Ruské úřady systematicky odpírají nespravedlivě vězněným kritikům vlády kontakt s rodinami

  Článek

Nová Amnesty výzkumná zpráva prostřednictvím několika vybraných případů dokumentuje, jak ruské úřady využívají právních mezer a smyšlených záminek k další izolaci disidentů. A to včetně těch, kteří byli uvězněni za to, že veřejně kritizovali ruskou invazi na Ukrajinu.

Ruské úřady k tomu, aby vězňům znemožnily kontakt s jejich rodinami a přáteli, využívají celou řadu taktik, mapuje nový výzkum Amnesty. Jednou z metod je běžné odmítání žádostí o návštěvy a telefonáty v době, kdy je osoba držena ve vyšetřovací vazbě, často bez udání důvodu. V jiných případech jsou rodinní příslušníci označeni za „svědky“ v soudním řízení svých blízkých, čímž je jim zabráněno v jakémkoli kontaktu. V takové situaci se může stát, že rodiny své blízké neuvidí celé měsíce, někdy i roky. Úřady také mohou vězňům zadržovat poštu nebo jim korespondenci s konkrétními osobami přímo zakázat.   

„Nejedná se o ojedinělé praktiky, které využívá několik nepoctivých úředníků. Jedná se o záměrnou strategii ruské vlády, jejímž cílem je izolovat a umlčet disidenty a způsobit jim a jejich rodinám další utrpení. Jsou omezovány všechny formy kontaktu – návštěvy, telefonáty, dopisy.“ 

– Natalia Prilutskaya, výzkumnice Amnesty International specializující se na Rusko   


Další taktikou, kterou ruské autority využívají, je neohlášené přemístění vězňů z vyšetřovací vazby do nápravných zařízení těsně před plánovanou návštěvou rodiny, která je následně zrušena. Přesun do nápravného zařízení navíc schvaluje stejný soud jako ten, který povoluje vězeňské návštěvy, což tuto praktiku činí ještě cyničtější.

Ruské orgány vězně běžně šikanují i umístěním do disciplinární cely těsně před plánovanou návštěvou rodiny. K tomu dojde poté, co je vězeň obviněn z toho, že údajně spáchal drobný, často zcela vymyšlený kázeňský přestupek. Vězeň je pak po celou dobu výkonu trestu zbaven práva na návštěvy a telefonní hovory. Tyto praktiky trestají nejen uvězněné disidenty, ale ubližují také jejich rodinám, které zažívají těžké psychické utrpení. 

„Tyto praktiky jsou naprosto nelidské. Úřady vězněním nejen devastují životy těch, kteří se odvážili vyjádřit nesouhlasný názor, ale také okrádají jejich blízké o několik málo možností, jak s nimi udržovat kontakt. Toto kruté zacházení musí okamžitě skončit a všichni, kdo jsou uvězněni pouze za uplatňování svého práva na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování, musí být propuštěni," apelovala Natalia Prilutskaya. 

Vybrané případy


Vladimir Kara-Murza, ruský opoziční politik, byl zatčen v dubnu 2022 a odsouzen ke 25 letům vězení na základě několika vykonstruovaných obvinění. Po dobu čtrnácti měsíců nemohl zavolat své ženě a dětem. „Nejtěžší věcí [ve vazbě] je odloučení od rodiny," uvedl Vladimir Kara-Murza v rozhovoru zveřejněném prostřednictvím svého právníka. 

Aleksandra (Saša) Skochilenko, umělkyně z Petrohradu, byla v dubnu 2022 zatčena za svůj protiválečný aktivismus a odsouzena k 7 letům odnětí svobody. Na rok tak byla izolována od své partnerky Soni, která byla v případu označena za "svědkyni". „Po roce odloučení jsem tak ráda, že se mohu se Sašou zase vídat. Ráda bych ji objala, ale není to možné," řekla Sonya Amnesty International.

Oleg Orlov, obránce lidských práv a spolupředseda Memorialu, byl v únoru 2024 odsouzen ke 2,5 roku vězení za napsání článku, v němž kritizoval ruské úřady.
Jeho manželce byla návštěva umožněna až v dubnu, ale těsně předtím, než ho mohla navštívit, Olega převezli z moskevského vazebního střediska na jiné místo, vzdálené více než 1000 km od Moskvy. 

Alexej Gorinov, moskevský městský radní, byl zadržen v dubnu 2022 a odsouzen k 7 letům vězení za to, že na zasedání zastupitelstva kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu. Během výkonu trestu odnětí svobody byl za údajné drobné přestupky opakovaně umisťován do izolované cely, a to i těsně před plánovanou návštěvou. Jeho rodina tak do trestanecké kolonie cestovala jen proto, aby jí při příjezdu úřady návštěvu odepřely.

Porušení mezinárodního práva


Právo zadržených udržovat kontakt s vnějším světem je garantováno mezinárodními právními normami. Odepření kontaktu s rodinou je v rozporu s mezinárodním právem a svou povahou se vyrovná jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestu. V některých případech se může jednat o tzv. zadržení incommunicado, kdy je zadrženému člověku zcela znemožněn kontakt s okolním světem, nebo o násilné zmizení.

Amnesty International naléhavě vyzývá ruské úřady, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny osoby uvězněné pouze za to, uplatňovaly svá práva na pokojný protest a svobodu projevu. Ruské orgány musí zajistit, aby všichni zadržení a věznění lidé mohli udržovat pravidelný kontakt se svými rodinami. Je nutné změnit právní předpisy tak, aby se v budoucnosti zabránilo neoprávněnému odepření kontaktu. Ruské úřady by také měly vyšetřit všechna nahlášená porušení lidských práv a odpovědné osoby postavit před soud.

Výzkum Amnesty upozorňuje na to, že ruské úřady systematicky a masivně trestají osoby, jež jsou vězněny za kritiku režimu tím, že je izolují od okolního světa a znemožňují jim kontakt s rodinou. Nejedná se o ojedinělé případy, ale o součást širší, politicky motivované strategie, kterou ruské úřady využívají k potlačení svobody projevu a potrestání osob vystupujících proti vládě.

Zjistěte víc o kampaní Amnesty za právo na protest v Rusku na našem webu


Aktuální petice

  Rusko

Napsala článek, vyhrožují jí smrtí, podpořte novinářku svým podpisem

V dubnu 2020 zveřejnil Ramzan Kadyrov, prezident Čečenské republiky na Instagramu video, ve kterém vyhrožuje smrtí ruské novinářce Jeleně Milašinové.

 

Aktuální počet podpisů: 4058 Náš cíl: 4500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...