Urgentní akce

Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem. 

Urgentní
akce

© Getty/SOPA Images

  Rusko
Kritik režimu Vladimira Putina a ruské vojenské agrese na Ukrajině odsouzen k 25 letům vězení. Pomůžete?
Více informací...

Připojit se k petici:

Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle zásad o ochraně a zpracování osobních údajů Adresátům petice zasíláme pouze křestní jméno a první písmeno příjmení signatářů, bez jakýchkoliv kontaktních údajů.

Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.

Adresáti

  • Generální prokurátor, Krasnov Igor Viktorovich

Požadujeme

  • Okamžité a bezpodmínečné propuštění Vladimir Kara-Murzy


nalezeno 466 výsledků:

  Případ publikován 21.9.2016

Lidé s albinismem v ohrožení

Annie je desetiletá holčička. Až vyroste, chce se stát sestřičkou. Je úplně stejná, jako ostatní děti v Malawi – až na to, že žije ve strachu z lidí, kteří jí chtějí ublížit. V Malawi totiž žijí tisíce lidí s albinismem v permanentním strachu z únosu či zabití. Části jejich těl jsou pak prodávány a využívány k rituálním účelům. Rituální zabíjení lidí s albinismem je spojené s pověrami a mýty, které tvrdí, že těla lidí s albinismem mají magickou moc, včetně přítomnosti zlata v kostech. I proto jsou části jejich těl používány k výrobě různých lektvarů. Celkově pak takové pověry vedou k sociálnímu vyloučení a marginalizaci a ve výsledku k diskriminaci a stigmatizaci nevinných lidí. Albinismus je vzácné, nenakažlivé genetické onemocnění, se kterým se člověk narodí. Je charakteristické absencí pigmentu v očích, v pokožce a ve vlasech. V téměř všech případech albinismu musí být oba rodiče nositelé genu, aby ho předali dále, i když sami albinismus nemají.

  Případ publikován 21.9.2016

Máxima: Boj o vlastní pozemek s težaři

Maxima Acuňová je farmářka ze severu Peru. Maxima a její rodina jsou ve sporu s těžební společností Yanacocha kvůli vlastnictví pozemku, na kterém žijí v Tragadero Grande. Maxima totiž svou půdu společnosti nikdy neprodala. Maximu a její rodinu spolu s dalšími ochránci práv policie několikrát zastrašovala, ohrožovala a nutila odstěhovat se a opustit svou půdu. Obtěžování a zastrašování nabralo reálné kontury v roce 2011, když policisté napadli Maximu a její dceru a bili je do bezvědomí. Od té doby byl také dvakrát zničený jejich dům. Ve zdlouhavém právním procesu jí nejdříve půdu zabavili, později zase vrátili. Členové komunity se spojili, aby chránili Maximu před násilným vystěhováním a pokračujícím obtěžováním.

  Případ publikován 21.9.2016

Eren: Právníčka již 100 krát stíhaná

Právnička a bývalá editorka novin Eren Keskinová je hlasitou kritičkou tureckého státu po celá desetiletí. Proslov, který pronesla před 11 roky, rozezlil úřady. V proslovu obvinila stát ze zmasakrování 12letého chlapce Ugura Kaymaze. Podle Eren je zabití tohoto chlapce armádou jen jedna z mnoha skvrn na turecké historii a jak sama říká: „Historie je něco, za co by měly být orgány zodpovědné“. Kvůli tomuto a dalším článkům publikovaným v kurdských novinách, které editovala, byla několikrát obviněná z urážky tureckého státu a jeho prezidenta. Eren stála před soudem už více než stokrát a to především kvůli svému otevřenému postoji k situaci kurdské menšiny v Turecku. V roce 1995 strávila 6 měsíců ve vězení, protože v článku použila slovo „Kurdistán“. Celé řízení proti ní není nic jiného než obtěžování. Erenin jediný zločin je, že trvale vystupuje proti bezpráví. A čas se jí krátí. Více soudních procesů znamená, že může být kdykoli uvězněna na dlouhou dobu.

  Případ publikován 21.9.2016

Shawkan: Ve vězení za focení

Egyptský fotoreportér Mohamed Abu Zaid (známý jako Shawkan) byl zatčen jenom proto, že dělal svou práci. Fotografoval násilné rozehnání pouličních protestů v Káhiře bezpečnostními silami. Více než dva roky byl držen ve vazbě a mučen v rozporu s egyptským právem. Hrozí mu trest smrti. 26. března 2016 při výslechu u soudu v Káhiře vykonstruoval úředník ze státního zastupitelství devět obvinění vůči Shawkanovi. Před samotným začátkem soudního řízení byl Shawkanovým právníkům odepřen přístup ke klíčovým dokumentům vztahujících se k případu, včetně sdělení obvinění. Když Shawkana zatkli, věřilo se, že mu hrozí doživotí. Teď může být jeho osud mnohem horší, jelikož mu hrozí trest smrti. Jeho zdravotní stav se zhoršuje a přístup k lékům mu byl odepřen, přestože trpí hepatitidou typu C. Momentálně je držen v nechvalně známém káhirském vězení Tora a čeká na svůj proces.

