Čas na zlepšení lidských práv v Číně rychle ubíhá

Čínským úřadům stále rychleji ubíhá čas na to, aby do zahájení olympijských her dostály svým závazkům a zlepšily stav lidských práv v zemi. Řada obyvatel nejlidnatějšího státu světa je totiž stále vystavena represi, svědčí o tom pronásledování disidentů a aktivistů v celé zemi i nedávný zásah proti protestujícím v Tibetu. V nejnovější ze zpráv, které situaci v Číně dlouhodobě monitorují, to uvádí Amnesty International (AI).

"Postih disidentů a aktivistů se kvůli olympiádě nezmenšil, došlo spíše k jeho zesílení," uvedla Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International.Čínské úřady se snaží umlčet nebo přímo uvěznit ty, kteří pokojně usilují o ochranu lidských práv. Novináři stále nemohou pracovat svobodně, uveřejnění "citlivých" informací se i dnes stává důvodem dlouholetého vězení. Obětí předolympijských "čistek" se stávají nepohodlní lidé, z nichž řada končí v pracovních táborech. Čína se dostatečně nevypořádala ani se skutečností, že na popravištích tu ročně zemře víc lidí než ve zbytku světa.V Tibetu a okolních oblastech vedl policejní a vojenský zásah vůči demonstrujícím lidem k nepřiměřenému použití síly. Takřka úplná informační blokáda, která je na Tibet uvalena, znemožňuje ověřit zprávy, které z oblasti přicházejí. Je však nesporným důkazem, že Čína nezajistila slibovanou svobodu pro zahraniční média. Především čínské veřejnosti se tak o protestech dostává neúplný obraz, který je zaměřen převážně na násilnosti páchané Tibeťany."Olympiáda se dosud nestala akcelerátorem reforem. S každým dnem, kdy čínské úřady nepodniknou odpovídající kroky ke zlepšení situace, je pozitivní odkaz pekingské olympiády vzdálenější," říká Irene Khan.Čas na využití šance, kterou je blížící se olympiáda, se krátí i pro mezinárodní společenství. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a světoví političtí představitelé musí ve zbývajících čtyřech měsících čínské úřady veřejně vyzývat ke zlepšení situace. Jejich mlčení může být vykládáno jako tichý souhlas s porušováním lidských práv. Své kontakty by měli využít i sponzoři olympijského klání, kteří nechtějí být spojováni s porušováním lidských práv.

Amnesty International se v nové zprávě soustředí na následující problémy:

Tibet a další tibetské oblastiČínské složky použily nepřiměřenou a někdy i smrtící sílu, aby rozehnaly demonstranty v Tibetu. V počátcích protestů, které propukly v různých částech Tibetu a přilehlých provinciích, stáli mniši i běžní Tibeťané. Solidaritu Tibeťanů s mnichy dokazuje třeba incident, při kterém měly 10. března stovky Tibeťanů v centru Lhasy utvořit lidskou barikádu okolo skupiny demonstrujících mnichů, jimž hrozil policejní zásah.Ozbrojené síly začaly účastníky protestů zatýkat, původně pokojné demonstrace se po několika dnech změnily v násilné. Amnesty International uznává povinnost úřadů ochraňovat jednotlivce a majetek před násilím, které v případě událostí v Tibetu zahrnovalo podle dostupných zpráv i etnicky motivované útoky na čínskou populaci. Použití síly ze strany bezpečnostních složek však podle dostupných informací vybočilo z mezí nezbytnosti a proporcionality, které jsou zakotveny v lidskoprávních standardech.Nedaří se zjistit, kolik osob bylo v souvislosti s protesty zatčeno. Dle odhadů se jejich počet může pohybovat v rozmezí 1 200 až 2 000 osob, nejméně sto lidí zmizelo. Amnesty International se obává, že zadrženým hrozí mučení. Někteří mohou být v nespravedlivých procesech odsouzeni k smrti.Zbavování svobody bez rozhodnutí souduV Pekingu byly v rámci předolympijské "čistky" zadrženy tisíce lidí, kteří chtěli z různých důvodů vyjádřit nesouhlas se situací v zemi. Zvláště ohroženi jsou aktivisti, kteří upozorňují na bezpráví v souvislosti s olympiádou. Někteří ze zadržených byli zařazeni do pracovních táborů. V tom případě nemají šanci hájit se před řádným soudem, pouze na základě rozhodnutí úředníka mohou být zbaveni svobody až na čtyři roky.Aktivisté za lidská práva a svoboda slovaČína loni zavedla nová pravidla pro práci zahraničních novinářů, kterým má být v zemi zajištěna větší svoboda. Tato pravidla se však do reality promítla jen omezeně. Několika novinářům bylo znemožněno pracovat na citlivých tématech přímo v Pekingu a dalších částech Číny. Během zmíněných událostí v Tibetu byli z oblasti zahraniční novináři přímo vykázáni.Domácí média a internetové servery se s tlakem setkávají neustále. Cenzura internetu v Pekingu se v poslední době zaměřila i na servery informující o HIV/AIDS. Podle některých zdrojů se kontrola informací v hlavním městě Číny rozšiřuje dokonce na monitorování SMS zpráv.Jen velmi omezený prostor zůstává pro práci těch, kteří v Číně hájí svá práva. Například Jang Čchun-lin byl 25. března 2007 odsouzen k pětiletému vězení za "podněcování k podvratné činnosti" -- stál v čele kampaně s mottem "Nechceme olympiádu, chceme lidská práva".Trest smrtiČína ročně popraví více lidí než ostatní země světa dohromady. Řada rozsudků smrti je navíc vynášena v nespravedlivých procesech nebo kvůli nenásilným činům. Amnesty International vítá prohlášení čínských úřadů, že počet poprav se v minulém roce snížil díky přezkumu, který provádí Nejvyšší lidový soud. Čína však dosud nezveřejnila statistiky o nejvyšším trestu, kterými by svá tvrzení doložila.Amnesty International vyzvala Čínu, aby:- osvobodila všechny vězně svědomí,- okamžitě zpřístupnila Tibet a okolní oblasti vyšetřovatelům OSN a dalším nezávislým pozorovatelům,- zastavila svévolné věznění, zastrašování a pronásledování aktivistů a disidentů,- zakázala věznění bez rozhodnutí soudu,- zajistila úplnou svobodu médií a novinářů,- snížila počet zločinů, za které lze odsoudit k trestu smrti, a postupně nejvyšší trest zrušila.Poznámka: Tato zpráva nezahrnuje veškeré problémy z oblasti lidských práv, na které Amnesty International v Číně poukazuje. Témata zprávy úzce souvisejí s ideály olympijských her.

Podobné příběhy

15.5.2018

Zastánce tibetštiny na cestě do vězení

Tibetský aktivista a vězeň svědomí Taši Wangčuk strávil 8. května letošního roku v čínské vazbě už své třetí narozeniny. Čínskými úřady byl obviněn ze zločinu za to, že pokojně hájil tibetskou kulturu. Hrozí mu až 15 let vězení.


30.3.2017

Slabikář poslán Tašimu

Dne 28. 3. jsme odeslali z pošty na Karlově náměstí v Praze Česko – tibetský slabikář. Ten zanedlouho doputuje do Tibetu jako vyjádření naděje a solidarity pro Tašiho ve vězení. Když už se tibetské děti nemohou učit svému jazyku, my jsme se alespoň protestně naučili psát tibetská slovíčka.


10.3.2017

Epoch times o Amnesty akci v Den Tibetu