Výroční zpráva: Státem podporovaná nenávist podnítila novou vlnu společenského aktivismu

Svět sklízí následky nenávistné rétoriky, kvůli které by se diskriminace minoritních skupin mohla stát normální, varuje Amnesty International. Výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě zahrnuje 159 států a poskytuje nejobsažnější analýzu stavu lidských práv ve světě.
„Loni se náš svět zmítal v krizích a jeho představitelé nám předkládali černou vizi společnosti zaslepené nenávistí a strachem. To povzbudilo zastánce fanatismu, ale mnohem víc lidí to inspirovalo k boji za lepší budoucnost.“ 

Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International

„Nepokrytě nenávistný krok americké vlády, která v lednu zakázala vstup do země lidem z několika většinově muslimských zemí, udal tón roku, ve kterém vrcholní představitelé dotáhli politiku nenávisti do nebezpečných mezí,“ řekl Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

„Krajní dopady společnosti povzbuzované k nenávisti, obviňování a strachu z menšin jsme viděli při děsivých, armádou podporovaných etnických čistkách proti Rohingům v Myanmaru/Barmě,“ dodal.

Světoví lídři opustili lidská práva – spustilo to globální protesty

„Nad světovým děním se vznáší přízrak nenávisti a strachu a jen málo vlád se v těchto znepokojivých časech staví za lidská práva. Místo toho prezidenti jako as-Sísí, Duterte, Maduro, Putin, Trump a Si Ťin-pching bezohledně podrývají práva milionů,“ zdůraznil Shetty a dodal: „Chabá reakce na zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které se dějí od Barmy po Irák, Jižní Súdán, Sýrii a Jemen jen zdůraznila, jak se nedostatečně trvá na lidských právech. Vlády troufale zahazují desetiletí tvrdě vydobytých práv.“

Znaky regrese uváděné ve zprávě zahrnují i omezení práva protestovat ve Francii a snahy redukovat ženská práva v USA, Rusku či Polsku. Amnesty International zprávou varovala, že zpátečnické kroky prezidenta Trumpa ohledně lidských práv udávají nebezpečný precedens, který mohou další vlády následovat.

„Zastánci lidským práv z celého světa mohou očekávat, že obyvatelé Spojených států budou s nimi, i když jejich vláda selhala. Zatímco prezident Trump podniká kroky, které jak doma tak v zahraničí porušují lidská práva, aktivisté po celé zemi nám připomínají, že boj za všeobecná lidská práva vždy vedli a vyhrávali lidé z jejich komunity,“ řekla ředitelka pobočky Amnesty International v USA Margaret Huangová.

Regresivní politika inspirovala mnoho lidí, aby se přidali do boje za práva a Amnesty popisuje mnoho významných vítězství, kterých aktivisté na tomto poli dosáhli. Zahrnují například zmírnění absolutního zákazu potratů v Chile, dosažení kroku směrem k rovnému manželství na Tchaj-wanu nebo zajištění průlomového vítězství proti nuceným vystěhováním v Nigérii.

„Nezdolný duch žen, které vedou vlivná hnutí za lidská práva, nám připomíná, že touha po rovnosti, důstojnosti a spravedlnosti nebude nikdy vymýcena. Je zřejmé, že protestní hnutí jsou na vzestupu. Pokud se vlády staví proti takovým hnutím, naruší svoji legitimitu,“ upozornil Shetty.

Svoboda projevu získává na významu v obnoveném boji za lidská práva

Ochota předních představitelů šířit „fake news“ s cílem manipulovat veřejnými názory, spojená s útoky na instituce, které slouží jako kontrola moci, ukazují, že svoboda projevu bude letos klíčovým bitevním polem pro lidská práva.

„V roce 2018 nemůžeme považovat za samozřejmé, že se budeme moci volně shromažďovat na protest nebo kritizovat své vlády. Otevřená promluva začíná být ve skutečnosti nebezpečná,“ varuje Shetty.

Zpráva uvádí, že stovky aktivistů byly loni zabity, když se úřady snažily umlčet protestující i média. Nejvíce novináře věznili v Turecku, Egyptě a Číně, kde zemřel laureát Nobelovy ceny Liu Siao-po, dlouho vězněný za kritiku režimu. Vlády pronásledují aktivisty za lidská práva - práce Amnesty International v Maďarsku byla ohrožena a v Turecku byli její zaměstnanci zadrženi.

