AFP via Getty Images
Šest měsíců ruských válečných zločinů a zvěrstev na Ukrajině
Článek
Ukrajina publikován 24.8.2022
Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině trvá již půl roku. Během něj shromáždila Amnesty rozsáhlé důkazy o tom, že od začátku invaze ruská armáda opakovaně páchala válečné zločiny a porušovala humanitární právo. Přinášíme krátký výběr publikovaných zpráv a podniknutých akcí Amnesty za uplynulých šest měsíců války
Útok na mariupolské činoherní divadlo
16. března zaútočily ruské ozbrojené síly na činoherní divadlo ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Okolnosti útoku popsala Amnesty v souhrnném reportu, ve kterém zanalyzovala desítky přímých svědectví, pořízené fotografie, videa i satelitní snímky. Z těchto důkazů vyplývá, že se jednalo o válečný zločin. Ruská armáda o přítomnosti stovek lidí uvnitř divadla velmi pravděpodobně věděla, mimo jiné díky dvěma nápisům jasně čitelným ze vzduchu, které upozorňovaly na přítomnost dětí v budově. Přesto však ruské velení rozhodlo o provedení útoku, při němž bojové stíhací letouny shodily na střechu divadla dvě půltunové bomby. Zemřelo nejméně deset lidí a mnoho bylo těžce zraněno.
Vraždění civilistů v ukrajinských městech
Brzy po vpádu ruských vojsk se objevily zprávy o zabíjení ukrajinských občanů. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča nedaleko Kyjeva, kde byly po odchodu invazní armády na začátku dubna nalezeny masové hroby. Výzkumníci Amnesty vyslechli svědky i z dalších obcí v okolí ukrajinského hlavního města, kteří opakovaně hovořili o brutálním násilí, zastrašování a svévolném vraždění ze strany ruských ozbrojených sil.
Podařilo se rovněž shromáždit důkazy o zabití ukrajinských civilistů při nerozlišujících ruských útocích v Charkovské a Sumské oblasti a zdokumentovat letecký útok v Černihivu, při němž byli zabiti lidé čekající ve frontě na jídlo. Amnesty také získala svědectví z obležených měst Charkov, Izjum a Mariupol, která jasně dokládají porušování humanitárního práva ze strany Ruska. Detailní informace o těchto válečných zločinech zveřejnila Amnesty v obsáhlém dubnovém reportu.
Svědectví z bombardovaného Charkova
V květnu se nám podařilo spojit s ukrajinskou lidskoprávní aktivistkou Annou Šaryhinovou, která se zrovna nacházela v obléhaném městě Charkov. Během online setkání popsala drsnou realitu života v bombardovaném a válkou poznamenaném městě. „Nejen bezpečnost, ale i právo na život se stalo luxusem," sdělila účastníkům hovoru. Anna je současně zakladatelkou jedné z ukrajinských organizací na podporu práv žen a LGBTI+ lidí a byla jednou z osob, které jsme podpořili v rámci kampaně Maraton psaní dopisů 2021. Záznam z on-line setkání je k dispozici na YouTube.
Lidská práva do popředí českého předsednictví
Amnesty v dopise vyzvala premiéra Petra Fialu, aby se dodržování lidských práv stalo jednou z priorit českého předsednictví v radě Evropské unie. V kontextu kruté války na východě Evropy jsme šéfa vlády žádali, aby Česko udávalo směr evropské azylové politiky, solidarity s uprchlíky a obrany lidských práv. Tváří v tvář stále pokračující válce na Ukrajině je nyní zahraniční politika založená na lidských právech důležitější než kdy jindy.
Aktuální petice
Zdravotní sestřička z Krymu si odpykává sedmiletý trest, hrozí jí další vězení za vlastizradu a nutně potřebuje lékařskou péči. Pomůžete?
Irina Danilovič (Irina Danilovich) je zdravotní sestra z Ruskem okupovaného Krymu. Otevřeně kritizovala systém zdravotní péče na Krymu a odsuzovala politicky motivované stíhání obránců lidských práv. Za to byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k sedmi letům vězení. Ve vězení je jí odpírána zdravotní péče a její zdravotní stav je vážný. Pomozte jí podpisem petice.
Aktuální počet podpisů: 1185 Náš cíl: 3000
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© Chepa Beltran/Long Visual Press