© Amnesty International

Stav lidských práv v Saúdské Arábii v roce 2020

  Článek

Represe práv na svobodu projevu, sdružování a shromažďování nepolevila. Mezi obtěžovanými, svévolně zadržovanými, stíhanými a uvězněnými byli vládní kritici, aktivisté za práva žen, ochránci lidských práv, příbuzní aktivistů, novináři, příslušníci šíitské menšiny a online kritici vládních opatření v souvislosti s pandemií COVIDu-19. Prakticky všichni známí saúdskoarabští obránci lidských práv v zemi byli na konci roku zadrženi nebo uvězněni. Před Specializovaným trestním soudem (SCC) a dalšími soudy pokračovaly hrubě nespravedlivé procesy. Soudy se ve velké míře uchylovaly k trestu smrti a lidé byli popravováni za širokou škálu zločinů. Migrující pracovníci byli z důvodu pandemie ještě více zranitelní vůči zneužívání a vykořisťování a tisíce z nich byly svévolně zadrženi v zoufalých podmínkách, což vedlo k řadě úmrtí.

Země pokračovala v hospodářských a politických sankcích proti Kataru, spolu s Bahrajnem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty (SAE), během pokračující politické krize v Perském zálivu, která začala v roce 2017. Koalice vedená Saúdskou Arábií v dlouhodobém ozbrojeném konfliktu v Jemenu pokračovala v účasti ve válečných zločinech a dalších závažných porušování mezinárodního práva. Saúdská tisková agentura v březnu oznámila, že Kontrolní a protikorupční úřad (Nazaha) zatkl 298 úředníků veřejného sektoru a vyšetřoval je kvůli korupci. V reakci na prudký pokles cen ropy a ekonomický dopad COVIDu-19 zavedly v květnu úřady úsporná opatření, ztrojnásobily daň z přidané hodnoty na 15% a ukončily příspěvek na životní náklady pro státní zaměstnance. V listopadu se za předsednictví Saúdské Arábie konal virtuální summit G20. Více než 220 organizací občanské společnosti se zavázalo, že se nebude účastnit paralelního procesu zapojení občanské společnosti na protest proti porušování lidských práv v Saúdské Arábii.

SVOBODY PROJEVU, SDRUŽOVÁNÍ A SHROMAŽĎOVÁNÍ

Úřady eskalovaly represi práv na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování, mimo jiné prostřednictvím zákroků proti online vyjadřování a omezení svobody projevu v souvislosti s vládními reakcemi na pandemii COVIDu-19. Pronásledovaly, svévolně zadržovaly a stíhaly vládní kritiky, obránce lidských práv, rodinné příslušníky aktivistů a mnoho dalších. V březnu státní zastupitelství oznámilo, že příspěvky na sociálních médiích, které zpochybňují nebo jsou proti zákazu vycházení kvůli COVIDu-19, budou potrestány podle článku 6 zákona o boji proti počítačové kriminalitě. Ten zavádí tresty odnětí svobody až na pět let vězení a maximální pokutu téměř 3 miliony SAR (800 000 USD). Soudy často uplatňovaly zákon proti kyber-kriminalitě, aby odsoudily vládní kritiky a zastánce lidských práv za pokojné uplatňování jejich práv na svobodu projevu, přičemž jako důkaz uvedly tweety nebo jiné pokojné online vyjádření. Úřady nadále zakazovaly formování politických stran, odborů a nezávislých skupin pro lidská práva a stíhaly a věznily ty, kteří založili nebo se angažovali v nelicencovaných organizacích pro lidská práva. Všechna shromáždění, včetně pokojných demonstrací, zůstala zakázána na základě příkazu vydaného ministerstvem vnitra v roce 2011. Členové vládnoucí rodiny, bývalí vládní úředníci a jejich příbuzní byli mezi osobami, které byly svévolně zatčeny nebo zadrženy. Rok po jejím zatčení potvrdil v dubnu oficiální účet na Twitteru zadržení (bez obžalování) Basmy bint Saud Al Saud, dcery bývalého krále Sauda bin Abdulaziz Al Sauda, spisovatelky a aktivistky v oblasti lidských práv. Její rodina vyjádřila obavy ohledně jejího zdraví, protože má zdravotní problémy, které vyžadují léčbu.

