© Amnesty International
Na rozcestí mezi právem a ohrožením života. Kde se bojuje o přístup k bezpečným interrupcím?
Článek
Moje tělo moje práva publikován 3.4.2024
Ačkoliv většina zemí přístup k interrupcím postupně liberalizuje, několik z nich kráčí opačným směrem. Zákazy či přísná omezení potratů dopadají po celém světě na více než 750 milionů žen, které tyto restrikce ohrožují na zdraví, nebo dokonce životě. Přístup k bezpečné interrupci je přitom základním lidským právem.
Právo na bezpečný potrat nachází místo v legislativách čím dál více zemí. Jen za posledních 30 let liberalizovalo své zákony týkající se potratů přes 60 států. Ani přesto ale není dnes bezpečná interrupce pro mnoho žen samozřejmostí. Podle údajů amerického Centra pro reprodukční práva žije přes 40 % žen v reprodukčním věku v zemích, kde jsou interrupce zakázány. Celkově se jedná o více než 753 milionů žen a omezení přístupu k interrupcím si po celém světě vyžádá ročně přes 39 tisíc úmrtí.
Některé země dnes stojí na rozcestí, zdali se přidají k liberalizujícímu světovému trendu a budou pro ženy bezpečným místem k životu, nebo v protipotratových opatřeních přitvrdí. Podívejte se, kde se bojuje o přístup k bezpečným interrupcím.
El Salvador
Jedny z nejtvrdších protipotratových zákonů platí v zemích Karibiku a Střední Ameriky. Šest států – Jamajka, Haiti, Dominikánská republika, Honduras, Nikaragua a El Salvador – nedovolují interrupce za žádných okolností.
Za jejich vykonání pak padají přísné tresty. Například v El Salvadoru hrozí ženám za přerušení těhotenství až 8 let odnětí svobody, mohou však čelit dokonce obviněním za „zabití s přitěžujícími okolnostmi“, za které je trest 30 až 50 let v cele.
Právě v této latinskoamerické zemi by ale mohl nastat zásadní zlom v právu na potrat. Meziamerický soud pro lidská práva (The inter-American Court of Human Rights, zkr. IACHR) se zabývá případem, kdy byla 22leté ženě odepřena interrupce, a to i navzdory jejímu vysoce rizikovému těhotenství, špatnému zdravotnímu stavu a skutečnosti, že plod brzy po porodu zemře. Za ženu se postavila dokonce i státní lékařská komise, která doporučila přerušení těhotenství. Nejvyšší soud ale návrh zamítl.
Je to poprvé, co bude Meziamerický soud diskutovat o důsledcích úplné kriminalizace potratů. Jeho rozhodnutí by vytvořilo zásadní precedens v Latinské Americe a Karibiku, který by pomohl ženám, jejichž život je kvůli rizikovému těhotenství ohrožen.
Polsko
Zatímco naprostá většina zemí v Evropě poskytuje ženám přístup k bezpečné interrupci, Polsko za její provedení zavedlo v nedávných letech přísné tresty. Rozhodnutí tamního Ústavního soudu z roku 2020 znemožnilo umělé přerušení těhotenství dokonce i z důvodu smrtelného nebo závažného poškození plodu. Za kriminalizaci potratů čelí země kritice z řad expertů OSN.
Jednou z obětí polských restrikcí se stala v květnu loňského roku také Dorota Lalik. Když přijela do nemocnice poté, co jí předčasně praskla plodová voda, její zdravotní stav se začal zhoršovat. Žádný z členů ošetřujícího personálu ji však neinformoval, že je v ohrožení života a že má tedy právo na potrat. A ačkoliv byla pouze minimální šance, že její plod přežije, doktoři čekali, zda se stav zlepší. Několik hodin po porodu zemřela Dorota na septický šok, její plod pak o tři dny později.
Krátce poté propukly v Polsku rozsáhlé demonstrace volající po reformách protipotratové legislativy. Hesly protestujících žen bylo „Už ani jednu“ nebo „Přestaňte nás zabíjet“. Podobnou situaci zažila země už v roce 2021, kdy zemí otřásl případ 30leté Isabely, která zemřela poté, co jí lékaři neposkytli interrupci a čekali, až její plod odumře. Její rodina obvinila z úmrtí krom lékařů také tamní protipotratovou legislativu.
