© Amnesty International

Amnesty je nucena zavřít svou sekci v Hongkongu

  Zprávy

„Kvůli manipulativnímu hongkongskému zákonu o národní bezpečnosti bylo s těžkým srdcem učiněno rozhodnutí zavřít místní kancelář. S daným zákonem v platnosti je pro organizace zaměřující se na ochranu lidských práv nemožné v Hongkongu pracovat, aniž by se vystavovaly riziku odvetných kroků vlády,“ vysvětluje Anjhula Mya Singh Bais, předsedkyně výboru Amnesty International.

V Hongkongu měly až doposud sídlo dvě kanceláře Amnesty: místní členská sekce zaměřená na vzdělávání o lidských právech a regionální kancelář, která se věnovala výzkumům, obraně lidských práv a pořádání kampaní napříč východní a jihovýchodní Asií a Pacifikem. Veškerá činnost regionální kanceláře bude pokračovat, ale na jiných místech.

Do konce roku Amnesty International zruší tyto dvě hongkongské kanceláře. Svoji činnost místní sekce ukončí už 31. října, zatímco regionální kancelář, která je součástí mezinárodního sekretariátu Amnesty, se zavře někdy do konce roku 2021. Agenda se rozdělí mezi ostatní kanceláře v Asii a Tichomoří.

„Hongkong byl pro mezinárodní organizace občanské společnosti dlouho ideální regionální základnou, ale nedávné zákroky proti místním lidskoprávním a odborovým skupinám signalizují zintenzivnění zásahu místních autorit proti veškerým místním hlasům vyjadřujícím svůj nesouhlas. V tak nestabilním prostředí je pro nás čím dál tím obtížnější ve svých činnostech pokračovat,“ říká Anjhula Mya Singh Bais.

„Členům a zaměstnancům Amnesty, kteří po dobu posledních čtyřiceti let neúnavně bojovali za lidská práva nejen v Hongkongu jsme hluboce zavázáni. Od úspěšného prosazení úplného zrušení trestu smrti v Hongkongu v roce 1993 až po odhalení důkazů o nadměrném používání síly ze strany policie během masových protestů v roce 2019, byla hongkongská Amnesty zdrojem světla ve dnech, které byly pro lidská práva nejčernější.“

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

 

Aktivity hongkongských kanceláří

„V širším regionu se náš výzkum a kampaně věnovaly například těmto tématům: svoboda projevu v Severní Koreji, odmítnutí vojenské služby v Jižní Koreji kvůli svědomí, právo na bydlení v Mongolsku, válečná zvěrstva na ‚ženách utěšitelkách‘ v Japonsku nebo zásahy proti právníkům zabývajícím se lidskými právy v Číně,“ jmenuje Callamard. „Kromě toho ale hongkongská Amnesty pořádala také edukační programy – od přednášek ve školách až po festival dokumentárních filmů – díky kterým se zvýšilo povědomí o lidských právech ve školách, ale i u širší veřejnosti.“

„Takový odkaz nikdy nikdo nezničí.“

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

 

Regionální kancelář v Hongkongu, která má sesterskou kancelář v Bangkoku, se věnovala průzkumům, kampaním a hájení lidských práv napříč regionem včetně pevninské Číny, Taiwanu, Japonska, Jižní Korey, Severní Korey, Mongolska, Myanmaru, Thajska, Vietnamu, Kambodži, Laosu, Indonésie, Filipín, Bruneje, Singapuru, Východního Timoru, Austrálie, Nového Zélandu, Papuy-Nové Guiney a tichomořských ostrovů.

  

Zákon o národní bezpečnosti

Zákon vyhlášený čínskou centrální vládou byl přijat 30. června 2020. Má být mířený proti údajným činům „odtržení“, „podrývání státní moci“, „teroristických aktivit“ a „spolčení se se zahraničními nebo vnějšími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost“. 

Jeho rozsáhlá a vágně formulovaná definice „národní bezpečnosti“, která vychází z definice pekingských úřadů, je svévolně využívána jako záminka k omezování práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, jakož i k potlačování disentu a politické opozice.

„Zákon o národní bezpečnosti vytvořil atmosféru neustálé nejistoty a útlaku, protože znemožňuje zjistit, jaké činnosti mohou vést k trestnímu postihu. Zákon byl opakovaně zneužit k postihování těch, kteří se z různých důvodů znelíbili úřadům. Šlo například i o zpěv politických písních nebo diskusi na téma lidských práv ve školní třídě.“

Anjhula Mya Singh Bais, předsedkyně výboru Amnesty International

 


článku z července 2021, tedy zhruba rok od přijetí tohoto zákona, Amnesty popsala nástup rychlého zhoršování přístupu k lidským právům v Hongkongu.

„Zatýkání, stíhání a zátahy na domnělé oponenty ukázaly, jak může být vágní formulace zákona zmanipulována a využita k postavení případu proti komukoli, kdo se autoritám znelíbí,“ říká předsedkyně výboru. 

Vládní kroky proti aktivistům, opozičním politikům a nezávislým médiím se nedávno rozrostly o opatření namířená proti občanským organizacím. Od přijetí zákona bylo rozpuštěno nejméně 35 skupin, včetně těch největších aktivistických a odborových skupin ve městě.


Amnesty International 

„Obyvatele Hongkongu a jejich lidská práva čekají těžké dny. Amnesty ale bude i nadále stát po jejich boku. Budeme bojovat za to, aby byla lidská práva respektována a ty, kteří je porušují, nespustíme z očí.“ 

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

 

„Zatímco je pro nás srdcervoucí opustit město, které bylo pro Amnesty domovem po desítky let, děláme to s vědomím, že můžeme být hrdí na to, čeho jsme za tu dobu dosáhli a věříme, že síla více než 10 milionů lidí podporujících Amnesty po celém světě nám umožní se společně propracovat k cestě za ukončením porušování lidských práv,“ říká Callamard. 

Amnesty International je globální lidskoprávní hnutí čítající víc než 10 milionů členů, působící ve více než 70 zemích světa. Organizace si klade za cíl, aby vlády po celém světě dodržovaly stejné standardy lidských práv podle mezinárodního práva.

Drtivá většina příjmů Amnesty pochází od jednotlivců. Tyto osobní a nezištné dary umožňují organizaci zachovat si plnou nezávislost na všech vládách, politických ideologiích, ekonomických zájmech nebo náboženstvích. Amnesty nevyhledává ani nepřijímá žádné finanční prostředky na výzkum lidských práv od vlád nebo politických stran.