© AFP via Getty Images

Lidská práva v roce 2020: Pandemie nejvíce dopadala na ultačované a znevýhodněné

  Report

Hnutí Amnesty vydalo svůj každoroční globální report o stavu lidských práv ve světě.

Pandemie COVIDu-19 zasahuje nejtvrději na skupiny, které desetiletí čelí nerovnosti, utlačování a znevýhodňování. Odhaluje tak celosvětové systémové nerovnosti, které nejvážněji dopadají na etnické menšiny, zdravotní pracovníky či pracovnice a ženy. Report také poukazuje i na to, že někteří světoví lídři použili COVID-19 jako zbraň, aby zintenzivnili své útoky na lidská práva.

Nová generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard vyzývá k přehodnocení a resetování poškozených systémů, aby se mohly znovu a lépe postavit. „Čelíme světu, který je v nepořádku. V tomto bodě pandemie, by i ti nejvíce cyničtí lídři těžko popřeli, že jsou naše sociální, ekonomické a politické systémy rozbité,“ uvedla Agnès Callamard, nová generální tajemnice Amnesty International. 

„Hrdinové roku 2020 jsou zdravotní pracovníci a pracovnice v předních liniích zachraňující životy a ti, kteří se ocitli na dně příjmové škály. Pracovali, aby nasytili své rodiny a udrželi naše základní služby v provozu. Ti, co přicházeli o nejvíce, byli chráněni nejméně, řekla Agnès Callamard. „Viděli jsme škálu reakcí našich lídrů; od průměrných ke lživým, sobeckým až po podvodné. Někteří se pokusili normalizovat tvrdá nouzová opatření, která uvedli v boji proti COVIDu-19, zatímco určitá skupina lídrů zašla ještě dále. Viděli tuto situaci jako příležitost k utužení své vlastní moci. Místo podpory a ochrany lidí, použili pandemii jako zbraň ke způsobení zmatku v oblasti lidských práv,“ řekla Agnès Callamard. 

Například v Maďarsku vláda Viktora Orbána změnila trestní zákoník, který nyní zahrnuje trest odnětí svobody až na pět let za „šíření nepravdivých informací“ - například o COVIDu-19. Napříč státy Perského zálivu - v Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech úřady použily pandemii COVIDu-19 jako záminku k dalšímu potlačování práv na svobodu projevu (včetně stíhání osob, které zveřejňují na sociální sítě komentáře o vládních reakcích na pandemii) za šíření „nepravdivých zpráv“. Další vůdci použili nadměrnou sílu. Filipínský prezident Rodrigo Duterte řekl, že nařídil policii, aby střílela „s úmyslem zabít“ na lidi, kteří protestují nebo by mohli způsoboval „potíže“ během karantény. V Nigérii vyústila brutální policejní akce v zabíjení lidí za protestování v ulicích, lidé požadovali svá práva a volali po odpovědnosti. V Brazílii se v čele s prezidentem Bolsonarem policejní násilí během pandemie COVIDu-19 vystupňovalo. Od ledna do června bylo policií napříč zemí zabito minimálně 3 181 osob – průměrně 17 mrtvých za den. Někteří mocní zašli ještě o krok dál a používali pandemii k umlčení kritiků a porušování lidských práv, zatímco se světová média nedívala. Například v Indii Narendra Modi dále zakročil proti představitelům občanské společnosti - například pod záminkou "protiteroristických razií" v jejich domovech. V Číně mezitím v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem pokračovala perzekuce Ujgurů i dalších menšin a v Hongkongu byl zaveden rozsáhlý zákon o národní bezpečnosti k legitimování politicky motivované represe. 

„Pandemie uvrhla tvrdé světlo na světovou neschopnost efektivně spolupracovat v době světové katastrofy.“

Agnès Callamard, nová generální tajemnice Amnesty

„Jediná cesta ven z tohoto zmatku je skrz mezinárodní spolupráci. Státy musí zajistit, aby byly vakcíny rychle dostupné pro všechny, všude a zdarma v momentě potřeby. Farmaceutické firmy se musí podělit o vědomosti a technologie, aby nikdo nebyl ponechán pozadu. Členové G20 a mezinárodní finanční instituce musí poskytnout oddlužení nejchudším 77 zemím, aby se z pandemie mohly zotavit,“ uvedla Agnès Callamard. 

Report také detailně popisuje mnoho důležitých vítězství, která obránci lidských práv pomohli v roce 2020 vybojovat. Vítězství zahrnují novou legislativu pro boj proti násilí na ženách a dívkách v Kuvajtu, Jižní Koreji, a Súdánu a dekriminalizaci potratů v Argentině, Severním Irsku nebo v Jižní Koreji. „Vítězství v roce 2020 nepřicházela od mocných, privilegovaných, nebo od bohatých. Přicházela od nespočtu lidí, kteří požadovali změnu. Viděli jsme ohromnou podporu pro #EndSARS, Black Lives Matter a mnoho dalších obrovských protestů a iniciativ proti represím či nerovnosti napříč světem - včetně Polska, Hongkongu, Iráku nebo Chile. Byla to vítězství obyčejných lidí, často riskujících vlastní bezpečnost, a ochránců lidských práv po celém světě, která nás k tomu dovedla. Toto jsou hrdinové a hrdinky v čele boje za lepší, bezpečnější a spravedlivější svět,“ uvedla Agnès Callamard. „Stojíme na rozcestí. Musíme uvolnit okovy, které zhoršují lidskou důstojnost. Musíme resetovat a restartovat, abychom postavili svět založený na rovnosti, lidských právech a lidskosti. Musíme se poučit z pandemie a spojit se, abychom společně, kreativně a odhodlaně pracovali tak, aby všichni byli na stejné úrovni,“ dodala.

Více o stavu lidských práv v České republice v roce 2020

Více o stavu lidských práv na Slovensku v roce 2020

Více o stavu lidských práv v Polsku v roce 2020

Více o stavu lidských práv v Maďarsku v roce 2020

Více o stavu lidských práv v Bělorusku v roce 2020

Více o stavu lidských práv v Číně v roce 2020

Více o stavu lidských práv na Kubě v roce 2020

Celý report o stavu lidských práv ve světě v roce 2020 - EN (PDF)