako je Řecko a Maďarsko, které obdržely značné čínské investice a snažily se blokovat minulé snahy o odsouzení ohledně lidských práv v Číně, by nemělo být dovoleno pokazit z úsilí o sjednocenou odezvu.

Čína je příliš velká a příliš vlivná, aby s ní mohla vyjednávat každá jednotlivá evropská země. Evropa bude mít ze vztahu s Pekingem prospěch pouze tehdy, pokud bude vyjednávat jako celek - z pozice jednoty a síly.

Síla EU pochází také z toho, že její základy stojí na lidských právech. V návaznosti na odstoupení USA z Rady pro lidská práva OSN a uprostřed širšího globálního nátlaku na mezinárodní rámce pro lidská práva - zejména ze samotné Číny - je nyní na EU a jejích členských státech, aby udržely Sin-ťiang na mezinárodní agendě.

Řada organizací pro lidská práva vyzvala Radu pro lidská práva OSN, aby přijala usnesení, které by ustanovilo mezinárodní, nezávislou a neomezenou vyšetřovací misi v Sin-ťiangu. Nezávislé hodnocení porušování práv v regionu by mohlo být odrazovým můstkem, ze kterého může EU zahájit silnou reakci na základě faktů.

Evropa už má s takovým postojem zkušenost - v březnu 2017  Brusel vedl iniciativu k ustanovení  nezávislé vyšetřovací mise v obviněních ze závažných porušování lidských práv v Barmě/Myanmaru v souvislosti s útlakem Rohingů. Rezoluce iniciovaná EU získala podporu od stejně znepokojených partnerů po celém světě, včetně Organizace islámské spolupráce, a uspěla v udržení  porušování lidských práv v Barmě/Myanmaru vysoko na mezinárodní agendě.

Nebude-li  EU jednat právě teď, nezklame pouze ty, kteří byli zadrženi v nelidských podmínkách v Sin-ťiangu, ale ustanoví také nebezpečný precedens pro to, jak se bude k porušování lidských práv v Číně stavět i v budoucnu.

Toto je existenciální test závazku EU k lidským právům - a jakou pozici zaujme, když Peking vstupuje do závodu o globální moc. Nemá jinou možnost, než využít příležitosti. TEĎ.

Autorka je senior manažerka pro záležitosti evropské zahraniční politiky v Amnesty.


Text dopisu adresovaného mj. ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi:

Výzva Amnesty International k probíhajícím diskuzím mezi Čínou a EU

 

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ohledně právě probíhajících diskuzí mezi členy Evropské unie (EU), které se týkají vztahů mezi EU a Čínou, které vyvrcholí evropsko-čínským summitem v Bruselu dne 9. dubna. V době, kdy Čína představuje hrozbu pro lidská práva doma i v zahraničí, je nezbytně nutné, aby EU přijala opatření k obraně mezinárodních lidskoprávních norem a institucí.

Od loňského summitu vláda Si Ťin-pchinga soustavně pokračuje v porušování lidských práv po celé Číně. Dle spolehlivých odhadů je v provincii Sin-ťiang více než milion turkických muslimů/křesťanů svévolně zadržováno, a to jen na základě jejich identity a bez jakýchkoli zákonných postupů. Úřady v Sin-ťiangu mimo tábory kontrolují veškeré oblasti života a silně omezují svobodu vyznání, svobodu slova, shromažďování a pohybu. V Tibetu úřady zesílily politické vzdělávání a zavedly nová omezení pro neformální společenství a skupiny.

Po celé zemi jsou právníci, novináři, domnělí kritici a obránci lidských práv vystaveni svévolnému zadržování, uvěznění a nuceným zmizením. Právní reforma nepomohla, spíše situaci ještě zhoršila a dvacetileté snahy o omezení státní moci tak nevedou ke změnám. Peking investuje obrovské částky do prudkého rozvoje high-tech policejního státu, čímž stále více narůstá kontrola nad společností. Čínské úřady posílily kontroly před 60. výročím Tibetského národního povstání, které připadlo na 10. březen. To mimo jiné znamenalo dvouměsíční uzavření Tibetského autonomního regionu pro zahraniční turisty.

Názorový obrat čínských lídrů ve věci univerzálnosti lidských práv je dále velmi patrný v čínské zahraniční politice. Jak naznačuje její dlouhodobá agenda, cílem je oslabení klíčových lidskoprávních institucí. V březnu 2018 se Číně podařilo prosadit rezoluci v Radě pro lidská práva OSN, ve které se soustředí na svou vizi „úspěšné spolupráce,“ přičemž opomíjí roli nezávislé občanské společnosti, odpovědnost  a transparentnost jakožto i další zásadní oblasti, kterým se Rada věnuje.

