Bojiště, která definovala zápas o lidská práva v uplynulém desetiletí

Od povstání napříč arabským světem a vzestupu globálních protestních hnutí až po obnovu politiky nenávisti a obav ze zneužívání technologie a sledování. Uplynulá dekáda otevřela nové hranice v boji za naše práva.

Politika démonizace

Jedním z nejvíce znepokojujících trendů minulého desetiletí byl vzestup rétoriky a politik, které démonizují některé z nejvíce opomíjených skupin ve společnosti, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, náboženských a etnických menšin, žen a LGBT+ lidí.

Je to společné vlákno, které spojuje perzekuci Rohingů v Myanmaru, hromadnou internaci Ujgurů v Číně a navrhované zavedení trestu smrti pro lidi, kteří se účastní sexuální aktivity stejného pohlaví v Ugandě. To také podnítilo xenofobní útoky proti migrantům v Jižní Africe a bylo hnací silou  politiky USA k násilnému oddělení rodin hledajících bezpečnost. Mezitím to přispělo k rostoucí kriminalizaci těch, kteří pomáhají uprchlíkům v Evropě.

Místo řešení skutečných problémů jako je nerovnost, korupce, nezaměstnanost a ekonomické problémy, političtí lídři na všech kontinentech používají menšinové skupiny jako obětní beránky pro sociální a ekonomické potíže. Šíří o nich falešné zprávy a podněcují diskriminaci, nepřátelství a násilí proti nim.

Platformy sociálních médií těmto nenávistným názorům  umožnily, aby vzkvétaly do značné míry bez kontroly. Taková nenávist však povzbudila aktivisty po celém světě. Boj za naše lidská práva se nikdy nezdál být důležitější.

Nouzová situace klimatu

Toto desetiletí bude pravděpodobně nejteplejší v historii  - další alarmující znamení nouzové situace klimatu, která je jednou z největších hrozeb pro lidská práva naší doby.

Miliony lidí už trpí katastrofickými dopady změny klimatu - od dlouhodobého sucha v Africe po ničivé tropické bouře v jihovýchodní Asii a Karibiku a tepelné vlny, které v Evropě způsobily rekordní teploty.

Změna klimatu hrozí prohloubením nerovností  mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi; mezi různými etniky a třídami; mezi pohlavími, generacemi a komunitami - s nejtvrdším dopadem na nejvíce znevýhodněné skupiny. Už teď má škodlivý impakt na naše práva na život, na zdraví, jídlo, vodu, bydlení a živobytí.

Veškerá věda naznačuje, že ke zhoršování extrémního počasí bude docházet, dokud vlády neprodleně nepodniknou kroky ke snížení emisí uhlíku v co nejkratším časovém rámci, a to způsobem, který chrání lidská práva znevýhodněných skupin. Avšak prakticky všechny vlády selhávají v zavádění účinných plánů a stále existuje odpor některých největších producentů emisí, zejména USA – Spojené státy za prezidenta Trumpa zahájily proces formálního odstoupení od Pařížské dohody.

Více než kdy jindy musíme stát společně, abychom naše politické vůdce volali k odpovědnosti. Hnutí Fridays for Future , které zahájila v roce 2018 švédská teenagerka GrétaThunbergová a její kolegové, nám ukazuje, že změna je možná. Nemůžeme si dovolit selhat.

Násilí na ženách

Boj za ochranu žen a dívek před všemi formami násilí na základě pohlaví byl tvrdý jako vždy. Sexuální násilí bylo nadále používáno jako válečná zbraň, a to i v Demokratické republice Kongo, kde v jednom případě z mnoha, bylo více než 300 lidí znásilněno během 4 dnů ozbrojenými muži ve Walikale v Severním Kivu. Amnesty International také dokumentovala strašlivý dopad znásilnění v dalších konfliktních zónách, jako je Irák, Somálsko, Dárfúr, Nigérie nebo Jižní Súdán.

