© 2020 Pierre Crom

Výprava OSN v Číně selhala. Nepoukázala dostatečně na zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu

  Článek

Při šestidenní návštěvě Číny se podle hnutí Amnesty Vysoká komisařka pro lidská práva OSN nedostatečně vyjádřila k tamním porušováním lidských práv. Závažná jsou především ta v regionu Sin-ťiang, kde diskriminaci a svévolným zadržením v internačních táborech čelí Ujgurové a další muslimské etnické skupiny.

Amnesty reaguje na ukončenou šestidenní výpravu do Číny pořádanou Úřadem Vysoké komisařky pro lidská práva u Organizace spojených národů (OHCHR) Michelle Bachelet. „Nadešel čas, aby OHCHR veřejně přiznal míru a vážnost porušování lidských práv čínskou vládou. Komisařka by měla zveřejnit dlouho očekávaný report ohledně Sin-ťiangu a zjištění odprezentovat v červnu na dalším setkání Rady pro lidská práva,“ vyjádřila se k situaci generální tajemnice Amnesty Agnes Callamard.

Pokud by totiž úřad report o zločinech proti lidskosti páchaných ve zmíněném regionu nepublikoval, jednalo by se podle ní o zradu dotčených obětí a jejich rodin. Podobný nedostatek urgentnosti pak dle Callamard podkopává legitimitu Úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva. „Návštěvu komisařky doprovázely především četné zastávky na pořízení fotografií se členy čínské vlády a manipulace výroků Bachelet tamními státními médii,“ vysvětlila dále generální tajemnice Amnesty. 

 „Komisařka musí okamžitě apelovat na čínskou vládu, aby rozpustila internační tábory a propustila nezákonně zadržované.“

Agnes Callamard, generální tajemnice Amnesty 

 

Vysoká komisařka tak dle jejích slov vkráčela při své návštěvě do „předvídatelné přehlídky propagandy čínské vlády“. Místo toho však měla Bachelet odsoudit tamní pokračující a závažné porušování lidských práv a nastolit tak zodpovědnost, pravdu a spravedlnost. Komisařka sice vzala na vědomí apel Ujgurů žijících v zahraničí ohledně jejich nezvěstných rodinných příslušníků, kteří jsou proti jejich vůli drženi ve vazbě, před čínskými úřady však podobné stížnosti dostatečně nezdůraznila.

„Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva musí nadále podobné případy zkoumat a trvat na tom, aby byla zadrženým navrácena jejich práva,“ vyzvala Callamard. Povolit by měly čínské úřady zadrženým návštěvy rodinných příslušníků nebo jim zajistit kontakt s těmi žijícími v zahraničí. Bachelet však dala před svou výpravu jasně najevo, že vzhledem ke stávajícím protipandemickým opatřením nezorganizuje „investigaci“. „Z návštěvy měla ale vytvořit alespoň odrazový můstek ke smysluplnějším krokům a vyšetřováním nezávislými lidskoprávními experty,“ ohradila se generální tajemnice Amnesty.

Pro vyšetření zločinů v Sin-ťiangu by měl vzniknout nezávislý mezinárodní mechanismus

Vysoká komisařka pro lidská práva Michelle Bachelet přislíbila vytvoření pracovních skupin pro lidská práva fungujících mezi Organizací spojených národů (OSN) a čínskou vládou. Věnovat by se měly i ekonomickým lidským právům nebo těm náležejícím menšinám. Součástí jejich aktivit by byla také správná aplikace proti-teroristických opatření. S veřejností však komisařka nesdílela žádné jasné cíle nebo termíny. Podle Callamard se ale nejedná o alternativu k založení nezávislého mezinárodního mechanismu.

Ten by totiž umožnil vyšetření zločinů proti mezinárodnímu právu a dalších porušení lidských práv. Přivedl by rovněž porušovatele k zodpovědnosti a zjednodušil identifikaci podezřelých. „Komisařka musí okamžitě apelovat na čínskou vládu, aby rozpustila internační tábory a propustila nezákonně zadržované. Zastavit by měla také systematické útoky proti Ujgurům, Kazachům a dalším muslimským menšinám v Sin-ťiangu,“ prohlásila dále Callamard.

 „V květnu letošního roku shromáždila Amnesty detaily o dalších 40 nezvěstných nebo zadržených jedincích.“

Tým komisařky Michelle Bachelet strávil v Číně šest dní, z toho dva dny v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Amnesty v něm už dříve zdokumentovala systematické a svévolné zatýkání, mučení nebo perzekuci Ujgurů a dalších především muslimských etnických menšin. O misi v Číně pak promluvila Vysoká komisařka na online tiskové konferenci v Kantonu v sobotu 28. května. Setkala se tehdy s představiteli vlády a zástupci podniků i občanských společností.

Mluvila například o tom, jak by proti-teroristická opatření neměla vést k porušování lidských práv a měla by být podrobená nezávislému dohledu. Zmínila rovněž nedostatek jazykových, náboženských a kulturních lidských práv nebo nekvalitní vzdělání a další lidskoprávní problémy v Tibetu. V době návštěvy napsala státní čínská média, že Bachelet „obdivuje snahy Číny v oblasti ochrany lidských práv“. Úřad Vysoké komisařky pro lidská práva proto později zveřejnil správné znění jejích slov, která čínské praktiky nechválila.

Report Amnesty přirovnal situaci v oblasti Sin-ťiang k “dystopickému peklu”

Od září roku 2018 zveřejňuje nespočet organizací detailní a podložené informace o situaci v Sin-ťiangu. Tehdy totiž Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva poprvé zažádal o přístup do regionu, a to kvůli „hluboce znepokojujícím obviněním z rozsáhlých svévolných zatčení Ujgurů a dalších členů muslimských komunit“. V červenci loňského roku organizace Amnesty zveřejnila rozsáhlý report dokumentující diskriminaci muslimských etnických menšin čínskými úřady a následné porušování lidských práv i páchání zločinů proti lidskosti.

Na základě desítek výpovědí popsal report situaci jako „dystopické peklo“ zahrnující závažné násilí proti zadrženým a systematický státní dohled nad miliony lidí. Zmínil také snahy o vykořenění náboženských tradic, kulturních praktik a lokálních jazyků tamních muslimských etnických skupin. V návaznosti na to proto pracovníci Amnesty spustili mezinárodní kampaň, která se původně zaměřovala na více než 70 jedinců. Volala po propuštění všech svévolně zadržovaných lidí v táborech či vězeních a vyzývala k uzavření internačních táborů.

V květnu letošního roku Amnesty shromáždila detaily o dalších 40 nezvěstných nebo zadržených jedincích. Důvodem byla výprava Bachelet do Číny, jelikož se díky ní rozhodlo více rodin vyjít se svým příběhem na povrch. Rozhodly se hledat spravedlnost pro své příbuzné v Sin-ťiangu, o kterých nemají žádné zprávy. Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva rovněž sepsal vlastní report o porušování lidských práv ve zmíněném regionu. Podle Bachelet měl být dokončen loni, zatím však nebyl zveřejněný. A to přes opakovaný apel od více než 200 nevládních organizací, včetně Amnesty.

Aktuální petice

  Čína

Ujgurskou lékařku poslal čínský soud na dvacet let do vězení. Pomůžete?

Ujgurská lékařka Gulšan Abbasová byla v březnu 2019 v tajném soudním procesu odsouzena k dvaceti letům vězení.

 

Aktuální počet podpisů: 2520 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...