Za svými hranicemi Peking apeluje na vlády ostatních zemí, včetně několika členských států EU, aby násilně vraceli žadatele o azyl do Číny. Zesílilo také pronásledování diaspor po celém světě. Nejen že Peking stále svévolně zadržuje občany EU, včetně Gui Minhaie, ale nyní také stíhá dva kanadské občany, kteří čelí podezření z krádeže státního tajemství, což je v Číně vůbec jedno z nejzávažnějších obvinění. Zdá se, že se jedná o odvetu proti Ottawě kvůli diplomatickým sporům. Během roku Čína odhodlaně pokračuje v projektu Nové hedvábné stezky, který postrádá prvky svědomitosti, konzultace s dotčenými komunitami, opomíjí práva pracujících ani věc neřeší se členy EU.

Nyní je jisté, že čínská vláda představuje celosvětové ohrožení pro lidská práva, a tudíž i pro EU, jejíž klíčovou hodnotou je ochrana lidských práv. Komplikovanou situaci dokládají náročná vyjednávání EU a jejích členských států před každým zasedáním Rady pro lidská práva OSN, která se týkají zejména lidskoprávních prohlášení. Situaci snad ještě více vystihuje fakt, že s blížícím se 30. výročím masakru na Náměstí nebeského klidu (červen 1989) Peking nepřijal odpovědnost za vraždy, nucená zmizení nebo uvěznění aktivistů, ale stále pokračuje v pronásledování těch, kteří na tvrdý zásah vlády vzpomínají nebo o něm hovoří. 

Vážený pane ministře, apelujeme na Vás, abyste se jakožto představitel demokratického státu zasadil o to, aby EU posílila své principy obhajoby lidských práv, aby nadále usilovala o pozitivní změny v Číně, a aby poslala čínským lídrům jednoznačnou zprávu v rámci nadcházejících setkání. Apelujeme na Vás, abyste:

 

  • v souladu s prohlášením EU na úrovni Rady žádal po Číně, aby umožnila smysluplný přístup Vysokého komisaře pro lidská práva a dalších zástupců OSN do provincie Sin-ťiang;
  • veřejně i soukromě, před, během i po summitu usiloval o propuštění osob jako Gui Minhai, Huang Qi, Wang Quanzhang, Guligeina Tashimaimaiti, Ilham Tohti, Tashi Wangchuk a Lee Ming-che.
  • trval na tom, že v souladu s reakcí na neadekvátní bilaterální dialog o lidských právech v Pekingu z června roku 2018 by EEAS měla opět ihned znovu vydat upřímné hodnocení blížícího se dialogu o lidských právech. Dokud se Čína do tohoto dialogu v dobré víře nezapojí, EEAS by měla zvážit „stínový“ dialog s nezávislou čínskou občanskou společností. I přes chválihodné snažení ze strany EEAS evropsko-čínský dialog nepřinesl žádné skutečné výsledky. Dialog by měl doplňovat, nikoli nahrazovat, jednání s čínskými úřady na vyšší úrovni;
  • spolu s dalšími státy definovali konkrétní lidskoprávní oblasti, které musí čínská vláda řešit,  jelikož jsou pro EU a její členy prioritní. Čína musí uzavřít tábory pro „politické vzdělávání“ v Sin-ťiangu, zrušit trest smrti a ukončit pronásledování ochránců lidských práv;
  • vyžadoval ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR), který Čína podepsala před 21 lety a
  • veřejně připomínal 30. výročí tvrdých zásahů na Náměstí nebeského klidu v červnu 2019 a také výročí smrti Liou Siao-pa v červenci 2019. 

 

V nadcházejících dnech bude mít EU a její členové na summitu několik příležitostí učinit z těchto závažných lidskoprávních problémů své priority. Každá promarněná příležitost je jasnou zprávou pro čínské vůdce, čínský lid a celý svět,  že tyto problémy jsou podřazeny jiným zájmům. 

Děkujeme, že tyto závažné otázky zvážíte. Věříme, že jste si hodnoty lidských práv vzal opravdu za své. 

S pozdravem,

Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR

 

A další signatáři:

Fórum 2000, Češi Tibet podporují, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), China Aid, Christian Solidarity Worldwide, Frontline Defenders, Gesellschaft für bedrohte Völker, International Campaign for Tibet, International Federation for Human Rights (FIDH), International Service for Human Rights,  International Tibet Network, Human Rights in China, Human Rights Watch, Unrepresented Nations & Peoples Organization, World Uyghur Congress, Pavel Pšeja.

 

Podobné příběhy

15.2.2019

“Věděla jsem, že už nemůžu mlčet." Poznejte ženy, které bojují proti sexuálnímu násilí v Nepálu

Je sezóna udělování cen v Hollywoodu a rok poté, co hnutí # MeToo dominovalo ceremoniálu Oscarů, se o sexuálním obtěžování mluví globálně. Třeba i v asijském Nepálu.


6.10.2018

Řecko: Ženy uprchlice promluvily o násilí, strašných podmínkách a nezájmu úřadů v táborech

Situace na řeckých ostrovech je neúnosná – tábory jsou přeplněné a lidé zde žijí v katastrofálních podmínkách.


6.11.2018

Proč potřebuje Česká republika Istanbulskou úmluvu?

Veřejné slyšení k peticím k Istanbulské úmluvě proběhlo 6. listopadu.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...