„Vlády si myslí, že mohou pořádat otevřený hon na lidskoprávní aktivisty. Ať si zavírají naše noviny, podrývají soudce a vězní aktivisty, ale nás neumlčí. Jestli nás legendární čínský aktivista Liu Siao-po něco naučil, je to to, že musíme lidem u moci říkat pravdu i v dobách, kdy se to zdá nemožné,“ vyzval Salil Shetty.

Lidé se stávají terči kvůli své identitě, nenávist roste

Zpráva zdůraznila potřebu nadále odmítat nenávistí naplněnou rétoriku, kterou mohli lidé vidět na xenofobních sloganech při nacionalistickém pochodu ve Varšavě, shromáždění pro nadvládu bílých v Charlottesville v USA a radikálním zásahům proti LGBTI komunitám od Čečenska po Egypt. Trumpova vláda se dostala na titulní strany díky svým protiuprchlickým vyjádřením, podle zprávy však nebyla jediná, která razí xenofobní politiku.

„Jakkoliv politika Donalda Trumpa značí novou éru potlačování lidských práv, není v tom sám. Když se podíváte kamkoliv od Austrálie po Maďarsko, přední představitelé se již delší dobu k uprchlíkům a migrantům chovají jako k problému, kterého se musí zbavit, ne jako k lidským bytostem s právy, které si zaslouží náš soucit,“ zdůraznil Shetty.

Vlády musí reagovat na nespravedlnosti, které pohánějí protestní hnutí

Zpráva dále upozorňuje, že miliony lidí na celém světě mají stále nejistější přístup k základnímu zboží a službám, jako je ubytování, jídlo a zdravotnická péče. Amnesty International varovala, že pokud se vlády nevypořádají s těmito příčinami chudoby a nerovnosti, může dojít k ještě větším nepokojům.

„Po celém světě jsou lidé nuceni žít v neutěšených podmínkách, protože je jim odepřen přístup k adekvátní stravě, zdravotnické péči a základnímu přístřeší. Pokud jim odeberete tato lidská práva, šíříte beznaděj, která nemá konec a hranice. Všude, od Venezuely po Írán, sledujeme hrozivé šíření sociálních nepokojů. Místo snahy umlčet lidi, kteří se ozývají, by vlády měly reagovat na jejich obavy a začít uvolňovat omezení medií, občanské společnosti a dalších klíčových způsobů kontroly moci. Sledujeme, jak se tvoří historie. Lidé povstávají a požadují spravedlnost. Pokud nejvyšší představitelé nedokáží rozeznat, co jejich lidi žene k protestům, povede to k jejich zkáze. Lidé jasně řekli, že chtějí lidská práva, teď je na jejich vládách, aby ukázaly, že jim naslouchají,“ uzavřel generální tajemník Amnesty International Salil Shetty.

---

Zpráva o stavu lidských práv AI 2017/18

Česká republika

Vláda se odmítla podílet na povinných kvótách stanovených EU pro relokování uprchlíků. Navzdory reformám jsou romští žáci ve školách nadále segregováni. Vstoupil v platnost dodatek umožňující obcím vyhlásit zóny "sociálně patologického chování" s omezeným přístupem k příspěvkům na bydlení.

Diskriminace – Romové

Právo na vzdělání

Rok po reformě systému základního vzdělávání, jehož cílem bylo usnadnit začlenění žáků ze znevýhodněného prostředí do běžných škol, se romské děti nadále potýkají s diskriminací v přístupu ke vzdělání. V červenci vláda zveřejnila údaje, ze kterých vyplynulo, že více než 24% romských žáků je nadále vzděláváno v etnicky segregovaných školách.

V březnu okresní soud nařídil jedné základní škole v Ostravě, aby se omluvila dvěma romským žákům. Škola odmítla zaregistrovat žáky v roce 2014 s tvrzením, že dosáhla plné kapacity. Zákonní zástupci těchto žáků si stěžovali, že ředitel ospravedlňuje svoje rozhodnutí tvrzením, že neromští rodiče by mohli začít s převáděním svých dětí z této školy jinam, protože v této třídě už registrovali devět romských žáků. Soud konstatoval, že strach z přemísťování většinové populace nemůže ospravedlnit zacházení se žáky na základě jejich etnické příslušnosti.