OBRÁNCI LIDSKÝCH PRÁV

Úřady svévolně zadržovaly, stíhaly a uvězňovaly obránce lidských práv a rodinné příslušníky aktivistů za práva žen - za jejich pokojné aktivity a práci v oblasti lidských práv, mimo jiné podle zákona o boji proti terorismu i zákona o boji proti počítačové kriminalitě. Do konce roku byli prakticky všichni saúdskoarabští obránci lidských práv bez obvinění ve vazbě, nebo byli souzeni či vězněni. Mezi těmi, kteří byli na delší dobu svévolně zadrženi, aniž by předstoupili před soudce nebo byli obviněni, byl Mohammed al-Bajadi, zakládající člen Asociace pro občanská a politická práva v Saúdské Arábii (ACPRA), který je zadržený od května 2018. V dubnu  zemřel ve vazbě z důvodu lékařského zanedbání Abdullah al-Hamid, vězeň svědomí a zakládající člen ACPRA. Rozsáhle psal o lidských právech a nezávislosti soudnictví. Na konci dubna úřady zatkly spisovatele a další, kteří vyjádřili soucit s jeho smrtí, včetně Abdulazize al-Dakhila, ekonoma, spisovatele a bývalého náměstka ministra financí. Více než dva roky po vlně zatýkání obránkyň lidských práv a jejich příznivkyň, pokračovaly úřady v zadržování v izolaci. Loujain al-Hathloul a Nassima al-Sada to zažily na dobu dvou až čtyř měsíců najednou. V prosinci byla Loujain al-Hathloul odsouzena na pět let a osm měsíců vězení poté, co byl její případ v listopadu předán SCC. Několik dalších ženských aktivistek bylo i nadále zadržováno a souzeno před trestním soudem v Rijádu za jejich práci nebo vyjadřování se v oblasti lidských práv. 

NESPRAVEDLIVÉ SOUDY

Extrémně nespravedlivé soudní procesy pokračovaly před SCC, protiteroristickým soudem proslulým porušováním lidských práv, včetně hromadných soudů. Mezi těmi, kteří byli i nadále souzeni nebo byli odsouzeni po takových soudních procesech, byli obhájkyně lidských práv, náboženští duchovní i aktivisté obviněni z trestných činů, včetně trestných činů spojených s trestem smrti, kvůli pokojnému vyjadřování svých názorů. V březnu před SCC začal masový soud s 68 palestinskými, jordánskými a saúdskoarabskými státními příslušníky, kteří čelili domnělým obviněním podle zákona o boji proti terorismu. Dva z nich, Mohammed al-Khudari a jeho syn Hani al-Khudari, byli obviněni ze „vstupu do teroristické entity“. Oba násilně zmizeli během prvního měsíce zadržení a na dva měsíce byli zadrženi v izolaci, i v samovazbě. Od svého zatčení neměli přístup k právnímu zastoupení. V červnu bylo 14 osob, zadržených od dubna 2019 za pokojnou podporu hnutí za práva žen a obránkyň lidských práv, obviněno podle zákona o boji proti počítačové kriminalitě či zákona o boji proti terorismu, případně dle obou. Mezi nimi byl i Salah al-Haidar, syn Azizy al-Yousefové, obhájkyně lidských práv, která stála před soudem za svou práci v oblasti práv žen. 

V září obdrželo osm osob konečný rozsudek za vraždu saúdskoarabského novináře Jamala Khashoggiho v Turecku v roce 2018. Trestní soud v Rijádu změnil původních pět trestů smrti na trest odnětí svobody na sedm až 20 let. Úřady povolily účast diplomatů, ale uzavřely soud před médii a nezávislými pozorovateli. Kromě toho nebyla zveřejněna totožnost souzených ani obvinění, kterým čelili. Také v září odsoudil SCC spisovatele a akademika Abdulla al-Malikiho na sedm let vězení za jeho tweety a další online příspěvky, v nichž psal o svobodě projevu i politické reprezentaci a hájil členy ACPRA. Byl také obviněn z pořádání intelektuálního fóra s diskusí o knihách a filozofii, na základě obvinění z „podněcování veřejného mínění proti vládcům země“.

TREST SMRTI

Soudy i nadále ukládaly tresty smrti a provedly mnoho poprav za širokou škálu trestných činů. V dubnu oznámil královský rozkaz ukončení používání trestu smrti u lidí mladších 18 let v době spáchání trestného činu za přečiny, které nesouvisí s právem šaría. Toto nařízení bylo přidáno k zákonu o mladistvých z roku 2018, který brání soudcům ukládat rozsudky smrti osobám mladším 15 let. Tento zákon nebrání soudcům vydávat tresty smrti pro tuto věkovou skupinu v případě trestných činů podle práva šaría nebo trestných činů, za které lze uložit qisas (odvetu). V srpnu, po dlouhém zpoždění, oznámila Saúdská komise pro lidská práva, že státní prokurátor nařídil přezkoumání rozsudků smrti Aliho al-Nimra, Abdullaha al-Zahera a Dawooda al-Marhouna, kterým hrozilo bezprostřední riziko popravy. Tři mladíci byli zatčeni v roce 2012, kdy byli dětmi, a byli obviněni z trestných činů souvisejících s účastí na protivládních protestech ve východní provincii. V prosinci státní zastupitelství rovněž přezkoumalo výzvu k popravě Mohammada al-Faraje, příslušníka místní šíitské menšiny, který byl zatčen ve věku 15 let za svou účast na protivládních protestech“ a místo toho požadovalo trest odnětí svobody. Úřady nedodržovaly mezinárodní standardy spravedlivého procesu v případech trestu smrti, často tajným a zkráceným řízením bez umožnění přístupu obžalovaných k zastoupení nebo právní pomoci. Zahraniční státní příslušníci často neměli přístup k překladatelským službám v různých fázích zadržení a soudního řízení.

