Hlava státu: János Áder

Předseda vlády: Viktor Orbán

Kontext

Maďarský ústavní soud prosadil v červenci šestiměsíční zákaz shromažďování a demonstrací na základě rozhodnutí se zpětnou účinností. Během nouzového stavu byl také zaveden nový restriktivní azylový systém. Maďarský Úřad pro rovnocenné zacházení zřízený na ochranu lidských práv byl pak v lednu bez projednání zrušen. Jeho funkce byly navíc převedeny na Úřad komisaře pro základní práva.

Globální aliance národních lidskoprávních institucí proto v září doporučila v souladu s Pařížskými principy snížit status komisaře z úrovně „A“ na „B“. Jeho úřad se totiž podle ní dostatečně neangažoval v řešení lidskoprávních problémů. V květnu 2021 pak Maďarsko převzalo na dobu šest měsíců předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy.

Diskriminace

LGBTQI+ komunita

Maďarsko přijalo v červnu homofobní a transfobní zákon, který zakazuje přístup osobám mladším 18 let k materiálům podporujícím nebo zobrazujícím „homosexualitu a neshodu sebe-identity s pohlavím určeným při narození“. Nový zákon porušuje právo na svobodu projevu a vzdělání i ochranu před diskriminací. Evropská komise pak v červenci proti Maďarsku zahájila řízení o nesplnění povinnosti.

Ženy

Maďarská vláda se nadále zdráhala ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), kterou podepsala v roce 2014. Podle ní totiž úmluva propaguje „genderovou ideologii“ a „nelegální migraci“.

Ženy i nadále zažívaly rozsáhlou genderově motivovanou diskriminaci. Maďarská vláda navíc často aktivně podporovala upevňování genderové stereotypizace. Prosazovala totiž především roli žen v domácnosti a zlehčovala důležitost rovnosti pohlaví.

Proti rovným příležitostem se stavěli také tamní zaměstnavatelé, kteří nebyli ochotní poskytnout ženám flexibilní pracovní podmínky. Negativní dopad na rovnost pohlaví mělo pak nejen tradiční přidělování pečovatelských povinností v rodině pouze ženám, ale také světová pandemie.

Romové

Nadále přetrvávala také diskriminace Romů. Romské děti žijící v chudobě byly nadále separovány od svých rodin a umisťovány do dlouhodobé státní péče. A to přesto, že je taková praxe zakázána maďarským Zákonem o ochraně dětí.

Pracovní skupina Rady pro lidská práva, která se loni potkala mezi 1. a 12. listopadem, pak vyjádřila znepokojení nad rozšířením rasistických nenávistných projevů vůči Romům a dalším menšinám i nad pokračujícími zločiny z nenávisti.

Právo na soukromí

Minulý rok zpravodajské služby zjistily, že minimálně 300 maďarských občanů mohlo být útokem špionážního softwaru Pegasus vytvořeného firmou pro sledovací technologie NSO Group. Identifikovaly totiž maďarské úřady jako potencionální klienty této firmy. Experti z Amnesty pak prostřednictvím technických důkazů potvrdili několik případů, kdy byl špionážní software úspěšně nainstalován do telefonů maďarských občanů. Některé z nich přitom patřily i novinářům.

Maďarský Zákon o národních bezpečnostních službách byl i nadále v rozporu s Článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech. V roce 2016 tak rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v případu Szabó a Vissy vs Maďarsko.

V jednohlasném usnesení z července v případu Vig vs Maďarsko pak ESLP shledal, že rozšířené kontroly maďarské policie z roku 2013 byly v rozporu s právem na soukromí. Tehdy byl totiž právník a akademik Dávid Vig zastaven a prohledán na základě ustanovení Policejního zákona.

Práva uprchlíků a migrantů

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) pozastavila své operace v Maďarsku loni v lednu poté, co tamní vláda nereagovala na usnesení Soudního dvora Evropské unie (SDEU) z prosince roku 2020. Ten tehdy odsoudil zákony a praktiky týkající se maďarské azylové politiky. Dle něj totiž velkoplošné pushbacky (zatlačování žadatelů o azyl zpět za hranice) zavedené v roce 2016 porušují povinnost Maďarska zajistit žadatelům o azyl efektivní přístup k mezinárodní ochraně. V roce 2021 bylo na srbsko-maďarské hranici provedeno více než 71 tisíc pushbacků.

