Urgentní akce
Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem.
Urgentníakce
© Amnesty International
Česká republika
Řekněte českému Parlamentu: Ochrana práva na interrupci patří do ústavy
Více informací...
Urgentníakce
Urgentníakce
nalezeno 512 výsledků:
Případ publikován 2.2.2018
Mladé studentce hrozí deportace do Afghánistánu - země, kterou nikdy ani nenavštívila
Osmnáctiletá studentka afghánského původu Taibeh Abbasiová je v bezprostředním ohrožení deportace do Afghánistánu, země, ve které nikdy nebyla. Navzdory rostoucímu počtu civilních obětí v zemi, je Kábul podle Norska bezpečným místem pro návrat. V případě deportace do válkou rozpolceného Afghánistánu by byla Taibeh Abbasiová vystavena riziku vážného porušování lidských práv.
Případ publikován 22.1.2018
Barma/Myanmar: Novináři odsouzeni na 7 let za držení dokumentů
Dva novináři byli v souvislosti se svou pracovní činností odsouzeni na 7 let ve vězení. Oba musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni a obvinění vůči nim musí být stažena.
Případ publikován 10.1.2018
Sýrie: Pomozte evakuovat 529 zraněných z Ghúty!
Pouze 29 z 558 pacientů čekajících na evakuaci kvůli nutné léčbě v obléhané východní Ghútě bylo evakuováno a přemístěno do nemocnic v Damašku. Zbývajících 529 pacientů stále čeká na potřebnou lékařskou péči.
Případ publikován 17.12.2017
Zastavme zadržování uprchlíků na řeckých ostrovech
Tisíce žen, dětí a mužů, kteří hledali ochranu v Evropě, jsou na řeckých ostrovech drženi v detenčních centrech a dalších zařízeních sponzorovaných Evropskou unií. Podmínky, ve kterých žijí, se zhoršují každým dnem. Jsou nuceni zůstat ve špinavých, přeplněných táborech a mnoho z nich spí trvale v letních stanech nebo přímo na zemi. S přicházející zimou není času nazbyt. Loni tyto podmínky zaplatilo několik lidí životem. Bezpečnost žen, mužů a dětí je i letos v ohrožení.
Případ publikován 6.12.2017
Egypt: Zastavte tvrdé zákroky proti LGBT+ komunitě
Počet osob, které byly díky své sexuální orientaci zadrženy egyptskými úřady, se zvýšil na 76, z toho minimálně 32 osob bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody od šesti měsíců do šesti let.
Případ publikován 24.11.2017
Severokorejské matce s dítětem hrozí vyhoštění
Lee Su-jung (24 let) a její syn (4 roky) jsou zadrženi v čínském Šen-jangu společně s dalšími 8 Severokorejci. Hrozí jim vrácení zpět do Severní Koreje. Tam můžou být pronásledovaní, mučení nebo dokonce popraveni!
Případ publikován 16.10.2017
Tádžikistán: Stop mučení obránce lidských práv
Buzurgmekhr Jorov, právník v oblasti lidských práv, vykonává politicky motivovaný trest 28 let odnětí svobody. Údajně denně podstupuje pravidelné bití – doprovázené výhružkami, urážkami a obtěžováním – pracovníky v zadržovacím středisku. Buzurgmekhru Jorovi nadále hrozí mučení a další špatné zacházení.
Případ publikován 5.10.2017
Stop stíhání za "propagaci" homosexuality v Rusku!
Evdokia Romanovová, LGBT aktivistka z ruské Samary, byla 26. července obviněna z „propagace homosexuality“, potom co sdílela odkazy na internetové stránky nadnárodní organizace Youth Coalition for Sexual and Reproductive Rights a články o rovnoprávnosti LGBT jedinců. Před soud měla být postavena 18. září. Zatím se tak nestalo.
