Ázerbájdžán

Někteří vězni svědomí byli propuštěni, ale nejméně 14 jich zůstalo uvězněno. Většina lidskoprávních organizací byla v předchozích letech donucena přerušit své aktivity a tyto organizace už nebyly schopny se ke svým dřívějším aktivitám vrátit. Přetrvávala odvetná opatření vůči novinářům a aktivistům. Mezinárodním pozorovatelům pro lidská práva byl odepřen vstup do Ázerbájdžánu. Často byly hlášeny případy mučení a jiného špatného zacházení, stejně jako svévolné zatýkání kritiků vlády.

(Text z výroční zprávy AI, 2016 - 2017)

Pozadí

Ázerbájdžánská na ropě závislá ekonomika byla silně zasažena klesající cenou ropy a poklesem hodnoty její měny, manatu, na polovinu. Ceny potravin se zvýšily bez odpovídajícího růstu mezd. Od začátku ledna se po celé zemi šířily spontánní a většinou klidné protesty proti devalvaci manatu a následným skokovým růstům cen. Proti protestům ostře zasahovaly policejní a bezpečností složky. Prezident Alijev podepsal 18. ledna rozhodnutí o zvýšení minimálních důchodů a platů státních zaměstnanců o 10 %. Tímto opatřením se nepodařilo zapůsobit proti poklesu životní úrovně.

V dubnu se zintenzivnily projevy nepřátelství mezi Ázerbájdžánem a odtrženým Náhorním Karabachem podporovaným Arménií. Boje trvaly čtyři dny a měly za následek civilní i vojenské oběti na obou stranách a malé územní zisky na straně Ázerbájdžánských složek.

V zářijovém referendu byly schváleny dodatky k Ústavě, kterými byly rozšířeny prezidentské pravomoci. Dodatky prodloužily dobu výkonu prezidentské funkce a přiznaly prezidentu právo vyhlásit předčasné prezidentské volby a rozpustit parlament.

V listopadu schválila Rada Evropské unie nový mandát pro vyjednání „komplexní“ dohody s Ázerbájdžánem, která by nahradila Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA) z roku 1996, jež řídila bilaterální vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem. Politický dialog na základě PCA v posledních letech ustal s tím, jak se v Ázerbájdžánu zhoršoval stav lidských práv.

Vězni svědomí

Kritici vlády byli i nadále uvězňováni. Začátkem roku bylo propuštěno několik veřejností sledovaných vězňů, kteří byli usvědčeni v rámci politicky motivovaných procesů; mezi nimi bylo nejméně 12 vězňů svědomí. Žádný z těchto propuštěných nebyl zproštěn obvinění z trestného činu. Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování po své květnové návštěvě Ázerbájdžánu poukázala na to, že „obhájci lidských práv, novináři a političtí i náboženští lídři jsou nadále svévolně zadržováni“.

Některým propuštěným vězňům svědomí, včetně novinářky Chadídži Ismailové a právníka obhajujícího lidská práva Intigama Alijeva, bylo zakázáno vycestovat ze země, většině bylo účinně zabráněno v pokračování jejich činnosti.

Trestní řízení zahájená v letech 2014 a 2015 proti skupině předních nevládních organizací, která byla použita jako záminka pro zatčení několika vězňů svědomí pro daňové úniky a podvody, byla koncem roku stále otevřená.

Dne 10. května byli zadrženi mladí aktivisté Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov na základě vykonstruovaných obvinění z držení drog po té, co vytvořili politicky motivované graffiti na soše bývalého ázerbájdžánského prezidenta Heidara Alijeva. Dne 25. října, resp. 8. prosince, byli odsouzeni k desetiletým nepodmíněným trestům.

Dne 18. listopadu zamítl Nejvyšší soud odvolání vězně svědomí Ilgara Mammadova a potvrdil tak jeho sedmiletý nepodmíněný trest. Jeho trest byl potvrzen i přes usnesení Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého byl Ilgar Mammadov zatčen bez důkazů a přes opakované apely na jeho propuštění ze strany Výboru ministrů Rady Evropy.

Koncem roku zůstalo ve vězení nejméně 14 vězňů svědomí. Místní lidskoprávní aktivisté odhadli, že nejméně 100 lidí je nadále uvězněno na základě politicky motivovaných obvinění.

Svoboda projevu

Všechna mainstreamová média zůstala pod kontrolou vlády; na nezávislá média byl nadále vyvíjen tlak ze strany úřadů. Nezávislí novináři čelili zastrašování, pronásledování a fyzickému násilí v návaznosti na reportáže, ve kterých kritizovali úřady. Dne 20. dubna zahájily úřady vyšetřování Meydan TV, nezávislého internetového média v ázerbájdžánštině, pro trestné činy neoprávněného podnikání, rozsáhlých daňových úniků a zneužití moci. Vyšetřování čelilo také patnáct novinářů Meydan TV, z nichž někteří podávají zprávy ze zahraničí. Těm, kteří pracovali v Ázerbájdžánu, bylo v rámci cestovních omezení zakázáno opustit zemi. Trestní vyšetřování na konci roku stále probíhala.

