© AFP via Getty Images

"Moc a zisk nad zájmy lidí." Amnesty vydává výroční zprávu o stavu lidských práv v roce 2021

  Článek

Političtí lídři a šéfové korporací nedodrželi sliby ohledně férového zotavení po pandemii koronaviru. Aby si udrželi moc a zisk, prohloubili už tak hluboce zakořeněnou nerovnost. Také kvůli tomu se mezinárodní komunita nezvládla vypořádat s mnohočetnými konflikty i problémy, což napomohlo k jejich další eskalaci. Amnesty vyzývá ke globální solidaritě.

Bohaté státy se minulý rok se světovými korporacemi domluvily na obelhání lidí prázdnými slogany a falešnými sliby o férovém zotavení po pandemii koronaviru. Organizace Amnesty International proto u příležitosti vydání své výroční zprávy o stavu lidských práv po celém světě jejich počínání odsoudila.

Výroční zpráva Amnesty International 2021/22: Stav lidských práv ve světě dokazuje, že zmíněné státy po boku korporátů ještě více prohloubily světovou nerovnost. Report pak podrobněji představuje jednotlivé důkazy, mezi nimi například korporátní mamon, brutální národní sobeckost nebo zanedbání zdravotní a veřejné infrastruktury vládami po celém světě.

“Rok 2021 měl být rokem uzdravení a zotavení. Místo toho se stal zárodkem ještě hlubší nerovnosti a nestability. Vytvořil tak toxické dědictví pro nadcházející roky,” okomentovala situaci generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. Podle ní loni političtí lídři při potýkání se s hluboce zakořeněnou nerovností slibovali „lepší zotavení“. „Místo toho se však spojili s korporacemi a nabídli pouze posílení moci a zvýšení zisků. Jejich chování mělo přitom největší dopad na utlačované komunity po celém světě, včetně těch nejchudších,“ dodala Callamard.

Úspěch očkování podkopal sebestředný nacionalismus a korporátní chtíč

Rapidní rozšíření očkování proti koronaviru vypadalo zpočátku jako záchranné lano a nabídlo tak naději pro ukončení pandemie koronaviru. I přes dostatek produkce pro naočkování celého světa však byla ještě koncem roku 2021 naočkovaná jen 4 % obyvatel žijících v nízkopříjmových státech.

Na setkáních skupin G7 a G20 nebo summitu COP26 přitom političtí a ekonomičtí lídři hrdě naslibovali zásadní změnu v přístupu k vakcínám. Přislíbili také zvrácení nedostatečné investice do sociální politiky nebo vyřešení dopadů změny klimatu.

„Technologické firmy umožnily svým lukrativním algoritmům šířit nebezpečné dezinformace o pandemii. Upřednostnily tím senzaci a diskriminaci nad pravdou.“

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty

 

„Ředitelé velkých farmaceutických a technologických firem nám zase naservírovali falešné řeči o korporátní zodpovědnosti. Svět byl přitom připravený na zotavení, upřímnou smysluplnou změnu a spravedlivější společnost,“ popsala dojmy z proslovů světových lídrů generální tajemnice Amnesty. “Místo toho však promarnili příležitost a vrátili se k politikám a praktikám dále prohlubujícím nerovnost. Členové takzvaného klubu bohatých pak nabídli veřejně sliby, které však nedodržovali,“ vysvětlila dále Callamard.

Bohaté státy jako například členové EU, Velká Británie nebo Spojené státy americké navíc schraňovaly více dávek vakcín, než potřebovaly. Slepě tak přehlížely vykořisťování lidí velkými farmaceutickými firmami a odmítly sdílet svou technologii pro rozšíření očkování.

Loni pak společnosti jako Pfizer, BioNTech nebo Moderna odhadly své zisky na 54 miliard dolarů, přesto však do nízkopříjmových států zaslaly méně než 2 procenta svých vakcín.

Velké farmaceutické firmy, takzvané „Big Pharma“, však nebyly jediné korporace podkopávající zotavení po pandemii pro vlastní zisk. Společnosti vlastnící sociální média jako Facebook, Instagram nebo Twitter například poskytly úrodnou půdu pro šíření dezinformací o koronaviru, čímž podpořily rozsáhlé odmítání vakcín. Jako „superšiřitelé dezinformací“ se pak chovali také někteří političtí lídři. Pro svůj vlastní politický zisk tím ještě více přiživovali nedůvěru a strach společnosti. 

„Technologické firmy umožnily svým lukrativním algoritmům šířit nebezpečné dezinformace o pandemii. Upřednostnily tím senzaci a diskriminaci nad pravdou,“ uvedla k situaci Agnès Callamard. „Rozsah jejich zisků z těchto dezinformací a dopad, který měly na životy milionů lidí, činí tyto společnosti zodpovědné za velmi vážné činy,“ dodala.