  Případ publikován 21.9.2016

Hájila práva žen. Hrozil jí trest smrti, teď si odpykává doživotní trest. Podpořte svým podpisem Zejnab Džalalian

Zejnab Džalalian (Zeynab Jalalian) je íránská Kurdka odsouzená k doživotnímu trestu vězení. Zatčena byla v březnu 2008 za své aktivity na podporu kurdské menšiny, zejména žen, a jejich práva na sebeurčení. Osm měsíců byla držena na samotce a opakovaně mučena. V hrubě nespravedlivém soudním procesu byla nejprve odsouzena k trestu smrti. Ten jí byl později zmírněn na doživotí.

  Případ publikován 21.9.2016

Johan: 15 let za mávání vlajkou

Johan Teterissa je politický aktivista a bývalý učitel, který si odpykává 15 let ve vězení za mírumilovný protest. V červnu 2007 vedl Johan skupinu 22 mužů v mírumilovném protestu před sídlem prezidenta Indonésie. Předtím než roztáhli vlajku, která pro lidi v provincii Maluku symbolizuje nezávislost, zatančili tradiční bojový tanec („cakalele“). Muži byli okamžitě odvedeni policií a následně zadrženi a vyslýcháni, kde byli mučeni a špatně se s nimi zacházelo, předtím než byli vůbec obviněni z „rebelie“ po nespravedlivých procesech. V roce 2009 byl Johan přestěhován do vězení na ostrov Jáva, který je vzdálený 2 500 kilometrů od jeho rodiny a přátel. Řekl svému právníkovi, že chce být přemístěn do vězení na Maluku, aby byl k nim blíž.

  Případ publikován 21.9.2016

Ilham Tohti: Vězněn za boj s diskriminací

Ilham Tohti je profesor ekonomie na Univerzitě Minzu v Pekingu. Je to zakladatel webové stránky „Ujgur Online“ a veřejně známý kritik čínské etnické a náboženské politiky v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (XUAR). Byl obviněný ze „separatismu“, což je obvinění často používané právě proti Ujgurům, kteří vystupují proti porušování lidských práv. Dne 23. září 2014 byl Ilham odsouzený k doživotnímu vězení. Ilham Tohti se vyjadřoval k situaci Ujgurů v Číně řadu let. Na své webové stránce „Ujgur online“ upozorňoval na porušování lidských práv týkajících se nejen Ujgurů, ale také etnických Han Číňanů. Čínská vláda tuto stránku několikrát zablokovala.

  Případ publikován 21.9.2016

Giyas a Bayram: Uvězněni za grafitti

Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov jsou studenti a mladí aktivisté z Ázerbájdžánu. Oba jsou od 10. května 2016 ve vazbě, kdy byli falešně obviněni z držení drog poté, co uspořádali veřejný politický protest. V předvečer narozenin bývalého prezidenta Ázerbájdžánu namalovali na jeho sochu protestní zprávy. Na druhý den ráno, 10. května 2016, byli zatčeni a uvězněni za údajné přechovávání drog. Oba mladí muži byli bitím donuceni, aby se přiznali k přechovávání heroinu. 25. října byl Giyas odsouzen na 10 let vězení. Stejný osud postihl Bayrama a 7.prosince byl také odsouzen na 10 let.

  Případ publikován 21.9.2016

Kanada: Domorodí obyvatelé Peace River Valley

Peace River Valley (Údolí řeky míru) v severovýchodní Britské Kolumbii v Kanadě je jednou z mála oblastí v regionu, která byla do značné míry zachována v původním stavu z hlediska přírodních zdrojů. Dane-Zaa, Cree, Métis a ostatní domorodí obyvatelé jsou na údolí závislí zejména kvůli rybolovu, sběru lesních plodů, posvátné medicíně a speciálním obřadům. Jejich předkové jsou v této zemi pohřbeni. Přehrada s objemem 8 miliard metrů kubických, známá jako Site C, by měla zaplavit více než 80 kilometrů Údolí řeky míru a více než 20 kilometrů přítoků. Výsledná 9330 hektarů velká nádrž by tak zaplavila stovky kulturních a historických památek, včetně hrobů. Federální a provinční vlády umožnily začít s výstavbou navzdory tomu, že legálnost vybudování přehrady zatím stále řeší soudy.

  Případ publikován 21.9.2016

Edward: Hrdina, ne zrádce

Informátor Edward Snowden 5. června 2013 poskytl novináři dokumenty americké tajné služby. Snowden byl přesvědčený, že by lidé měli znát pravdu o masivním globálním sledovacím systému, který se používal bez jejich vědomí.

12223242526272829303132333447

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...