Případ publikován 3.10.2017
UMLÁCEN K SMRTI
Mému synovi by bylo v říjnu 41 let. Od malička se zajímal o dění kolem sebe a studoval. Byla jsem na něj pyšná. V roce 2014 založil první a jediný časopis pro sexuální menšiny v zemi. A kvůli tomu zemřel. Chci pro něj spravedlnost. (Sakhina, matka Xulhaze Mannana) Xulhaz Mannan byl se svým kolegou doma, když u jeho dveří zaklepali muži, kteří tvrdili, že jsou kurýři. Ve skutečnosti ale měli mačety a Xulhaze i jeho kolegu ubili k smrti. Vše viděla jeho pětasedmdesátiletá matka. Xulhaz založil svého druhu jediný bangladéšský časopis s lesbickou, homosexuální, bisexuální, transgenderovou, intersexuální a queer tematikou, což bylo odvážné v zemi, kde jsou jakékoli vztahy stejného pohlaví postaveny mimo zákon. Vše nasvědčuje tomu, že útočníci patřili ke skupině Ansar al-Islám, což je extremistická skupina, která má na svědomí také vlnu podobných útoků na bloggery, kteří podporují ateismus, feminismus, vědu a další sekulární témata. Od útoku z dubna 2016 uběhl více než rok a do dnešního dne nebyl z vraždy nikdo obviněn, přestože existují očitá svědectví a záběry z veřejných kamer. Nejen, že je policejní vyšetřování pomalé – vláda navíc svaluje vinu na samotné oběti. Nedlouho po Xulhazově smrti jeden člen vlády prohlásil, že hnutí, která podporují „nepřirozený sex“, nemají v bangladéšské společnosti místo. Nechuť či neochota najít a obvinit Xulhazovy vrahy je skličující zprávou pro aktivisty hájící sexuální menšiny a zastávající se všech ostatních, kteří svými aktivitami zpochybňují status quo. Podle Xulhazových bratrů policie svou nečinností dokládá, že „vládě na tom vůbec nezáleží...“ a jsou přesvědčeni, že „diskuse o vztazích stejného pohlaví byla pohřbena společně s Xulhazem.“ Řekněte Bangladéši, ať předá Xulhazovy vrahy spravedlnosti.
Případ publikován 3.10.2017
CHTĚJÍ NÁS ZAVŘÍT ZA NAŠE NÁZORY
Jmenujeme se Farid a Issa. Jsme přátelé. Chceme ukončení výstavby izraelských osad na území Palestiny. Bez násilí. Na pokojných demonstracích se snažíme upozornit na nespravedlnost. A jejich reakce? Zastrašování a absurdní obvinění. Farid al-Atrash a Issa Amro si přejí ukončení izraelského osidlování – válečného zločinu, který má kořeny v padesátiletém okupování palestinské půdy. Na velkou část území zakázal Izrael vstup Palestincům. Židovští osadníci z Izraele se v něm můžou pohybovat volně. Farid a Issa jsou zastánci nenásilného řešení situace. Přesto čelí neustálým hrozbám a útokům ze strany izraelských vojáků a osadníků. Issa přesvědčuje mladé Palestince, aby hledali pokojné způsoby, jak čelit izraelské okupaci a diskriminačním zákonům v Hebronu, městě na Západním břehu Jordánu. Kvůli tomu ho izraelští vojáci už několikrát zatkli, zbili, zavázali mu oči a vyslýchali ho. „Izraelské okupační jednotky se na nás zaměřily, aby nás umlčely,“ říká. Farid je právník, který poukazuje na zneužívání moci jak palestinských, tak izraelských představitelů, za což je vystaven podobnému pronásledování jako Issa. V únoru 2016 se Farid a Issa zúčastnili v Hebronu pokojného protestu, který připomínal 22 let od doby, kdy Palestincům zakázali vstup do jedné z hebronských ulic, al-Shuhada. Dvě stě tisíc Palestinců je v podstatě rukojmí osmi stovek izraelských osadníků, kteří žijí v centru města. Farid a Issa teď kvůli tomuto protestu čelí absurdním obviněním, která mají zjevně sloužit k tomu, aby jim komplikovala jejich práci v oblasti lidských práv.