Nezvládnutá reakce na pandemii nejvíce zasáhla ty nejzranitelnější

Dopady jednání západních vlád a velkých korporací pocítily především státy globálního Jihu. Devastaci tamních společností ještě zhoršily neefektivní zdravotnické, ekonomické a sociální systémy drolící se pod váhou zanedbávání. Největší zátěž pak zažili především lidé v Africe, a proto také Amnesty zveřejní svůj report v Jihoafrické republice.

Kontinent se totiž může „chlubit“ nejnižší úrovní proočkovanosti na světě. Plně naočkovaných bylo koncem letošního roku pouze 8 procent jeho populace. Vypořádávat se totiž musel s nedostatkem dodávek od uskupení COVAX, organizace Africa Vaccine Acquisition Trust nebo jednotlivých států. Africká populace tak po odeznění a selhání očkovací kampaně zůstala i nadále zranitelná, a to v zemích s už tak nedostatečným zdravotním systémem.

„Potřebná mezinárodní pomoc se objevila jen v příliš málo případech. V ještě méně z nich byla nastolena spravedlnost a zodpovědnost."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty

 

Například v Jihoafrické republice pak ukončilo koncem května školní docházku asi 750 tisíc dětí. Tedy třikrát více než před začátkem pandemie. Ve Vietnamu byly zasaženy především ženské pracující migrantky, které informovaly o nedostatku jídla a neschopnosti zajistit si i ostatní potřeby. Pandemie pak prohloubila také už existující humanitární krizi ve Venezuele. Asi 94,5 procent tamního obyvatelstva tam loni žilo v příjmové chudobě, přes 76 procent pak zažilo tu extrémní.

„V mnoha státech po celém světě platí nejvyšší cenu za úmyslná politická rozhodnutí privilegovaných nejvíce zranitelní lidé. V důsledku toho bylo právo na zdraví a život minulý rok porušené na masivní úrovni, miliony lidí byly ponechány bez pomoci, mnozí navíc ztratili domov nebo možnost vzdělání,“ vyjmenovala dopady špatných politických kroků Callamard. Dodala, že se zvýšila také světová úroveň chudoby.

Podle ní pak globální selhání v budování koordinované odpovědi na pandemii zaselo semínka dalších konfliktů a prohloubilo už existující nespravedlnost. Následkem byla zvyšující se chudoba, nedostatek jídla i vládní zneužívání pandemie pro účely potlačení disidentů a protestujících. „To vše bylo navíc popohnáno očkovacím nacionalismem a chtíčem bohatých států,“ popsala generální tajemnice.

Slabá mezinárodní spolupráce rozdmýchala oheň konfliktů

Minulý rok vypukly po celém světě nové konflikty a další nadále přetrvávaly bez výhledu na jejich řešení. Patřily mezi ně například ty v Afghánistánu, Burkině Faso, Etiopii, Izraeli a okupovaných územích Palestiny, Libye, Myanmaru nebo Jemenu. Bojující strany pak porušovaly mezinárodní lidskoprávní a humanitární právo. V důsledku konfliktů se museli civilisté vypořádávat s obrovskými škodami, miliony z nich byly přemístěny, tisíce zabity a stovky podrobeny sexuálnímu násilí. Na pokraj rozpadu se dostaly dotčené zdravotnické a ekonomické systémy.

Globální selhání v reakci na zmíněné konflikty pak vyprovokovalo ještě větší nestabilitu a devastaci. Neefektivnost mezinárodní odpovědi byla nejvíce zřejmá při paralýze Rady bezpečnosti OSN. Selhala totiž jak při nelidských zločinech v Myanmaru, tak při porušování lidských práv v Afghánistánu nebo válečných zločinech v Sýrii. Ostudná nečinnost, trvající zablokování multilaterálních orgánů i nedostatek zodpovědnosti mocných států tak pomohly Rusku vydláždit cestu k invazi na Ukrajinu. Ruská agrese přitom zásadně porušila platné mezinárodní právo.

„Potřebná mezinárodní pomoc se objevila jen v příliš málo případech. V ještě méně z nich byla nastolena spravedlnost a zodpovědnost. Místo toho se rozšířily konflikty, jejichž dopady se s jejich trváním ještě zhoršovaly,“ uvedla Callamard. Loni totiž vzrostl také počet konfliktů i jejich účastníků. Objevily se rovněž nové hrozby, byly testovány neozkoušené zbraně, vyhasl nespočet životů a mnozí byli zraněni. Globální stabilita tak byla zásadně oslabena.