SOUDNÍ TĚLESNÉ TRESTY

V dubnu vydal ministr spravedlnosti oběžník pro všechny soudy, aby realizovaly rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit bičování jako formu trestu a nahradily jej trestem odnětí svobody a pokutami. Bičování pokračovalo v případech, kdy je trest podle práva šaría povinný. Zůstalo nejasné, zda byl zrušen trest bičování uložený blogerovi Raifovi Badawimu. Ten byl v roce 2014 odsouzen na 1 000 ran bičem, 10 let ve vězení, následovaný zákazem cestování na 10 let a vysokou pokutou, za „urážku islámu“ a vytvoření online fóra pro debatu. V lednu 2015 dostal prvních 50 ran. Další bičování bylo odloženo, nejprve ze zdravotních důvodů a od té doby z nejasných důvodů. 

PRÁVA ŽEN A DÍVEK

V červenci navrhli členové rady Shura, orgánu, který radí monarchii, změnu výkonného nařízení k zákonu o saúdskoarabském státním občanství tak, aby bylo dětem saúdskoarabských žen vdaných za příslušníky cizí národnosti poskytnuto trvalé bydliště bez jakýchkoli poplatků a zdlouhavých postupů. To bylo předloženo jako prozatímní řešení nedostatků zákona o státní příslušnosti, který zakazuje saúdskoarabským ženám vdaným za příslušníky cizí národnosti předávat své občanství svým dětem. V červenci soud také rozhodl, že „dospělá rozumná žena žijící samostatně není trestný čin“ v případu Maryam al-Otaibi, saúdskoarabské ženy, která je souzena v případě podaném jejím otcem - také jejím zákonným zástupcem - za opuštění domova její rodiny. Maryam al-Otaibi se aktivně účastnila kampaně za ukončení systému poručnictví. Zůstalo nejasné, zda to signalizuje záměr režimu ukončit kriminalizaci žen prchajících z domovů bez svolení jejich opatrovníka (což umožňovalo mužským opatrovníkům zahájit proti nim řízení). Ženy a dívky nadále čelily diskriminaci v právu i praxi v souvislosti s manželstvím, rozvodem a dědictvím a byly nedostatečně chráněny před sexuálním i dalším násilím. Ty, které zažily domácí násilí, nadále potřebovaly povolení mužského poručníka k opuštění domovů.

PRÁVA LGBTI+ OSOB

„Homosexualita“ zůstala v Saúdské Arábii zakázaná a trestá se bičováním a uvězněním. V červenci byl jemenský obránce LGBTI+ práv Mohamed al-Bokari odsouzen na 10 měsíců ve vězení a následně deportován do Jemenu za obvinění související s porušováním veřejné morálky, propagací homosexuality online a napodobováním žen. Byl zatčen poté, co se objevil na videu, které obhajovalo osobní svobodu LGBTI+ osob.

PRÁVA MIGRANTŮ

V březnu, na začátku pandemie COVIDu-19, úřady zdarma prodloužily povolení k pobytu zahraničním pracovníkům a Saúdská komise pro lidská práva oznámila propuštění 250 zahraničních vězňů zadržovaných za nenásilné trestné činy imigrace a pobytu. Avšak přibližně 10 milionů migrujících pracovníků v Saúdské Arábii nadále podléhalo systému kafala (sponzorství), který nad nimi poskytuje zaměstnavatelům nepřiměřenou moc a brání jim opustit zemi nebo změnit zaměstnání bez souhlasu jejich zaměstnavatelů, což zvyšuje jejich zranitelnost k zneužívání pracovní síly a vykořisťování. Během pandemie COVID-19 tato situace - kromě nepříznivých životních podmínek, omezené právní ochrany a omezeného přístupu k preventivní zdravotní péči a léčbě - staví migrující pracovníky do ještě zranitelnější pozice a zvyšuje riziko COVIDu-19. Od března byly tisíce etiopských migrantů, včetně těhotných žen a dětí, svévolně zadržovány v drsných podmínkách v nejméně pěti zadržovacích střediscích po celé zemi. Zadržené osoby uvedly, že jim chybí odpovídající jídlo, voda, zdravotní péče, hygienická zařízení a oblečení. Cely byly silně přeplněné a vězni nemohli chodit ven. Na specifické potřeby těhotných a kojících žen nebyl brán ohled. Novorozenci, kojenci a teenageři byli zadržováni ve stejně zoufalých podmínkách jako dospělí. I když bylo obtížné stanovit rozsah úmrtí ve vazbě a potvrdit všechna taková obvinění, zadržení uvedli, že viděli sedm mrtvých těl vězňů. Tři ženy uvedly, že byly v kontaktu s uvězněnou ženou, jejíž dítě zemřelo v zadržení. Osm zadržených osob uvedlo, že zažili a byli svědky bití ze strany dozorců, a dva uvedli, že dozorci k trestům používali i elektrické šoky.