© © YASSER AL-ZAYYAT/AFP via Getty Images

Kuvajt: Země nadále diskriminuje bidúnské děti. Nepřiznává jim státní občanství ani právo na vzdělání

  Článek

Diskriminace   Kuvajt publikován 21.8.2023

Kuvajt pokračuje v diskriminaci dětí ze zhruba 100tisícové menšiny Bidúnů. Ačkoliv se na území země narodily, není jim přiznána státní příslušnost. Na základě toho je jim upíráno i rovné a bezplatné vzdělání.

Jejich situaci detailně popisuje nová zpráva Amnesty s názvem Nemám budoucnost. Dokládá, jak tamní vláda nutí bidúnské děti, které se v Kuvajtu narodily jako osoby bez státní příslušnosti, platit za soukromé vzdělávání, které rodiče i děti považují za horší než bezplatné státní školy, jež navštěvují kuvajtští občané. 

Ačkoliv i jejich rodiče a prarodiče se v zemi rovněž narodili, vláda je neuznává jako kuvajtské státní příslušníky. V důsledku toho jsou vystaveni řadě socioekonomických překážek. 

„Již více než jednu generaci přistupuje kuvajtská vláda k Bidúnům jako k takzvaným „nelegálním obyvatelům" a odpírá jejich dětem přístup do bezplatných státních škol, které navštěvují kuvajtské děti – to je jasná diskriminace. Amnesty International vyzývá kuvajtskou vládu, aby ukončila systematickou a rozsáhlou diskriminaci," 

- Heba Morayef, regionální ředitelka Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku. 

„Kuvajt je smluvní stranou řady mezinárodních smluv, které uznávají právo všech dětí žijících v zemi na bezplatné a rovné vzdělání bez diskriminace. Tamní úřady však odpírájí toto právo bidúnským dětem," dodala Morayef.

Zpráva Amnesty vychází z rozhovorů provedených ve čtyřech kuvajtských regionech v červnu 2022, stejně jako z přehledu kuvajtských zákonů a politických rozhodnutí, zpráv místního tisku, zpráv a statistik kuvajtské vlády a informací orgánů OSN. 

Bidúnští rodiče a děti popsali Amnesty International své zkušenosti se soukromými školami, které byli nuceni využívat. Uvedli, že žáci se tísní ve třídách po více než 50 lidech, někdy bez klimatizace nebo dostatečného vybavení. Přesto byly rodiny nuceny za tyto soukromé školy platit značnou část svých příjmů.

„Jako by nás naše země nechtěla."

Amnesty hovořila i přímo s bidúnskými dětmi, které bydlí naproti bezplatné státní škole, ale musí dojíždět do více než dva kilometry vzdálené soukromé školy, která je podle studentů nečistá a ve špatném stavu. „Je to, jako by nás naše země nechtěla," řekla Farida (pseudonym), patnáctiletá bidúnská dívka. 

Bidúnští rodiče pak opakovaně uvedli, že mají problém si soukromé školy dovolit a někteří nemají prostředky na to, aby své děti posílali do školy každý rok. „Nejsou to školy, jsou to ohrady," řekl Chalífa al-Enezi, otec čtyř bidúnských dětí, které na soukromé školy chodí školách. „Špína v koupelnách, nedostatek péče. Neexistuje žádná hygiena. Ale jako Bidún jste nuceni se k tomu uchýlit," dodal. 

Rodiny, s nimiž výzkumníci Amnesty vedli rozhovory, popsaly, že alespoň jeden člen jejich rodiny nezískal vzdělání kvůli nedostatku finančních prostředků nebo problémy s dokazováním totožnosti. 

Svévolné změny občanství

Uznaní kuvajtští státní příslušníci, kteří získají požadované doklady, mohou studovat na Kuvajtské univerzitě zdarma a stát jim také hradí vzdělání, pokud jsou přijati na univerzity v zahraničí. 

Oproti tomu jsou bidúnští studenti na Kuvajtskou univerzitu přijímáni pouze v rámci poměrně malé přijímací kvóty. Kuvajtská univerzita navíc přijímá pouze bidúnské studenty, kteří mají platný státní průkaz totožnosti. Mnozí Bidúnové se však u vládní agentury, která průkazy vydává, neregistrují nebo si přestanou obnovovat jednoroční průkaz, který rovněž vydává ta samá agentura. Bojí se, že může být svévolně přidělena jiná státní příslušnost. 

Čtyři členové bidúnské menšiny předložily Amnesty listinné důkazy o tom, jak úřad při obnovování průkazů změnil jejich státní příslušnost – u tří z nich například na iráckou. 

Registrace obyvatel 

Registrace kuvajtských státních příslušníků, která skončila v roce 1965, se soustředila na oblasti v centru země, zejména v okolí hlavního města. Vláda automaticky nezahrnovala kmeny v okrajových oblastech ani je neinformovala o důležitosti získání kuvajtského občanství. 

Situace Bidúnů se ještě zhoršila v roce 1980, kdy Kuvajt změnil zákon o státním občanství a odepřel jeho uznání dětem otců bez státní příslušnosti, a to i v případě, že matka je uznanou kuvajtskou státní příslušnicí. 

Systematická diskriminace Bidúnů ze strany Kuvajtu porušuje jeho právní závazky, včetně závazků vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.


Aktuální petice

  Kanada

Žádáme spravedlnost pro děti původních obyvatel v Kanadě. Přidáte se?

V květnu 2021 byly v areálu bývalé internátní školy pro původní obyvatele v kanadském městě Kamloops nalezeny ostatky 215 dětí. Instituce byla součástí sítě internátních škol, která se zaměřovala na asimilaci dětí původních obyvatel Kanady. Děti ve školách čelily psychickému a fyzickému násilí a sexuálnímu obtěžování. Nesměly mluvit mateřským jazykem, nucená převýchova se soustřeďovala i na zvyky a tradice, které vlivem výuky částečně zanikly.

 

Aktuální počet podpisů: 1156 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...