© Amnesty International

Alarmující stav justice v Polsku a Maďarsku je varováním i pro ČR, říká ředitel Amnesty

  Článek

Projev ředitele Amnesty ČR Marka Martina na demonstraci Za nezávislou justici na Staroměstském náměstí v Praze.

© Amnesty International

Dobrý večer.

Děkuji Milionu chvilek za slovo a vám, že jste tady. Amnesty je organizací, která monitoruje dodržování lidských práv a nemlčí, pokud dochází k jejich ohrožení. Sbíráme příběhy lidí, kteří brání lidská práva a čelí za své aktivity perzekucím. A dnes bych se s vámi právě o některé tyto příběhy a zkušenosti, konkrétně našich sousedů z Maďarska a Polska, rád podělil. Slovy pí Dr Ivy Brožové, bývalé soudkyně Ústavního soudu a předsedkyně Nejvyššího soudu, „soudcovská nezávislost… je alfou a omegou fungování demokratického právního státu.“ Je to také základní předpoklad pro dodržování dalších lidských práv, která mají být prostřednictvím soudů chráněna, konkrétně třeba právo na spravedlivý proces. Také podle polského soudce Slawomira Jeksy “ když politika vstoupí do justice, je to nebezpečí”. A právě v Polsku se takové nebezpečí děje v přímém přenosu. V Polsku jsme svědky toho, jak se soudní moc fakticky dostává pod politickou kontrolu moci výkonné. Již od roku 2016 začaly být v Polsku zaváděny instituty, které začaly ohrožovat nezávislost soudní moci. Přijetí reformy, kterou byla spojena funkce nejvyššího státního zástupce a ministra spravedlnosti, zvýšilo ministru vliv na soudní řízení a narušilo tím rozdělení moci ve státě. V lednu roku 2017 navíc polská vláda oznámila komplexní reformu soudnictví. Novela o obecných soudech dala ministru spravedlnosti do rukou moc jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů. Exekutiva tak začala získávat větší a větší moc a kontrolu nad justicí.                                                                                                                                                                                            

Co s tím? Někteří soudci začali veřejně vyjadřovat svůj nesouhlas. Odměnou jim je konstantní tlak, častá disciplinární řízení, slovní výhružky, a jeden soudce se nám svěřil, že mu dokonce bylo vyhrožováno smrtí. To vše se děje v kontextu širší pomlouvačné kampaně proti soudcům, kteří podpořili kampaň za ochranu lidských práv, která začala v roce 2017. Soudci jsou neustále zobrazováni jako “nepřátelé lidu”, kteří “poškozují zájmy Polska”. Provládní sdělovací prostředky a účty sociálních médií šly až tak daleko, že zasáhly do jejich soukromí tím, že pravidelně zveřejňují jejich osobní údaje, včetně podrobností o jejich pracovní neschopnosti a cestách do zahraničí. A přesto se soudci v Polsku nadále organizují a kolektivně odolávají tlakům vlády. Stávají se obránci lidských práv. Nemlčí. A nemlčí ani lidé v ulicích. Probíhající boj o nezávislost justice v Polsku totiž není jen o soudcích. Je to boj za lidská práva, který v konečném důsledku ovlivňuje každého v zemi i v Evropě. Není to pouze boj našich sousedů, ale i náš. A tím, že tady dnes stojíme dokazujeme, že ani v České republice nám potenciální ohrožení justice není jedno. Kromě justice se totiž v Polsku hraje také o svobodu shromažďování a svobodu projevu. Dochází ke kriminalizaci účasti na pokojných shromážděních, roste počet jednotlivců stíhaných za účast na akcích. Amnesty dokumentuje řadu situací, kdy lidé za vyjádření nesouhlasného názoru – třeba transparentem Stop fašismu či protestem proti vládnímu zákazu potratů – čelí perzekucím. Nemlčme. Není to koneckonců tak dávno, kdy jsme ani my nemohli svobodně protestovat, nosit transparenty bez toho, aniž bychom čekali postih. A je alarmující, že tato plíživá tíseň se objevuje tak blízko nás, u našich nejbližších sousedů.                                                                                                                                                                                                                                                                       
A není to jen Polsko. I v Maďarsku během posledních dvou let se situace prudce zhoršuje. Dochází k reformě soudnictví, upravují se zákony o svobodě projevu, petiční a sdružovací právo. Od ledna roku 2020 se změní systém správního soudnictví a soudy budou podléhat kontrole ministerstva spravedlnosti. V pravomoci těchto soudů jsou přitom takové věci jako veřejné zakázky, jmenování soudců či žádosti o azyl. Ministr bude mít široké pravomoci, aniž by se musel komukoli zpovídat. Propojení soudní a výkonné moci tak fakticky ohrožuje dodržování lidských práv – jako je právo na mezinárodní ochranu či spravedlivý proces. Ruku v ruce jdou s reformou soudnictví i zásahy do fungování občanské společnosti. Kritická angažovanost lidí je trestána nejen posměchem, ale také skutečnými zákonnými postihy. Organizace, které pracují s lidmi na útěku, čelí vysokým daním, hrozbě pokut a pejorativnímu označení, které evokuje “nepřítele státu”. A podle nových zákonů mohou jít lidé za konkrétní pomoc lidem na útěku i do vězení. Vláda zkrátka vytváří bariéry mezi “my” a “oni”, zasahuje do akademických svobod, kontroluje média veřejné služby a vstupuje do soudnictví. Tak co tedy s tím? Evropská komise zahájila proti Polsku řízení ohledně nedodržování postupu k ochraně soudců před politickou kontrolou. Útoky na soudce ze strany politické moci podkopávají nezávislost soudnictví, ale také ohrožují užívání lidských práv jako takových. Po Varšavě doporučili europoslanci zahájit řízení i s Maďarskem, které podle nich ohrožuje fungování právního státu a porušuje základní lidská práva.                                                                                                                                                      
Proto na vás apeluji, abychom nedopustili takovou situaci u nás. Je to jen na nás, jak budeme svá práva bránit. Slovy Václava Havla: “Jedinec zmůže dost, je to na každém z nás. A kdo říká, že to nejde, si jen hledá výmluvy”. Uděláte něco malého v tomto směru, když podepíšete třeba petici o Maďarsku, kterou najdete na našich webových stránkách. Děkuji vám za to, že tu dnes jste a výmluvu jste nehledali.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2194 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...