Nedostupnost potratů v Polsku, stejně jako jejich vysoká potřeba, se odráží rovněž ve statistikách. Podle vládních dat provedly nemocnice v Polsku v roce 2021 pouze 107 potratů, což je drastický pokles z 1076 v předchozím roce. A organizace Abortion Without Borders, která zprostředkovává ženám v Polsku přístup k bezpečné interrupci, uvádí, že od října 2021 pomohla k interrupčním službám nejméně 44 tisícům osob.
USA
Další zemí, kde se bojuje o přístup k bezpečným potratům, jsou Spojené státy. Zásadním zlomem bylo rozhodnutí tamního Nejvyššího soudu z roku 2022, které ukončilo federální ochranu práv na potrat trvající téměř 50 let. Důvodem bylo zrušení rozsudku označovaného jako Roe v Wade z roku 1973. Mnoho jednotlivých států následně přistoupilo k implementaci zákonů, které zcela zakázaly či vážně omezily přístup k potratům. Byl zdokumentován nejméně jeden případ, kdy byla stíhána žena, která napomáhala samořízené interrupci.
Podle výzkumné organizace Guttmacher Institute ukončí těhotenství v USA někdy během svého života každá čtvrtá žena. V současné době však nemají k této nutné zdravotní péči přístup miliony Američanek a interrupce jsou nezákonné ve 14 státech. A ačkoli většině úmrtí matek v USA lze předejít, země má jednu z nejvyšších úmrtností rodiček mezi vyspělými státy. Antikoncepce a služby asistované reprodukce jsou navíc pro mnohé z nich často nedostupné.
Jedna ze tří amerických žen v reprodukčním věku nyní žije ve státě, kde je přístup k interrupcím buď zcela nebo téměř zcela nedostupný. Státy s nejpřísnějšími zákony o potratech mají navíc nejslabší systém podpory matek, stejně jako vyšší úmrtnost při porodu a vyšší míru dětské chudoby.
To, že boj za bezpečné interrupce není ve Spojených státech ještě prohraný, ukazuje například loňské rozhodnutí několika státních zákonodárných sborů, které přijaly zákony na ochranu práva na potrat a jejich větší dostupnost. Prezident Joe Biden pak podepsal v červenci a srpnu loňského výkonné příkazy, které podporují ty, kteří za bezpečnými interrupcemi cestují za hranice svých domovských států.
Základní lidské právo
Právo na přístup k bezpečné interrupci chrání tělesnou autonomii žen a snižuje riziko ohrožení jejich zdraví nebo života. Autoritativní politici sice omezování interrupcí mnohdy zaštitují ochranou tradiční rodiny nebo obranou práva na život, podle mezinárodního práva je
však zamezení přístupu k bezpečným potratům formou diskriminace. Navíc je v rozporu také s dalšími lidsky právy, jako například právem na život, zdraví, svobodu a ochranu před diskriminací, násilím, mučením nebo krutým, nelidským či potupným zacházením. Podle mezinárodního práva má také každý nárok rozhodovat o svém vlastním těle
Legislativní omezení interrupcí rovněž neznamená, že je ženy přestanou vyžadovat. Pouze je začnou vyhledávát jinde a v nebezpečných podmínkách. Podle Světové zdravotnické organizacíe (WHO) se ročně vykoná na 25 milionů nebezpečných potratů.
Podívejte se na další zásadní fakta o bezpečných interrupcích, které by vám neměly uniknout.
Aktuální petice
Nový zákon zakáže transgender a intersex lidem úřední změnu genderu. Zastavme to!
V květnu 2020 byla v Maďarsku přijata novela zákona, jejíž článek 33 znemožňuje transgender a intersex osobám úřední změnu pohlaví v souladu s vnímáním vlastní genderové identity, a tím i možnost získat odpovídající doklady (to bylo dosud v Maďarsku možné), což je v rozporu s jejich lidskými právy. Podle novely má být v matrice a v dokladech totožnosti uvedeno „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“, což znemožňuje jakoukoliv pozdější úřední změnu tohoto údaje.
Aktuální počet podpisů: 3013 Náš cíl: 3500
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© Amnesty International
© Amnesty International
© Mirian Meladze/Anadolu via Getty Images
© Ralf Rebmann / Amnesty International