Deník ředitelky: Rekord Maratonu, konec poprav v Kazachstánu i prosba sympatizantům

  Článek

Ředitelka české Amnesty Linda Sokačová bilancuje lidskoprávní události z přelomu roku.

Moc Vás zdravím v novém roce a všem nám přeji, aby v tom letošním bylo o něco více důvodů k radosti - i když také v roce 2020 se určitě našly chvíle, které vykouzlily úsměv na tváři. Já sama osobně mám velkou radost z úspěchu Maratonu psaní dopisů, který vyvrcholil 10. prosince na Mezinárodní den lidských práv. Do tohoto posledního ročníku se nám totiž k psaní dopisů za nespravedlivě vězněné a pronásledované zaregistrovalo více než 1 400 lidí z celé naší země. To překonalo veškeré dosavadní rekordy a nasvědčuje, že utrpení politických vězňů a dalších pronásledovaných není mnoha lidem lhostejné. Jim všem a také mým kolegům, kteří Maraton každoročně usilovně a energicky připravují, bych ráda vyjádřila svůj obdiv.

Další dobrá zpráva přišla v samém závěru roku. Před Silvestrem jsem s nadšením sledovala přijetí přelomového zákona v Argentině, která se stala teprve třetí jihoamerickou zemí, kde bude interrupce legální a ženy tak budou smět o svém těle rozhodovat samy. Také to znamená, že konečně bude moct Argentina hledat skutečně efektivní cesty, jak snižovat počet interrupcí. Další úspěch následoval hned zkraje ledna a přišel z Kazachstánu. Tamní prezident podepsal zákon o ratifikaci protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a oficiálně tak v zemi zrušil trest smrti. I přes pozitivní zprávy má však trest smrti i dnes stále dost zastánců, všem proto k přečtení doporučuji 10 mýtů o tomto krutém a nejvyšším trestu.

Dobré zprávy vystřídaly ty smutné. V Bangladéši tamní úřady pokračují v odporném tažení proti Rohingům. Tentokrát je začaly přesouvat na odlehlý ostrov Bhasan Čár v Bengálském zálivu. Kvůli častým bouřím, záplavám a nánosům bahna je ostrov považován za nevhodný k osídlení. Úřady neumožnily zástupcům OSN posoudit, zda jsou na ostrově vhodné podmínky pro život, a bangladéšská vláda navíc plánuje na ostrov postupně přesídlit až sto tisíc Rohingů. Zastat se jich můžete podpisem pod naší petici. Nedobré novinky přicházely i z opačné strany světa – z USA, kde odmítání a zpochybňování volebních výsledků ze strany prezidenta Trumpa pomohlo podněcovat a eskalovat násilí. Naše vyjádření najdete zde.

 

Závěrem na Vás mám jednu prosbu. V průběhu posledního roku nás v souvislosti se zhoršující se situací v souvislosti s probíhající pandemií COVIDu-19 musela opustit část našich pravidelných dárců a dárkyň. Není to fatální, ale vzhledem k tomu, že jsme hnutí apolitické i nezávislé a nepřijímáme tudíž na naše kampaně ani výzkumy žádné prostředky států a vlád, nemohu tvrdit, že nás situace nezasáhla. Ráda bych se na Vás proto obrátila s prosbou, zda můžete zvážit svou případnou pomoc – pokud to Vaše situace umožňuje. Například i menší částka darovaná pravidelně je pro boj za lidská práva výraznou a efektivní vzpruhou. Darovat můžete zde, prosím.

Díky, že nám pomáháte měnit svět k lepšímu.

Zdraví,

Linda Sokačová,

ředitelka Amnesty ČR