Na mnoha místech ti, kteří mají společnost chránit, ženy a dívky napadají. V Mexiku  ženy reportovaly mučení a jiné formy násilí jako jsou elektrické šoky do genitálií nebo znásilnění různými objekty během zatčení a výslechů ze strany policie a ozbrojených sil v rámci tamní „války s drogami“. Míra vražd u žen v průběhu desetiletí prudce vzrostla, přičemž mexické orgány nedokázaly přijmout účinná opatření k řešení násilí na základě pohlaví.

Naproti tomu výrazným pokrokem je to, že Výbor ministrů Rady Evropy přijal  Istanbulskou úmluvu o předcházení násilí na ženách a domácím násilí a boji proti němu. Návrhy iniciovala v roce 2011 i Amnesty. Švédsko a Řecko se nedávno staly jedněmi z mála evropských zemí, které změnily své zákony, aby uznaly, že sex bez souhlasu je znásilnění.

Jedno z nejvíce ikonických hnutí desetiletí, #MeToo, spojilo miliony žen dohromady, aby se postavily sexuálnímu násilí, obtěžování a útokům. #MeToo podnítilo změnu všude od hollywoodských studií po vzdálené vesnice  v Nepálu a severní Nigérii.

Sexuální a reprodukční práva

Přestože přibližně  50 zemí změnilo své zákony, aby umožnily lepší přístup k potratům za posledních 25 let, sexuální a reprodukční práva zůstávají sporná. Jednou věcí, která spojuje všechny úspěšné kampaně pro reformování  zákonů o potratech, byla a je statečnost žen, které mluví otevřeně  a požadují právo rozhodovat o tom, co se stane s jejich vlastními těly.

Jinde jsou reprodukční práva ohrožována. Pokusy o další omezení přístupu k potratům vyvolaly celonárodní protesty v Polsku. V několika státech USA byly zavedeny téměř úplné zákazy nebo zákony, které dále omezují přístup k potratům. Znovuuvedení v platnost  pravidla „globálního roubíku“ prezidentem Trumpem, blokujícího americké federální mezinárodní financování nevládních organizací, které poskytují potratové poradenství nebo doporučení, nebo které obhajují dekriminalizaci potratů, bylo celosvětovou masivní ranou pro práva žen. Takové byly i pokusy americké administrativy odstranit odkazy na „sexuální a reprodukční zdraví“ z politických dokumentů OSN schválených členskými státy.

Od Irska po Jižní Koreu aktivisté pomohli rozptýlit stigma a utajení kolem potratů sdílením jejich příběhů. Argentině a Polsku pochodovalo přes milion žen, aby požadovaly, aby jejich hlasy byly vyslyšeny. Jen v loňském roce se v Irsku zpřístupnily služby legálního potratu a na podobné cestě je i  Severní Irsko - po letech kampaňování různých organizací včetně Amnesty. Dobrýá zpráva přišla i z Argentiny, kde v prosinci 2019 zvolený prezident Alberto Fernández slíbil, že se po nástupu do funkce přikloní k legalizaci potratů.

 Práva LGBT+

Není pochyb, že hnutí za práva LGBT+ je viditelnější než kdykoli předtím, ale pokrok byl v uplynulém desetiletí smíšený. V mnoha zemích je LGBT+ komunita stále obtěžována na ulicích, lidé čelí bití, zatčení a někdy zabití jednoduše kvůli tomu, kým jsou nebo koho milují.

Sexuální aktivita s partnerem stejného pohlaví je zločinem v 70 zemích a trest smrti je uložen jako trest v řadě zemí, včetně Iránu, Saúdské Arábie, Súdánu a Jemenu. Někdy je nepřátelství zaměřené na LGBT+ lidi  přiživováno přímo vládami. Například v Čečensku kampaň sponzorovaná státem vedla k únosu, mučení a dokonce zabíjení lidí, kteří byli považováni za gaye nebo lesby.

 

V uplynulém roce došlo k několika zásadním krokům. Mezníkovým rozhodnutím v Indii byly dekriminalizovány  konsensuální vztahy stejného pohlaví - po třicetiletém boji LGBT+ aktivistů a jejich spojenců. Tchaj-wan se stal prvním státem v Asii, který legalizoval manželství osob stejného pohlaví poté, co 17. května 2019 schválil historický zákon. Pákistán schválil jeden z nejprogresivnějších právních předpisů na světě o právech transgender lidí a stal se první asijskou zemí a jednou z mála ve světě, která legálně uznává genderovou identitu vnímanou "svým vlastním já".