Loni v březnu také ESLP rozhodl, že zadržování žadatelů o azyl v místech nazvaných „tranzitní zóny“ považuje za protiprávní. Odkazoval tím na případ íránsko-afghánské pětičlenné rodiny (zahrnující těhotnou matku se třemi nezletilými dětmi), která byla držena v tranzitní zóně Röszke v nevyhovujících podmínkách bez jídla či řádné zdravotní péče. Takové zacházení je však kvalifikované jako nelidské a ponižující. Vzhledem k tomu, že jejich zadržení navíc postrádalo jakékoli zákonné důvody, odsoudil ho soud jako protiprávní. Po prvotním odmítnutí žádosti o azyl byl nakonec rodině přiznán status příjemců doplňkové ochrany.

Poprvé také minulý rok v červenci rozhodl ESLP ve věci pushbacků v případu Shahzad vs Maďarsko. Ten se týkal zamítnutí řádného procesu žádosti o azyl a násilné deportace pákistánského občana maďarskými policisty v roce 2016. Soud shledal, že Maďarsko porušilo zákaz hromadného vyhoštění a právo na účinnou právní ochranu. Podobné praktiky byly přesto maďarskými úřady nadále užívány.

Svoboda slova, sdružování a shromažďování

Na začátku července vešel v Maďarsku v platnost zákon o „transparentnosti organizací občanské společnosti schopných ovlivňování veřejného života“ (takzvaný nový LexNGO). Jeho schválení vedlo ke zvýšení kontroly nevládních organizací a jejich následné stigmatizaci. Nová maďarská legislativa byla potřeba v návaznosti na rozhodnutí SDEU z června 2020, podle kterého zavedl zákon o transparentnosti nevládních organizací z roku 2017 diskriminační a nezákonná omezení práva na sdružování.

Přestože tak maďarský parlament zrušil předešlý zákon, zavedl jiné regulace, které opět neoprávněně omezovaly právo na svobodu sdružování. Nový zákon například předepisoval každoroční audit nevládních organizací s aktivy převyšujícími částku 20 milionů maďarských forintů, tedy asi 55 tisíc euro. Nevládní organizace proto vyjádřily znepokojení, že by nová ustanovení mohla ze strany úřadů vést ke svévolně selektivním a zastrašovacím auditům.

Ve svém rozhodnutí z 16. listopadu 2021 o takzvaném LexNGO („Stop Soros“) z roku 2018 SDEU shledal, že Maďarsko porušilo postupy i směrnice Evropské unie. Umožnilo totiž kvazi-automatické zamítání žádostí o azyl těch, kteří přicházeli do Maďarska kvůli jeho označení jako „bezpečný tranzitní stát“. Soud rovněž shledal, že Maďarsko nezákonně kriminalizovalo aktivity těch, kteří žadatelům o azyl poskytovali pomoc.

Právo na spravedlivý soud

Maďarsko se nadále zdráhalo implementovat rozhodnutí ESLP z roku 2016 nebo přijmout všeobecná opatření k zajištění ochrany práva na svobodu projevu a dalších práv soudců před nepatřičným zasahováním. Evropský soud totiž stanovil, že propuštěním prezidenta bývalého maďarského Nejvyššího soudu Andráse Baka porušilo Maďarsko právo na spravedlivý soud a svobodu slova. Do prosince loňského roku také Maďarsko nepředložilo požadovaný aktualizovaný akční plán. 

Více pozitivní výsledek však oznámil maďarský Ústavní soud v březnu. Tehdy rozhodl, že ustanovení umožňující neomezenou vyšetřovací vazbu obžalovaného při čekání na první rozhodnutí, bylo protiústavní. Porušovalo totiž dle něj právo na svobodu. Oznámil také, že vyšetřovací vazba by měla mít absolutní limit. Ustanovení však bylo i přes původní rozhodnutí v září zrušeno.

Každoroční Zpráva o právním státu Evropské komise identifikovala problémy, které vážně ohrožují právní stát v Maďarsku. Nedokázala také určit žádné výrazné zlepšení v porovnání se zjištěními obsaženými ve zprávě z roku 2020. Zdrojem obav nadále zůstává maďarský systém brzd a protiváh společně s transparentností a kvalitou legislativního procesu.