V listopadu byli zadrženi a obviněni z napadení dva novináři, Afgan Sadykhov a Teymur Kerimov, informující o společenských otázkách poté, co byli přepadeni neznámými útočníky.

Zamin Gadji, novinář pracující pro opoziční noviny Yeni Musavat, byl 28. listopadu předvolán a zastrašován policií na policejní stanici v Baku kvůli postu na Facebooku, ve kterém kritizoval selhání vlády při vyšetřování mediálně známých případů vražd.

Dne 29. listopadu parlament schválil dodatky k trestnímu zákoníku, které kriminalizují online urážky na cti prezidenta. Nový zákon umožnil udělení pokuty a trestu odnětí svobody až na tři roky.

Svoboda sdružování

Většina předních ázerbájdžánských lidskoprávních nevládních organizací nebyla schopná obnovit svou činnost po zmražení jejich aktiv a pronásledování jejích členů, včetně trestního stíhání. Někteří vedoucí představitelé nevládních organizací usvědčení z vykonstruovaných obvinění zůstali ve vězení, jiní byli kvůli strachu z perzekuce donuceni emigrovat.

Na začátku roku vláda uvolnila prostředky na bankovních účtech osmi nevládních organizací zapojených do Iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), mezinárodní skupiny, která podporuje otevřené a zodpovědné řízení těžebního průmyslu. Rozhodnutí přišlo po té, co EITI v roce 2015 degradovala ázerbájdžánské členství na kandidátskou zemi kvůli tvrdým opatřením vlády proti občanské společnosti.

Svoboda shromažďování

Policie pokračovala v potlačování a rozpouštění pokojných protestů za použití nepřiměřené síly.

Během lednových celonárodních demonstrací použila policie minimálně ve dvou případech nepřiměřenou sílu k rozehnání poklidného davu a zatkla nespočet pokojných demonstrantů. Úřady po celé zemi zatkly a předvolaly k výslechu množství politických aktivistů pro obvinění z organizování protestů.

Dodatky k ústavě zavedené po zářijovém referendu poskytly vládě ještě více pravomocí k omezování práva na svobodné poklidné shromažďování. Dodatky omezily majetková práva a dovolily omezení svobody shromažďování v případě, že by došlo k narušení „veřejných mravů“

Mučení a špatné zacházení

Příslušníci donucovacích orgánů se nadále beztrestně dopouštěli mučení a jiného špatného zacházení. Obhájci lidských práv upozorňovali na mučení a špatné zacházení se členy Hnutí muslimské jednoty, kteří byli zatčeni během střetů s vládními bezpečnostními složkami v obci Nardaran v roce 2015. Aktivisté z Hnutí muslimské jednoty byli obviněni z pokusu o násilnou změnu ústavního systému a vytvoření organizované ozbrojené skupiny.

Mladí aktivisté Bayram Mammadov a Giyas Ibrahimov oznámili, že byli ve vazbě mučeni a bylo s nimi špatně zacházeno. Zranění odpovídající jejich tvrzením byla potvrzena pracovní skupinou OSN pro svévolné zadržování po jejich návštěvě ve vazbě. Tato zjištění byla při odročení případu pro další prošetřování a při projednávání případu ze strany soudců ignorována. Další mladý aktivista, Elgiz Gahraman, svému právnímu zástupci vypověděl, že byl po svém zatčení z 12. srpna podroben mučení. Po dobu 48 hodin byl držen v izolaci a byl nucen k „přiznání“, že se dopustil trestného činu držení drog. Na konci roku byl stále ve vazbě a trestní řízení stále čekalo na projednání.

Ozbrojený konflikt

V dubnu proběhl čtyřdenní ozbrojený střet vládních jednotek s jednotkami samozvané Náhorno-karabašské republiky. Ázerbájdžán ohlásil smrt šesti civilistů a 31 vojáků, arménské ministerstvo obrany ohlásilo smrt 93 osob, z nichž 4 byly z řad civilistů. Obě strany se navzájem obviňují z uvádění nižšího než skutečného počtu vojenských obětí a nadhodnocování počtu civilních obětí. Obě strany údajně cílily na civilní objekty, včetně škol.

Novinky

26.9.2017

České zbraně v Ázerbájdžánu – opravdu funkční kontrola?

Podle sdělení HN došlo k tomu, že se v Ázerbajdžánu přes zbrojní embargo objevily mimo jiné české zbraně Dana – M1.

Další zprávy

Úspěchy

27.10.2017
Žena bojující za práva všech čínských žen:

Su Čchang-lan propuštěna!

Su Čchang-lan byla ve čtvrtek 26. 10 propuštěna z detenčního zařízení, kde byla tři roky držena.