© Amnesty International

Šest zemí, kde se nechcete narodit

  Článek

Často čteme o nejkrásnějších státech a místech světa. Jak to ale vypadá v těch, které jsou na té „opačné straně“? Podívejte se na země, kde by vzhledem k lidskoprávní situaci chtěl žít asi jen málokdo z nás. Dějí se tam různé věci, o mnohých z nich jste možná ještě nikdy neslyšeli.

© Amnesty International

KLDR

V severokorejských pracovních táborech jsou podle odhadů drženy statisíce lidí. Na denním pořádku je tvrdá nucená práce. Jeden ze svědků, který působil jako bezpečnostní úředník v táboře 16, v rozhovoru pro lidskoprávní hnutí Amnesty mluvil o metodách používaných při popravách vězňů. Zadržovaní lidé byli nuceni kopat své vlastní hroby a pak byli zabíjeni úderem kladiva do krku. Sám byl také svědkem toho, jak dozorci zadržené škrtili a poté je ubili k smrti dřevěnými tyčemi. Dalším, kdo promluvil, je Kim Jou-son, bývalá vězenkyně v táboře 15. Popisuje, jak byla svědkem veřejné popravy dvou lidí, kteří byli chyceni při pokusu o útěk: „Přivedli je na jakési pódium, oba hodně zbité. Pak byli přivázáni ke dřevěným kůlům a třikrát střeleni do hlavy, hrudi a nohou.“ 

Čína

Tato komunistická země je dlouhodobě největším světovým katem. Každý rok popraví dokonce více lidí než všechny státy světa dohromady. Lidé tam dostávají trest smrti i za „narušování sociální stability“, pašování drog nebo za hospodářské trestné činy. Na severozápadě Číně je velký počet převýchovných táborů. Odhadem je tam svévolně zadržováno až milion lidí, převážně Kazachů a Ujgurů muslimského vyznání. Podle svědectví propuštěných tam dochází k politické převýchově – zadržení se musí učit čínské zákony, zpaměti odříkávat propagandistické texty a chválit čínský komunistický režim. Jsou vystavováni jak psychickému, tak fyzickému násilí a mučení. 

Írán

Tento stát se v žebříčku největších světových popravčí drží, na druhém místě, za Čínou. V zemi panuje vysoká míra chudoby, korupce i nezaměstnanosti. Navíc je také proslulá pronásledováním svých kritiků. Začátkem března letošního roku byla kupříkladu odsouzena známá íránská právnička a matka dvou dětí Nasrín Sotudíová. Kvůli boji za práva žen či odmítání zákona o povinném nošení hidžábu byla odsouzena k 33 letům vězení a 148 ranám bičem – což je fakticky trest smrti, protože lidské tělo něco takového jen stěží může zvládnout. 

© Amnesty International

Rusko Od roku 2000, kdy začal vládnout Vladimir Putin, bylo v Rusku zavražděno více než 130 novinářů a novinářek. Rusko tvrdě pronásleduje své kritiky i příslušníky LGBT+ komunity. Platí tam například zákon zakazující „propagaci netradičních sexuálních vztahů mezi mladistvými“, který je známý také jako „zákon o homosexuální propagandě“. Na základě něj byla odsouzena například Evdokia Romanovová z ruské Samary. Potom, co sdílela odkazy na články o rovnoprávnosti LGBT+ lidí dostala pokutu v přepočtu 19 tisíc korun. 

Egypt Tato oblíbená destinaci pro letní dovolenou dlouhodobě patří k největším uzurpátorům práv žen. Dále pronásleduje LGBT+ komunitu, ale dokonce i děti. Lidskoprávní hnutí Amnesty zdokumentovalo případy nejméně šesti dětí, které byly ve vyšetřovací vazbě bity. Jejich příbuzní uvedli, že děti "byly těžce zbity, dostávaly elektrické šoky do genitálií a dalších částí těl, nebo byly zavěšovány za končetiny". Účelem mučení bylo donutit děti, aby se přiznaly k činům, které ve skutečnosti nespáchaly.

Saúdská Arábie

Za vlídnou tváří, kterou se tato země snaží ukazovat světu, se schovává nekompromisní represivní režim. Saúdská Arábie tvrdě pronásleduje své kritiky či odpůrce a řadí se na třetí místo v žebříčku států, které nejčastěji popravují své občany. Saudské Arábie je mimo jiné velkým odběratelem zbraní, mezi jejichž hlaví dodavatele patří USA, ale i evropské země včetně České republiky. Zbraně jsou pak používány k zabíjení lidí a dětí - například v Jemenu.

Informace a jednotlivých státech vycházejí z výzkumů mezinárodního hnutí bojující za lidská práva Amnesty International. Od roku 1961 monitoruje porušování lidských práv, a vede akce proti bezpráví či nesvobodě. V roce 1977 za svou činnost obdrželo Nobelovu cenu míru. Zajímavostí je, že před rokem 1989 se aktivně angažovalo ve prospěch případů 4 stovek disidentů a dalších lidí nespravedlivě pronásledovaných komunistickým režimem – včetně případů Václava Havla, Jiřiny Šiklové a dalších. Na své akce a výzkumy nepřijímá finance od států, vlád ani politických stran. Česká pobočka byla založena v roce 1991 a v současné době má 4 000 pravidelných dárců a stovky dobrovolníků. 

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2194 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...