 

Ale pro mnoho LGBT+ lidí na celém světě, kteří byli pronásledováni, zmrzačováni, zabiti, zahanbováni, zapáleni, vyřazeni ze společnosti,  znásilňováni nebo jim byl odmítnut vstup do nemocnic, je ještě dlouhá cesta. Vlády musí zajistit, aby byla jejich práva chráněna, a aby byla zrušena diskriminace na základě skutečné nebo vnímané sexuální orientace a genderové identity.

BigTech a datové soukromí 

Uplynulé desetiletí udělalo až Orwellovský obrat, když se začaly rozvíjet Big Tech společnosti, jako je Facebook a Google - společností sklízejících  a zpeněžujících naše osobní údaje. Následná hrozba všudypřítomného dohledu nad miliardami lidí představuje systémové ohrožení našich lidských práv. 

Zatímco na začátku desetiletí jsme byli všichni uklidňováni falešným pocitem bezpečí a věřili jsme, že prostě sdílíme fotografie s několika přáteli, bylo stále jasnější, že naše sdílené informace lze využít jako zbraň vlivu i prostředky šíření nebezpečné dezinformace a zneužívání online. O deset let později tzv. „Vlivové odvětví“ ve formě platforem sociálních médií, internetových vyhledávačů, zprostředkovatelů dat a technologických společností, které analyzují naše osobní údaje a obchodují s předpověďmi zájmů lidí, charakteristikami a nakonec chováním pro marketing a reklamu, se stalo jednou z největších a nejzlověstnějších společenských hrozeb naší doby. 

Žijeme ve světě, kde má zákeřná kontrola našich digitálních životů dalekosáhlé důsledky, které jdou i za hranice našeho soukromí - dezinformace a manipulace s informacemi jsou nepřetržitým bojištěm se závažnými důsledky pro naši svobodu názoru, projevu a myšlení. V průzkumech veřejného mínění obrovské počty jednotlivců říkají, že se obávají vlivu, který má Big Tech na jejich životy. A to jak co se týče odhalení příliš mnoha osobních údajů, tak i údajů, které používají státní orgány k jejich cílení.                                                                                                                                                                   

Trvalo nějakou dobu, než se objasnila rizika v oblasti lidských práv, která představuje Big Tech, částečně proto, že občanská společnost a technologické společnosti tradičně spolupracovaly na tom, aby udržely internet bez státních zásahů a regulací. Klasickým příkladem je obrana šifrování typu end-to-end. Tato práce je důležitá. Ale když vidíme, že hrozba lidských práv pramení z vládního dohledu a cenzury, nedokázali jsme si plně uvědomit rozsah hrozby způsobené všudypřítomnou přítomností Big Tech. 

Když se přesouváme do nového desetiletí, bude odpovědností vlád, aby přijaly opatření na naši ochranu před porušováním lidských práv ve společnosti, včetně vymáhání zákonů o ochraně dat a účinné regulace společností Big Tech v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv.

 

 

Podobné příběhy

20.5.2020

Pokud zažíváte domácí násilí, nebojte se požádat o pomoc, vyzývají nevládky a pražský magistrát

Koalice Hlas proti násilí spouští s magistrátem novou kampaň v reakci na pandemii COVID-19.


14.5.2020

Ženy chtějí změny – We are Change

Aktivní mladí lidé z Česka se zapojují do celoevropského online projektu na podporu práv žen a sami určují jeho finální podobu.


2.4.2020

Evropa: Amnesty zdůrazňuje priority lidských práv pro reakce států na COVID-19

Státy musí zaručit, že reakce na COVID-19 jsou v souladu s jejich mezinárodními a regionálními závazky v oblasti lidských práv. Digitální dohled lze ospravedlnit pouze tehdy, pokud respektuje lidská práva.


18.10.2019

Další zprávy z Polska: Hrozí přijetí zákona kriminalizujícího sexuální výchovu

Do mozaiky o tom, že v Polsku #prituhuje, přibyl bohužel další střípek.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...