Právo na bydlení

V červenci vstoupil v platnost dodatek k Zákonu o sociálních dávkách a desítky obcí oznámily omezení přístupu k příspěvkům na bydlení. Tato novela umožňuje obcím vyhlásit zóny "společensky patologického chování", kde je obyvatelům omezeno nárokování některých příspěvků na bydlení. To bude mít dopad na nové nájemníky nebo na ty, kteří se stěhují v rámci těchto zón. Nevládní organizace se obávají, že nové nařízení neúměrně postihne Romy a chudé lidi.

Uprchlíci a žadatelé o azyl

Česká republika přijala pouze 12 žadatelů o azyl z 2 691, kteří jí byli přiděleni v rámci Programu EU pro nouzové relokace v roce 2015. Jeho cílem bylo do konce roku přemístit uprchlíky z Řecka a Itálie. V červnu zahájila Evropská komise proti České republice, Polsku a Maďarsku "soudní řízení za nesplnění povinnosti," týkající se odmítnutí účasti ve výše uvedeném programu. V červenci vláda prohlásila, že nepřijme žádné další žadatele o azyl. V prosinci se Evropská komise rozhodla vystupňovat tlak vůči všem třem zemím a postoupila jejich případy k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Do konce roku 2017 bylo v ČR podáno 974 žádostí o mezinárodní ochranu. Třináct osob bylo úspěšných, 79 žádostí bylo zamítnuto. Šestnácti žadatelům o azyl z Afghánistánu bylo odmítnuto prodloužení jejich dočasné ochrany. Vláda argumentovala označením některých oblastí v Afghánistánu jako "bezpečných," navzdory důkazům o opaku a násilí, které v průběhu roku v Afghánistánu nadále eskalovalo.

Rasismus a xenofobie

Vysocí vládní představitelé, včetně prezidenta, se vyjadřovali xenofobně o uprchlících a migrantech. Během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla uprchlíky k tomu, aby se vyhnuli České republice.

Policie v únoru přerušila vyšetřování úmrtí Roma v restauraci v Žatci z roku 2016. Prý nebyl spáchán žádný trestný čin. Muž zemřel poté, co kvůli údajně agresivnímu chování zasáhla policie a někteří hosté. Rodina oběti podala stížnost s tím, že šetření nebylo důkladné. Jejich právník kritizoval policii za to, že nezajistila místo činu a důkazy.

V květnu komisař Evropské rady pro lidská práva naléhavě žádal české úřady, aby odstranily vepřín z místa bývalého nacistického koncentračního tábora v Letech u Písku. Většinu obětí tam tvořili Romové. Zatímco oceňoval úsilí vlády zakoupit pozemek, komisař byl zároveň znepokojen délkou procesu a opakovaného selhání vlády ohledně odstranění vepřína a vytvoření památníku jako opatření na odškodnění Romů, kteří tam trpěli a zemřeli během 2. světové války. V listopadu vláda podepsala smlouvu o odkoupení pozemků od majitele vepřína a zavázala se vybudovat památník.

Bezpečnost a lidská práva

Česká republika pokračovala ve vývozu zbraní do zemí, kde existuje značné riziko, že tyto zbraně mohou být použity k páchání nebo umožnění závažného porušování lidských práv, včetně protiprávního použití síly proti protestujícím nebo opozičním skupinám. V květnu na brněnském zbrojařském veletrhu prezident republiky uvedl, že český zbrojní průmysl potřebuje "vyvážet globálně." Popřel tím tak fakt, že země má odpovědnost zabránit zpětnému vývozu jejího materiálu do zemí, které "nejsou bezpečné."

Podívejte se na Zprávu o stavu lidských práv ve světě 2017/18

Podobné příběhy

15.11.2017

Kauza kobalt: Největší firmy ignorují obvinění z využívání dětské práce v dodavatelských řetězcích

Průzkum mezi firmami v oboru elektroniky a automobilů ukazuje závažné slabiny v dodavatelských řetězcích kobaltových baterií. Apple se snaží, ale laťku nasazuje nízko. Microsoft, Lenovo a Renault vykazují nejnižší pokroky.