Nezávislé hlasy jsou nejintenzivněji umlčovány ve chvílích, kdy jsou nejvíce potřeba

Globální trend umlčování nezávislých a kritických hlasů minulý rok ještě zesílil. Vlády totiž začaly využívat nové nástroje a techniky. Lidskoprávní ochránci, pracovníci neziskových organizací, novináři a opoziční lídři byli nejčastějšími terči nezákonných zadržení, mučení a nuceného zmizení, a to často pod zástěrkou protipandemických opatření.

Nejméně 67 zemí vydalo loni nové zákony popírající svobodu slova, sdružování a shromažďování. Ve Spojených státech amerických představilo nejméně 36 států více než 80 návrhů zákonů limitujících svobodu shromažďování. Velká Británie také navrhla Zákon o policii, zločinu, trestech a soudech, který by drasticky omezil právo na pokojné shromažďování a rozšířil by naopak policejní moc.

„Hmatatelný a trvalý odpor hnutí po celém světě je náš jediný maják naděje. Odvážné a nebojácné hlasy lidí jsou jasnou výzvou ke spravedlivějšímu světu."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty

 

Utajené digitální technologie byly rovněž nadále využívány jako zbraně. V Rusku začala například vláda využívat rozpoznání obličejů k masivnímu zatýkání poklidně protestujících. V Číně pak úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby omezily přístup k webovým stránkám ohrožujícím „národní bezpečnost“. Rovněž zablokovaly aplikace, na kterých mohli obyvatelé diskutovat o tématech jako je Sin-ťiang nebo HongKong.

Ve státech jako Kuba, Svazijsko, Irán, Myanmar, Nigérie, Senegal, Jižní Súdán a Súdán úřady internet zcela blokovaly nebo narušovaly, aby tak zabránily lidem v šíření informací o represích a případnému zformování opozičních skupin. „Místo toho, aby nabídly prostor pro diskusi a tolik potřebnou debatu o možných řešeních výzev minulého roku, zdvojnásobily státy své úsilí na umlčení kritických hlasů,“ okomentovala události loňského roku generální tajemnice Amnesty.

Pokud chtějí světoví lídři vybudovat zvrácený svět, musíme se jim postavit

I když neměli světoví lídři minulý rok dostatečné ambice a představivost na řešení jedné z největších hrozeb lidstva, nedá se to stejné říct o lidech, které reprezentovali. Protestující v Kolumbii například vyrazili do ulic poté, co tamní vláda rozhodla v době pandemie (i přes trvající chudobu) o navýšení daní. V Rusku zase lidé uspořádali opoziční protesty i přes masivní nezákonná zatýkání a stíhání. Indičtí farmáři pak protestovali proti novým zákonům znesnadňujících jejich živobytí.

Mladí a odvážní aktivisté po celém světě vyzývali lídry k jejich zodpovědnosti za selhání při řešení klimatické krize. Organizace občanské společnosti, včetně Amnesty, úspěšně lobbovaly za právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. Neziskové organizace po celém světě také podaly inovativní strategické soudní a trestní stížnosti na globální společnosti jako Nike, Patagonia nebo C&A kvůli jejich spoluúčasti na nucené práci v čínské oblasti Sin-ťiang. 

Skvělý příklad kooperace pak představoval projekt Pegasus. Pod jeho záštitou odhalilo více než 80 novinářů za pomoci technické podpory Amnesty, že byl spyware izraelské společnosti NSO Group využit proti nepohodlným opozičním politikům, aktivistům i novinářům v Ázerbajdžánu, Maďarsku, Maroku, Rwandě nebo Saúdské Arábii.

„Navzdory slibům a závazkům naopak lídři a korporace při každé příležitosti zvolili tradiční cestu a prohloubení - nikoliv vymýcení - světové nerovnosti skryté za pandemií. Přesto však lidé po celém světě více než jasně ukázali, že spravedlivější svět založený na lidských právech je to, co chtějí,“ popsala uplynulý rok generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard.

„Pokud vlády nepostaví společnost lepší, než byla předtím, protože ji naopak chtějí úmyslně ještě více zlomit, pak nám nezbývá mnoho možností,“ dodala. Vysvětlila, že je proto potřeba bojovat proti každému pokusu umlčet kritické hlasy a postavit se proti zradě mocných. Proto v následujících týdnech spustí Amnesty globální kampaň solidarity s hnutími po celém světě. Jedná se o projekt požadující respekt k právu na protest. „Musíme pečovat o globální solidaritu, i když tak naši lídři nečiní,“ uzavřela Callamard.

 

Celá výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě ke stažení zde (EN)

Stav lidských práv v Rusku v roce 2021 (CZ)

Stav lidských práv v Číně v roce 2021 (CZ)

Stav lidských práv v Maďarsku v roce 2021 (CZ)

Stav lidských práv v Polsku v roce 2021 (CZ)

Stav lidských práv v Česku v roce 2021 (CZ)

Aktuální petice

Art For Amnesty - obrazy k prodeji

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...